V únoru na německém Berlinale získal Zlatého medvěda íránský režisér Asghar Farhadi za svůj snímek Odloučení. Ani po několika měsících se na jeho film nezapomnělo, a téma situace v Íránu je stále aktuální.
Íránský režisér Asghar Farhadi, Zdroj: oficiální stránky festivalu
„Nesouhlasím s lidmi, kteří říkají, že omezení vás vedou k tomu být více kreativní,“ říká Farhadi pro britský Guardian.co.uk. Osobně by se bez nich prý docela snadno obešel. Prošel si mnohými úskalími, aby snímek Odloučení vůbec vznikl. Ale jeho příběh by se prý v mnohém nelišil, ani kdyby ho točil v uvolněnějším prostředí. Považuje jej za moderní umění, které divákovi nevnucuje žádný názor.
Odloučení je proloženo mnoha otázkami, na které prý sám autor nedokáže odpovědět. S názorem, že dnešní svět potřebuje více otázek než odpovědí nechává diváka, aby si své odpovědi vytvořil sám. Podává mu obraz současné íránské společnosti – respektive pouze části íránské společnosti, jak sám Farhadi upozorňuje – který slouží k dalšímu zpracování uvnitř divákovy mysli.
Důkazem toho, že se Evropa poslední dobou o íránskou kinematografii zajímá, je nejen Farhadiho únorový úspěch na Berlinale. Už fakt, že na festivalu Odloučení nebylo zdaleka jediným počinem íránského původu, leccos napovídá. Působivý byl tehdy také projev Isabely Rossellini s otevřenou kritikou proti uvěznění íránského režiséra Jafara Panahi, který měl tehdy usednout v porotě Berlinale. A oceněním díla právě tohoto režiséra se v pátek dvaadvacátého otevřel i filmový festival v Sarajevu. První ročník tohoto balkánského festivalu byl před sedmnácti lety otvírán snímkem Bílý balónek právě vězněného Panahiho.
