3 fotky 
!EXKLUZIVNĚ!Česko – britská kapela The Roads nedávno absolvovala turné po České republice. S jedním ze členů, Ondrou Homolou, jsem si přátelsky promluvil.
Ondřej Homola při natáčení klipu k singlu The Witness, Zdroj: archiv Ondřeje Homoly
Národnostně rozdělená, nikoli však hudebně či přátelsky. The Roads jsou stále začínajícími muzikanty, ale úspěchy už prožívají. Ondřej Homola, basák kapely, ochotně odpověděl na několik otázek.
Ondro, koho napadlo vydat se po vlastních stopách a nečekat, než si vás někdo všimne?
Ten nápad je v podstatě společný. Když The Roads vznikli, každý jsme cítili něco, co jsme doposud nepoznali. Že si všichni úžasně rozumíme jak hudebně, tak lidsky. A že do toho všichni jdeme naplno. Pak už stačilo jen pár posezení u piva a bylo to (smích).
Jak moc těžké to zpočátku bylo?
No, já si myslím, že jsme pořád ještě na začátku. A zatím nás to strašně baví. Pořád jsme nadšení z toho, když nás někdo někam pozve hrát, když nám někdo chce pomoct, když slyšíme naší písničku v rádiu nebo když děláme rozhovory. Zvláště ty poslední dvě věci tak často neděláme, takže si je vždycky opravdu užíváme. A tady v Německu si fanouškovskou základnu budujeme opravdu od základu. Ale máme štěstí. Máme dobrého manažera a stálé angažmá v několika velkých klubech, kde hráváme.
Ondřej Homola, Zdroj: archiv Ondřeje Homoly
Proč zrovna do Německa?
No, původně jsme chtěli do USA, pak do Japonska. Nekecám. Dokonce jsme i rozesílali nějaké maily a vzkazy, ale nejlépe z toho vyšel nakonec Berlín. Navíc jsme tady měli kamarády, britskou kapelu Myriad Creatures (o kterých je i první song na naší první desce), takže bylo na čem stavět.
Co děláte s kapelou, když zrovna nehrajete?
I když máme manažera v Německu i v Praze, pořád se ještě o hodně věcí ohledně kapely staráme sami. Tomu se prostě nevyhneš, dokud nejsi Coldplay nebo MGMT. Můj dobrý kamarád tady v Berlíně je bubeník v IAMX a dokonce i oni si spoustu věcí musí řídit sami. Ale je fakt, že teď už máme víc času soustředit se na hudbu. Náš manažer nás popohání k práci na nové desce. Hodně teď sedíme s Billym (producent) a děláme nové věci.
Hádáte se někdy mezi sebou?
Šimon mi občas nadává, když nevynesu koš (smích). Já mu nadávám, že má moc kláves.
V jakém jazyce mluvíte s Rayem?
(Smích) Je pravda, že teď jsem po více než roce v Berlíně konečně začal chodit na němčinu. Je to integrační kurz a navíc zdarma, čtyři hodiny denně. Fakt mě to baví. Ale hodně mluvíme anglicky, protože ta scéna je tu dost mezinárodní a naši kamarádi jsou spíše z Anglie, Ameriky nebo Švédska. Ray se naučil ale docela dobře česky.
Jsi svobodný, zadaný? A jak je na tom zbytek The Roads?
V kapele je to různé. Případné zájemkyně (nebo zájemci) nechť se ozvou (smích).
Kdy se zase ukážete v ČR?
Chystáme se do České republiky 3. února 2011, kdy hrajeme v Lucerna Music Baru. Další termíny jistě přijdou.
