Román Quo vadis je vrcholným dílem polského spisovatele Henryka Sienkiewicze. O tomto díle se učí žáci ve školách, natočeno bylo i bezpočet filmových adaptací. Pokud jste o něm doteď neslyšeli, jako byste ani nežili. A pokud již ano, znáte ten příběh lásky, věrnosti, ale i šílenství a krutosti?
Slavné bojiště gladiátorů, Zdroj: wikimedia.org
Děj knihy nás zavádí do doby starověkého Říma, do časů vlády císaře Nerona. Samotný Nero však není jediná významná postava v tomto poutavém románu. Mezi další patří i patricijec Vinicius, voják s výbušnou povahou, Lygie, neobyčejná kráska a také Petronius, Viniciův strýc a Neronův arbiter elegantiarum, neboli soudce vkusu.
Když se voják zamiluje
Jednoho dne spatří mladý Vinicius u rodiny Aulů dívku nedostižné krásy a okamžitě se do ní zamiluje. Postupně zjišťuje, že se jedná o Lygii, dceru krále Lygů, které se Aulové ujali a vychovali ji jako svou vlastní dceru. Lygie však Vinicia odmítá. On ale není zvyklý prohrávat. Rozhodne se proto získat Lygii ať to stojí, co to stojí.
Pro víru se musí bojovat, Zdroj:sxc.hu
S Petroniovou pomocí a přímluvou u císaře se Lygie ocitá v paláci císaře Nerona. Tam jí v opilosti Vinicius prozradí, že ji hodlá nechat unést do svého domu. Lygie však nechce být pouze patriciovou milenkou, a proto z paláce uteče a ukryje se u křesťanů, protože sama je stejného vyznání. Vinicius zuří a nechává prohledat Řím. Dívka je však důmyslně schována a tak jak hledání po ní pokračuje, Vinicius zjišťuje, že je do ní beznadějně zamilován a nechce bez ní žít. A prvotní touha po pomstě se vytrácí.
Hledání viníka
Pro potřeby pátrání najme Vinicius člověka jménem Chilón. Ten se vetře do přízně křesťanů a Lygii najde. Mladík ji chce v prvotním zápalu unést s pomocí siláka Krotóna. Krotón je však zabit ochráncem Lygie, Ursem, a Vinicius je zraněn. Dívka mu tento zbrklý čin odpouští a společně s lékařem Glaukem se o mladíka stará. A tehdy se Vinicius dozvídá o křesťanech a jejich učení a zatouží se o něm dozvědět více.
Křesťané bývali často pronásledováni, Foto: Hana Chytrá
Císař Nero zatím skládá ve svém paláci básně, oslavné hymny a mnoho dalšího. Celý Řím ho má za šaška, ale nikdo se mu neodváží říci pravdu do očí vzhledem k tomu, že by ho to stálo život. Aby císař napsal opravdu skvělou báseň, nechá podpálit Řím pro získání inspirace. Když se dozví lid, kdo zapálil jejich město, začnou ve městě propukat nepokoje. Aby je Nero uklidnil, začne hledat viníka, na kterého by mohla padnout všechna vina. A tak pod vnuknutím Tigellina, Neronova poradce, je podpálení Říma svedeno na křesťany.
Příchod soudného dne
Tehdy začíná opravdové peklo. Lidé jsou po tisících vězněni v nelidských podmínkách v podzemních kobkách, kde umírají na hlad a nemoci. Mezi křesťany je uvězněna i Lygie. Vinicius propadne šílenství. Podplácí kde koho, ale Lygii se mu osvobodit nedaří. Všichni křesťané totiž mají stejný osud. Zemřít v aréně, na kříži nebo upálením, a to vše jen pro pobavení lidu. Lygie přichází s Ursem na řadu až mezi posledními. Dívka v žalostném zdravotním stavu je uvázána na rohy býka. Ursus se vrhne do boje, aby se ji pokusil zachránit, a nakonec se mu podaří vybojovat pro oba svobodu.
Umučení Krista, Zdroj: distributor filmu
Štěstí Vinicia nezná mezí. Stal se mezitím křesťanem a nyní mu již nic nebrání žít spokojený život s Lygií. Odcházejí proto společně s dalšími křesťany z Říma, aby tak žili v klidu a pokoji daleko od šíleného Nerona. Mezi oběťmi císařova řádění je i samotný Petronius, ten však nečekaje na rozsudek smrti, raději si nechá otevřít žíly. Ani samotný Nero nedopadne dobře. Ale za odsouzení tolika lidí ke smrti ho určitě nikdo v Římě nepostrádal.
Pokud máte jen trochu rádi starověký Řím, tak se vám kniha bude bezpochyby líbit. Děj je napínavý a svižný, plný dějových zvratů. Nikdy pořádně nevíte, co se stane v příští chvíli, protože Neronova vrtkavost je bezbřehá. Každou chvíli je někdo odsouzen k smrti, nebo je za něco potrestán. Život v této době určitě nebyl jednoduchý, ale bezpochyby byl zajímavý a určitě ne nudný.
Román ověnčený Nobelovou cenou
Román nejprve vycházel v časopisech a to od roku 1894 do roku 1896. Poté, co byl vydán knižně, se stal velmi populárním a v několika následujících letech byl přeložen do množství světových jazyků. Tento velký úspěch byl nakonec korunován oceněním nejvyšším, Nobelovou cenou v roce 1906.
Quo vadis je rozdělena na tři díly a ty jsou dále děleny na kapitoly. Děj postupuje chronologicky, takže potencionální čtenář může pohodlně sledovat, jak roste láska dvou mladých lidí či jak křesťané prchají před nepříznivým osudem. Autor se dost zabývá popisem probíhajících situací, ale knize to rozhodně neškodí. Čtenář získává celistvý obraz děje a je pro něj poté mnohem snazší proniknout do konkrétního problému.
V knize se v průběhu děje začínají oddělovat od sebe dvě skupiny lidí. Křesťané jsou v knize vylíčeni jako milí a velice zbožní lidé s naprosto neposkvrněnými dušemi a vzniká zde proto velká propast mezi nimi a římskými občany s patriciji. Autor zde chtěl vyzdvihnout křesťanství, jakožto řešení pro všechny problémy života, ale nejsem si jistá, zdali by to tak mohlo fungovat i dnes. Ačkoli trocha víry neuškodí nikomu z nás.
Vinicius nebyl tak opilý, jako na oné hostině v caesarově paláci, kde byla Lygie, ale i jeho oslnil a omámil pohled na vše, co se tu dělo, a nakonec propadl horečce rozkoše. Vřítil se do lesa a běžel jím s ostatními, rozhlížeje se, která dryáda se mu bude zdát nejhezčí. Co chvíli probíhaly kolem něho se zpěvem a výskotem nové a nové hloučky děvčat, pronásledovaných fauny, satyry, senátory, rytíři a zvuky hudby. Když konečně spatřil průvod dívek, který vedlo děvče převlečené za Dianu, přiskočil, chtěje si blíže prohlédnout bohyni, avšak najednou mu ztuhlo srdce v hrudi. Zdálo se mu totiž, že v bohyni s měsícem na hlavě poznává Lygii.
