13 fotek 
Studio Foster + Partners architekta Normana Fostera navrhlo futuristickou stavbu prvního veřejného kosmodromu na světě. Budova je téměř hotová a historicky první čistě komerční lety do vesmíru se uskuteční do dvou let.
Stavba vyrostla v Novém Mexiku v USA, což rozhodně není náhoda. Stejně jako mys Canaveral na Floridě nebo ruský Bajkonur se nachází co možná nejblíže rovníku, protože odtud jsou starty kosmických plavidel díky vyšší odstředivé síle rotující Země nejlevnější a nejsnadnější. Jako první na světě ale nebude patřit žádné vládě ani armádě, nýbrž bude sloužit výhradně jako komerční kosmodrom pro veřejnost.
S celou myšlenkou přišel miliardář sir Richard Branson, který se jako jeden z prvních civilistů podíval do vesmíru. Založil tedy společnost Virgin Galactic a začal pracovat na projektu komerčních letů do vesmíru.
Pro start svých kosmických raket a plavidel si vybral to nejlepší místo nejen z hlediska zeměpisné šířky, jak již bylo řečeno, ale i nadmořské výšky. A často se tím chlubí. Ve chvíli, kdy základna leží ve výšce 1400 metrů nad mořem, může totiž nabídnout první míli letu zadarmo. Výhodou Nového Mexika je i dokonalé počasí. Díky 340 jasným dnům ročně nehrozí nebezpečí ekonomických problémů firmy kvůli rušení naplánovaných letů. Navíc nebe je čisté od provozu komerčních aerolinií, protože vzdušný prostor je tu uzavřen z důvodu blízkosti několika vojenských základen.
-
- hrubá stavba je už hotová
-
- vizualizace
-
- mohutně prosklené části budovy jsou odvrácené od slunce
-
- příjezdová komunikace
-
- zvrchu
-
- letadlo
-
- hangár
Stejně jako skvěle propracovanými vizemi techonologie samotných letů a perfektní lokací základny se může Spaceport America – jak ji sir Branson pojmenoval – pochlubit i dokonalou futuristickou architekturou celého komplexu terminálů a provozních budov.
Budovu navrhlo studio Foster + Partners patřící siru Normanu Fosterovi, jednomu z nejuznávanějších současných architektů. Rozhodně to není náhoda, protože Fosterovo studio je proslulé precizním spojením moderních high technologií s dokonalým elegantním futuristickým kabátem svých budov. A jak řekl sir Branson: „ To je přesně ono… protože nestavíme nějaké nádraží.“
Stavba nejen díky použitým místním materiálům a částečnému zapuštění do země perfektně splývá s krajinou, ale v horké poušti také výborně šetří energii. A i když se před sluncem takto ukrývá, zásluhou promyšleného systému světlíků a zastíněných odkrytých částí má interiér dostatek přirozeného světla a ventilace.
Z dálky budova působí jako dvě obří ze země se zdvihající křídla eliptických tvarů. Mezi ně je zapuštěna jako pokračování příjezdové komunikace i dlouhá přístupová rampa zdobená výjevy z dobývání Divokého západu i vesmíru. Kromě hangárů a muzea bude v budově zázemí v podobě hotelu pro movité vesmírné cestovatele.
I přesto, že komplex je zatím stále těsně před dokončením, už teď potvrzuje návratnost Bransonovy investice. Kdo chce, může se sem na prohlídku vypravit již nyní. Objednat se lze například tady.
