3 fotky 
Sekta, sektářství, náboženská skupina nebo organizace. V některých případech nemusí být zdraví ohroženo jen nemocemi ať už psychickými nebo fyzickými. Zajímá vás sektářství? Náboženské skupiny? Ptáte se, co to vlastně je a zda to vůbec můžeme nějakým způsobem definovat?
Foto: Tereza Ticháčková, Topzine.cz
Sekta je tedy v náboženském prostředí skupina lidí hlásících se ke stejnému vyznání a současně je to náboženská společnost vzniklá ve snaze reformovat učení nebo náboženské praktiky jiné, mnohem větší náboženské organizace. Často se jedná o organizace odštěpené od větších náboženství.
Význam slova sekta je odvozen od latinského „sequor“ neboli následovat a nekritické následování je pro skupiny, které nazýváme sektami charakteristické stejně jako další znaky. Již v prvních kontaktech s tzv. sektami je nám jako vnějším pozorovatelům nápadný autoritářský systém, ve kterém nevládne svobodná vůle nebo svobodné myšlení, sklony k fanatismu, fundamentalismu, vymývání mozků nebo třeba utajování informací. Vnějšímu pozorovateli můžou členové sekty připadat jako lidé naprogramovaní, bez schopnosti vlastního úsudku a bez důležité schopnosti nahlížet na fungování a existenci sekty s jakýmsi nadhledem, přestože jejich chování je sektou označováno za naprosto svobodné.
Jak už bylo výše zmíněno, jedním z prvotních a hlavních znaků bývá důkladně propracovaný autoritářský systém, ve kterém je slovo proroka, vůdce nebo mesiáše nezpochybnitelné. Zároveň jsou nositelům těchto vyšších funkcí přisuzovány božské schopnosti. Členům sekty je také postupně odebíráno břemeno rozhodování, které automaticky přechází na služebně starší a výše postavené členy komunity. Odpovědnost za dobré či špatné rozhodnutí neleží na lidech, což jim bezpochyby dává jistý pocit bezstarostnosti v dnešním světě vyhledávaný.
Dalším častým znakem bývá koncentrace autoritativní moci a celé sekty na jediné místo, protože lépe se ovládá neroztříštěná skupina držící pohromadě na jediném místě než několik menších skupin, i když to nemusí být striktním pravidlem. Jsou popsány i případy lidí, kteří se aktivně účastnili nějakého hnutí, přestože nadále žili ve svém domově a chodili do práce jako předtím. Ze stejného důvodu, tedy pro lepší ovladatelnost, je členům sekty striktně nedoporučována televize nebo jiné plošné informační zdroje. Ve členech sekty je podněcován názor, že sledování televize nebo například poslech rádia jsou zbytečnými činnosti zabírajícími velké množství času, kterého je v sektě, ačkoli se tak nezdá, velký nedostatek. Členové běžně trpí spánkovým deficitem, spí nejčastěji dvě, tři nebo čtyři hodiny denně, v tomto případě však samozřejmě záleží na konkrétní společnosti.
(OBRÁZEK – ten bude snad dneska nejpozději zítra)
Ocitáme-li se v těžkých životních situacích, snadno propadáme pocitu vnitřní prázdnoty typickému pro dnešní konzumní společnost, proto mnoho lidí odchází hledat duchovní naplnění a obrací se k církvím a sektám, které jsou schopny odpovědět jediným receptem a nabízejí jasný životní program, tedy pevný bod.
Základní prvky víry mohou být v sektě podněcovány extatickými či hypnotickými stavy a důrazem na požitek, například je znám případ, kdy se lidé v kontaktu s nepříjemnou realitou obrňovali recitací náboženských textů, nebo užívali vibračních hrdelních zpěvů. Druhou stranou víry bývá podceňování rozumu, i v sektách je rozum podceňován a je mu z hlediska dějinného vývoje připisována například odpovědnost za války a jiné katastrofy. Zkušenosti, pocity a pevné zážitky jsou před rozumem výrazně upřednostňovány.
Foto: Tereza Ticháčková, Topzine.cz
Dalším z druhotných znaků autoritářského režimu bývají možnosti zažívat pocit moci a důležitosti v rámci společnosti. Už jen z těchto důvodů nebývá potřeba vynucovat si poslušnost členů násilím. Opustit takovou skupinu bývá nemožné, mluvíme tedy o určitém typu silné závislosti, o závislosti, která je docela dobře srovnatelná s morální narkomanií. Už při náborech nových členů je jedinec přesvědčován o bezproblémovosti vztahů v komunitě, je obklopován lidmi, kteří ho jako člověka oceňují, jakousi smyšlenou rodinou, často se členové oslovují bratře, sestro. Tyto znaky označujeme jako tzv. bombardování láskou.
Při náboru do sekty je využíváno i mnoho jiných druhů psychické manipulace. Vytvoří se například taková atmosféra, která dává člověku najevo, o jakou jedinečnou příležitost se při vstupu do organizace jedná. Kvůli této příležitosti je dobré nechat stranou své okolí, rodinu i přátele. Po vstupu do sekty není nováček otevřeně vyzván k vykonávání práce, je naopak postupnou manipulací upozorňován, že i on by měl vynaložit jakési úsilí k udržení skupiny. Jeho pozice se postupem času stává čím dál tím víc vázanou na výkon. Pokud není výkon dostačující, stává se rozhodujícím pocitem v životě jedince pocit viny. Za jakýkoliv neúspěch ať už svůj nebo kolektivu jako takového se člověk cítí osobně vinen. Silný pocit viny se stává dobrým hnacím motorem, kterým sekta vybízí své členy až k neuvěřitelným výkonům (například celodennímu prodeji květin). Člověk nevýkonný není žádoucí, často proto bývá ze sekty přímo vyloučen nebo mu bývá naznačeno, že je vhodné, aby odešel.
