4 fotky 
Skvělé herecké výkony, působivá scéna, ale hlavně syrově dramatický příběh, to jsou ingredience, ze kterých vzniklo představení Kurz negativního myšlení, které uvádí Švandovo divadlo v Praze na Smíchově. Můžeme jej teoreticky označit za černou komedii, prakticky je však ještě temnější a rozhodně vám u něj bude tuhnout úsměv.
Ruská ruleta Zdroj: Švandovo divadlo
Švandovo divadlo každou sezónu nasazuje rozmanitou škálu divadelních představení a jedná se jak o klasické italské komedie, tak o dramata novodobých autorů. V tomto případě se režisér Daniel Hrbek spolu s dramaturgyněmi Martinou Kinskou a Lucií Kolouchovou rozhodli pro divadelní adaptaci norského filmu z roku 2006 Kurz negativního myšlení, který režíroval Bard Breien.
Drama nebo černá komedie?
Film měl u diváků velký úspěch, na který navázala i stejnojmenná hra ve Švandově divadle, která měla premiéru 27. dubna letošního roku. Jako se recenzenti filmu nemohli shodnout, do jakého žánru by toto dílo zařadili, ani já si nejsem jistá, jestli je to spíše drama, nebo černá komedie. Vtipné momenty totiž střídají dramatické pasáže a čím více poznáváte postavy a jejich osudy, tím více se jinak žertovným výrokům přestáváte smát.
Jak se vyrovnat s optimismem
Do děje nás uvede první scéna, kdy Tori (Apolena Veldová), psycholožka ve středních letech, poučuje své svěřence na terapeutickém sezení. Členy její terapeutické skupiny jsou mladí manželé – Marte (Eva Leimbergerová), mladá krásná ale těžce ochrnutá paní na vozíku a její manžel Gard (Kamil Halbich), na první pohled seriozní a milující druh. Dále je to Asbjorn (Miroslav Hruška), chlípný mlčenlivý vozíčkář a ke skupině patří ještě opuštěná důchodkyně Lillemor (Jaroslava Pokorná), u které nikdo neví, co má vlastně za problém. Do terapeutické skupiny chodí proto, aby lépe zvládali svůj těžký život, a sebevědomá Tori se je snaží naučit brát všechny své problémy hlavně pozitivně.
Bez přetvářky
Zvrat nastává ve chvíli, kdy se do skupiny přihlásí Igvild (Kristýna Frejová), která chce pomoct svému ochrnutému manželovi Gairrovi (Michal Dlouhý). Gairr kvůli autonehodě ochrnul na nohy a je impotentní. Se svým stavem se stále nesmířil, uzavírá se před světem i před sebou samým a ničí ho sebevražedné myšlenky. Je lhostejný ke své nešťastné manželce, která má stále častěji touhu vyřešit vše razantně a Gairra opustit. Jenže láska k němu jí dožene k jinému radikálnímu řešení, a to přizvat na pomoc Tori.
To, že se Tori nepodaří Gairra přivést na pozitivní vlnu, je myslím od začátku jasné. Gairr si naopak dá za cíl dovést Tori k zoufalství a zpochybnit všechny její dosavadní úspěchy, a tak spolu s ostatními členy skupiny, kteří za ním přijeli do jeho domu, uspořádá párty, která ukáže, že život vozíčkářů není pozitivní ani když se snaží tak tvářit a že teprve až když se jeden druhému podívá do očí a bez přetvářky řekne, co už si dlouhou dobu myslí, vyjde najevo, že je všechno na hovno (citace ze hry).
Jointa na uklidnění
Největší perlou představení je bezesporu herecký výkon Michala Dlouhého, který Gairrovi vtiskl velmi sugestivní tvář člověka, který je ponížený a vnitřně velmi nešťastný člověk, který si ve své zoufalosti nepřipouští, že by potřeboval pomoc. V jeho replikách je nejvíce vtipných momentů, avšak po několika prvních vás smích brzy přejde a každý další vtip se vám tak zaryje pod kůži, že se stydíte se něčemu takovému, co řekl, vůbec zasmát.
Perfektně ztvárněné postavy
Další postavy jsou také perfektně ztvárněné, Tori byste za ten její věčný optimismus nejraději dali facku, sobeckému Gardovi taktéž, Marte ve vás vzbudí lítost navzdory tomu, že ji vůbec vzbuzovat nechce (a v tom je to kouzlo) a v Lillemor dokonale poznáte důchodkyni, která už v životě všechno vzdala a její největší zálibou je stěžovat si. Nejméně na mě zapůsobila postava Ingvild, která by mohla být podána zajímavěji a víc nápaditě.
Severská modrá navozuje pocit chladu v mezilidských vztazích
Za zmínku stojí i originální scéna Petra Masopusta, který si skvěle pohrál s modrým nasvícením, které působilo chladně a dodávalo severskému dílu na syrovosti. Dobře vybraná hudba byla jakýmsi ironickým dokreslením celého příběhu.
Kurz negativního myšlení mě překvapil, protože jsem si myslela, že jdu na komedii. S konečným vyzněním jsem ale byla spokojená a odnesla jsem si bohatý zážitek. Ostatně mé nadšení potvrdil i dlouhý a halasný aplaus, kterým diváci tvůrcům potvrdili, že byla tato hra správnou volbou.
Kurz negativního myšlení
Švandovo divadlo
Režie: Daniel Hrbek
Hrají: Michal Dlouhý, Kristýna Frejová, Miroslav Hruška, Apolena Veldová, Eva Leimbergerová, Kamil Halbich, Jaroslava Pokorná, Daniel Pavel
Hodnocení: 5*****
