V Praze se otevřel kinosál, kde prý zažijete čtvrtý rozměr filmu. Hýbající sedačky vám rozsypou popcorn a make-up smyje voda v rozprašovačích. Zážitek to ale kupodivu vůbec není marný. Více v naší reportáži.
Chtěli jste být někdy v kůži Tonyho Starka? Teď se vám to může splnit. Zdroj: Falcon
Možná jste už někdy byli na podobné atrakci. Většinou na pouti vás posadí před malé plátno, případně monitor a pustí krátký film. Během sledování s vámi kabina hází sem tam, případně pokud jste v menším kině, jaké je například ve Vídni, občas profoukne i větřík. Tento zážitek se honosí názvem 4D nebo i 5D kino. Je docela fajn. Jenže vám nikdy nepustí pořádný biják, jako třeba Iron Mana.
Síť kin Cinema City plánuje tuto představu o 4D kinech změnit. Nyní zařadila Prahu mezi města, která se honosí speciálně upraveným sálem, kde se budou promítat filmy ve 4DX technologii. Ale především – půjde o pořádné snímky, žádné pětiminutové hororové lekačky nebo jízdy v hornickém vozíčku.
Premiéra 4DX byla 23. května
Autorka článku měla možnost 4DX vyzkoušet ještě den předtím, než byl sál slavnostně otevřen pro veřejnost filmem Rychle a zběsile 6. Na seznamu byly ukázky z Iron Mana 3 a animáku Croodsovi a prodloužený trailer na G.I. Joea 2.
Zdroj: Cinema City Smíchov
Především je třeba zmínit, že aby se kino vytáhlo před novináři, samozřejmě byly zařazeny akčnější scény, kdy se 4DX lépe projeví. Těžko by sebou sedadla dynamicky házela nebo světla blikala v případě, že bychom sledovali takovou Lásku.
Měli jsme tak možnost zhlédnout například závěr třetího Iron Mana, kdy Tony Stark svádí poslední souboj s Aldrichem Killianem (Guy Pearce). Dojde na několik pěstních soubojů, let v různých verzích Iron Mana, nepříjemné pády a vyhýbání se rozžhavené železné skořápce.
V rámci 3D kina byste viděli jen konvert filmu do třetího rozměru (nebyl natáčen jako třeba Avatar) a užili si výkon Roberta Downeyho Jr. a jeho vtípky. Ve 4DX kině vám ale nabídnou několik dalších rovin zábavy. Třeba pád spolu s Tonym Starkem nebo zápach spáleniny.
Pohyb, vítr, světla, smrad
Základem jsou pohybující se sedadla. Různě vibrují, hýbou se do stran, umí například i slušně kopnout do zad, což je efekt často používaný u pádů hrdinů na tvrdou zem. Potom následují efekty v hledišti. Z různých stran na vás bude foukat vítr, občas zavoní nějaká vůně (i když takové zabržděné pneumatiky asi nebudou úplně lahoda), bliknou na vás světla okolo plátna nebo vyprskne voda.
Očima Oldřicha Mánerta: Filmy vždy byly, alespoň pro mě, o příbězích. Poutavé vyprávění nedokáže nahradit nic jiného – drahé efekty, laciné lekačky ani přízemní humor. Při definitivním nástupu 3D technologie mnoho filmových fanoušků jásalo, já se skřípěním zubů trpěl. Čím víc cingrlátek navíc, tím větší tíha zbytečnosti leží na samotném příběhovém srdci filmu.
Nyní do Česka poprvé zavítala technologie 4DX. V kinosále vás mimo tradičního rituálu s leštěním nevyleštitelných 3D brýlí usadí do křesla jako vzešlého z těch nejvlhčích geekovských snů. Při hltání kinematografického zážitku na vás chrstají vodu, foukají vám za krk a vibrují do ledvin. Vytrhávání z filmového světa poskočilo na novou úroveň. Do kina se odteď nebude chodit jen na filmy, ale i na regulérní atrakce, kde s vámi třesou jako s oslíkem, s cílem dostat z vás nekřesťansky vysoké vstupné.
Obchodníci schovaní za celým tímto marketingovým kolosem tvrdí, že si diváci po celém světě nemohou novou technologii vynachválit. Já s podrážděním na tváři vzpomínám na dětství u miniaturní obrazovky, která mě přenesla do světa, kde pobíhali dinosauři a světelné meče čeřily vzduch na vzdálených planetách. Okouzlení příběhem mi stačilo tehdy a ani po mnoha letech se nic nezměnilo. Kdo neumí vyprávět, toho nespasí ani všechna technologie světa.
Inu, zážitek je to celkem příjemný. Naštěstí nejsou efekty non stop, takže tolik neodvedou pozornost od samotného filmu. Ale jde pořád spíše o atrakci než přidání nové roviny filmu. Spíš než v kině jsem si opět připadala jako na pouti, ovšem na o několik úrovní luxusnější.
Zdroj: Cinema City Smíchov
Pro toto zážitkové vysvětlení hovoří i cena. Pokud zajdete na 4DX a jen na dvourozměrný film, zaplatíte 275 korun. 3D je pak za 320 korun. Děti jsou jen o 30 korun levnější, a to pouze od pondělí do čtvrtka (logicky – pro děti to bude největší zážitek). Kdo by tedy měl peníze si každý týden vyrazit na 4DX?
Nehledejte v této technologii něco, co by mělo změnit celou kinematografii. Spíše jde o další formu zábavy, která má dost spotřební charakter. Vypovídá o tom už jen fakt, že filmy převádí do 4DX v Jižní Korei v bůhvíjakých podmínkách a převedení mají hotové za šest až deset dní, což není zrovna dlouhá doba. Pokud by se ale technologie ujal nějaký režisér a zcela cíleně natočil snímek určený pro 4DX, může jít už o něco jiného.
Na jedno vyzkoušení ale nejde 4DX zatracovat. Pokud vás zaujalo, v České republice je pouze v Praze v Obchodním centru Nový Smíchov. Cinema City pro něj vybudovalo jeden poměrně velký sál (údajně největší v Evropě).
