6 fotek 
Egyptské pyramidy jsou odjakživa silným magnetem turistů. Někdo touží proniknout do tajů starověké civilizace, jiný prahne po dokonalých fotkách z dovolené, další chce spatřit poslední dochovaný div antického světa. V čem tkví síla těchto bizarních staveb, které nejednu duši nenechají v klidu spát?
Pyramidy v Gíze, Foto: Jana Samcová, Topzine.cz
Gíza je oblast ležící několik kilometrů jižně od hlavního egyptského města Káhiry. Pro své blízké umístění je dnes Gíza součástí takzvané Velké Káhiry. Velká Káhira má neuvěřených patnáct milionů obyvatel, čímž si vysloužila titul nejlidnatější místo Afriky. Přestože má Káhira nespočet atraktivních lákadel (největší africký bazar Chán al-Chalíli, pevnost Citadela s Alabastrovou mešitou, nebo Město mrtvých), turisticky nejvděčnější jsou pyramidy v Gíze.
Pokud se do Káhiry nevydáte z domova na vlastní pěst, nejpohodlnější pro vás bude zakoupit si zájezd do jednoho z egyptských letovisek a k pyramidám se vypravit autobusem v rámci fakultativního výletu.
Bordel kam se podíváš
Do Káhiry se z bezpečnostních důvodů cestuje v kolonách čítajících kolem osmdesáti autobusů, s ozbrojenou eskortou v patách. Město vás přivítá oparem horkého slunce a nezapomenutelným koloritem. Na jedné straně moderní tvář je záhy vystřídána zoufalou chudobou, viditelnou na první pohled.
Odpadky se vrší na každém rohu a tvoří nedílnou součást káhirských ulic. Obyvatel je zkrátka příliš mnoho a popelářská služba nestíhá smetí odvážet. Odpadky běžně končí v řece Nilu, kde se spolu s nimi rozkládají i mrtvá kůzlata. Pohled na chudinskou čtvrť je otřesnost sama. Na druhé straně je hlavní egyptské město centrem celé řady věhlasných univerzit a své místo tu má i neméně významná káhirská opera.
Gíza, Foto: Jana Samcová, Topzine.cz
Samostatnou kapitolou je zde a potažmo v celém Egyptě způsob, jakým se Egypťané věnují řízení. Autoškola představuje pouze administrativní poplatek a stručné vysvětlení, jak se s autem zachází, a pak hurá na silnici. Přednost zprava nebo přejíždění plné čáry tady jednoduše neexistuje. Paradoxně tu k dopravním nehodám dochází jen velmi sporadicky.
První šokující vjem, který vám pyramidy vtisknou, je blízkost, jaká architektonické jehlany dělí od obydlené části Káhiry. Čekali byste, že se budou pyramidy nacházet v hluboké poušti, kam se dá dopravit jen na velbloudech? Jste na omylu. Vzdálenost civilizace od monumentálních hrobek je tak minimální, jak jen může být, jen několik desítek metrů.
Všude okolo pyramid i impozantní slečny Sfingy vás s železnou vytrvalostí budou obtěžovat místní děti a nabízet vám pohledy, těžítka ve tvaru pyramid, hračky velbloudů a jiné upomínkové předměty. Vše je na naše poměry velmi levné. Například za sadu tří malých pyramidek vydáte pouhý jeden dolar, což je v přepočtu na českou měnu necelá dvacetikoruna. Pro Egypťany je ale každý dolar životně důležitý. Každá bankovka je otázkou, zda budou mít večer dát co do úst a čím nakrmit své sourozence. Chudoba je tu obrovská.
Kde se pyramidy vzaly?
Pyramidy v Gíze pocházejí z 26. století př. n. l. a jsou místem posledního odpočinku králů 4. dynastie. Největší pyramidou je Cheopsova (Chufevova) pyramida. Je vysoká 147 metrů a po dobu bezmála 4300 let měla právo užívat titul nejvyšší stavba světa. Do té doby, než ji v roce 1889 na stupni vítězů vystřídala železná lady Eiffelova věž. Cheopsovu pyramidu tvoří okolo dvou milionu vápencových bloků, z nichž každý váží 14 500 kilogramů.
Stavba královských hrobek trvala přibližně dvacet let a vyžadovala na svou dobu výjimečnou organizaci. Dodnes se předpokládá, že hlavní pracovní silou byli otroci. Na první pohled se zdá, že primát nejvyšší hrobky drží pyramida Chefrénova (Rachefova), ale tak tomu není. Je pouze postavena na vyšším místě, proto se může zdát větší, než ve skutečnosti je. Trojici gízských hrobek uzavírá pyramida krále Menhaura (Mennofera).
Cheopsova pyramida, Foto: Jana Samcová, Topzine.cz
Do prvních dvou pyramid (Cheopsovy a Chefrénovy) je možné nahlédnout. Nejžádanější je hrobka Cheopsova, ovšem vstup je drasticky omezen na 150 návštěvníků denně. Pokud do Gízy nepřijedete ještě před otevřením komplexu, prakticky nemáte šanci se podívat dovnitř. Benevolentnější je přístup do Chefrénovy pyramidy. Dostat se do ní můžete po celou otevírací dobu komplexu, ale striktně bez fotoaparátu. Ten vám za drobný bakšiš pohlídá trhač lístků.
Vstup do pyramidy je zážitkem, na který se nezapomíná. Pocit být na pár chvil součástí něčeho, co před tisíci lety hýbalo civilizací, je neopakovatelný. Důležité je být ohebný a nepříliš tělnatý, jinak se miniaturním otvorem neprotáhnete. Nelekněte se, až z vnitřku spatříte vycházet udýchané a zpocené turisty s výrazem šílenství ve tváři. V pyramidě je opravdové dusno a léty nevětraný vzduch v sobě příliš kyslíku nemívá. Na konci cesty vás nečeká nic světoborného, jen ponurá místnost, prázdný sarkofág a Egypťan vyžadující spropitné za to, že vám ukázal, kam zaměřit své zraky. Jde opravdu jen o pocit být v pyramidě.
Co vás čeká uvnitř pyramidy
Uvnitř obou přístupných pyramid nenajdete zhola nic. Většina egyptských hrobek byla vykradena a to, co se zachovalo, je nyní uloženo v Egyptském muzeu v Káhiře. Počet exponátů se vyšplhal přes závratných sto tisíc. Nejvzácnější sbírkou je kompletní poklad z hrobky faraóna Tutanchamóna, kterou zloději nestihli vyrabovat. Muzeum nabízí za zvláštní poplatek i unikátní pohled do sálu se zachovanými mumiemi, například Ramsese II. I zde platí přísný zákaz fotografování.
Strážkyní pyramid je lvice s lidskou hlavou Sfinga. Její souvislost s hrobkami je dodnes nejasná a je předmětem bádání. Údajně má představovat faraóna Chefréna. Její velikost sahá do výše dvaceti metrů a šíře přes sedmdesát metrů. Sfinze schází nos, o nějž podle dostupných údajů přišla v roce 1378. Charizmatická lvice je neodmyslitelnou součástí pyramid v Gíze a spolu s nimi je od roku 1979 na seznamu UNESCO.
