Premiéra Tří sester proběhla na cizí scéně. Přesto se vydařila

!Recenze! Divadlo v Dlouhé uvedlo první premiéru nové sezóny, a to Tři sestry od slavného ruského dramatika Antona Pavloviče Čechova. Inscenace se hrála v Divadle pod Palmovkou, jelikož v prostorách Divadla v Dlouhé probíhá rozsáhlá rekonstrukce.

Tři sestry z Dlouhé, Foto: Martin Špelda, Divadlo v Dlouhé

Tři sestry jsou divadelní hrou, o níž se zmíní téměř každý učitel literatury, ale obsah a děj je pro většinu lidí naprosto neznámou záležitostí.

Není se však čemu divit, protože děj slouží jen jako doprovodný program k několika ústředním myšlenkám tohoto dramatu, které je stále uváděno v nových a nových nastudováních. Co je tedy důvodem, že se toto představení stále vrací a dramaturgické plány ho zařazují na svůj program?

Jak vypadá lidská rezignace?

Odpovědět nebude zcela snadné, ale za pokus to jistě stojí. Tři sestry se zabývají svým originálním způsobem základními tématy, nad kterými každý jednotlivec uvažuje a se kterými se musí celý život potýkat.

Hlavní postavy tohoto dramatu začínají v bodě, ve kterém nevědí, kam povede jejich cesta dál, ale jsou ještě naplněny ideály života, který se před nimi rozprostírá. Tři sestry, Olga, Máša, Irina a jejich bratr Andrej žijí v domě, který zdědili po rodičích a každý z nich má představu o své možné budoucnosti.

Na první pohled sladká Nataša

V průběhu času však zjišťují, že se jejich plány neplní a oni zapadají do šedého průměru, kterému se tak urputně snažili vyhýbat. Znají mnoho jazyků a jsou přece lepší než ostatní, tak proč to nemohou předvést?

Andrej se místo profesorem na moskevské univerzitě stává členem krajské správy a časem se začíná sám přesvědčovat, že to je to, co chtěl, a že je na sebe pyšný.

Poutáme na upoutávku: Divadlo v Dlouhé vsadilo na Tři sestry

Olga se stává tím, čím být nikdy nechtěla, ředitelkou školy. Irina si vysní dokonalost Moskvy, ve které ji čeká spasení a šťastný život. Nikdy se však do ní nevrátí. Máša žije v nešťastném manželství a dávno ztratila veškeré naděje na záchranu. Každý ze sourozenců však nakonec dojde do bodu, kdy si začne namlouvat, že je vlastně šťastný, ačkoli si je vědom své vnitřní prázdnoty.

Je nějaký smysl života?

Postavy tohoto Čechovova dramatu poznávají malichernost života, z něhož není východisko. Nejsou schopny dosáhnout svých cílů a zklamou hlavně samy sebe. Symbolicky se rozpadá jejich soužití v domě po rodičích a vzájemně se odcizují.

Snaží se najít naději v budoucnosti, v obrazu dokonalé Moskvy nebo v práci, ale vždy ztroskotají. Nejsou schopny podniknout ten správný krok, a když už vykročí, potom špatným směrem. Spokojení jsou naopak lidé kolem nich, kteří nikdy nechtěli více než jednoduchý život bez jakýchkoli velkých ideálů.

Tři sestry se tak zabývají tématem života a jeho účelu, důvodu existence samotné. Dialogy jsou protknuty absurdnem, ale to je zcela pochopitelné, protože život je velmi absurdní existencí mezi jinými absurdními bezcílnými cestami ostatních lidí kolem hlavních postav, kolem nás.

Má žena Máša je hodná a já ji miluji...

Zpracování tohoto dramatu Divadlem v Dlouhé dává jasně vyznít hlavnímu poselství hry a její uvedení je jistě opodstatněné, protože kdy jindy hledat smysl života než ve zmatené době, jež kolem nás každý den spěchá.

Režie ostravského hosta Martina Františáka je výborná, herci jsou skvěle vedeni a dílo působí konzistentně a výstižně. Dramaturgie Štěpána Otčenáška a Tomáše Vůjtka působí stejně dobře, ačkoli v první polovině představení mohlo dojít ke zkrácení některých scén nebo dialogů. Druhá polovina představení je svižnější, přímočařejší a v mnoha ohledech osvětluje polovinu první.

Čtěte také: Naši furianti přináší furiantskou zábavu

Výprava Marka Cpina je velmi dobrá. Prostory rodinného domu se pozvolna a nenápadně proměňují. Scénografie pracuje nevtíravě, přesto více než jasně. Ze začátku je dům sourozenců světlejší, sem tam nějaká květina, a ke konci se jedná o strohý interiér, ve kterém vynikne každý špinavý kout.

Přestavby scény nesmí diváka násilně vytrhnout z představení. Nemělo by ho napadnout, že je v divadle. Přesto se toto dvakrát stalo, což zapříčinilo nepříjemný pocit a následné přemýšlení nad přítomnými techniky, kteří se ve tmě neskryli.

Jednalo se jen o dva případy, přesto to byl skutečně velmi rušivý element. Hudba, za kterou stojí Nikos Engonidis, byla překvapivě svěží a příjemná.

Herecké výkony na jedničku

Nejstarší sestra v podání Marie Turkové je výrazná osobnost, jež si nepřipouští svou neschopnost učinit ten správný krok. Je zahrána obratně a herečka na sebe mimo jiné upoutá pozornost svým silným hlasem a nepřehlédnutelným, velmi výstižným výrazem.

Helena Dvořáková je výborná herečka, jež na sebe dokáže upoutat v každé roli. Její Máša je prázdná a manželstvím zničená postava, která nemá východisko. Je snad nejodevzdanější ze všech tří sester.

Nepřehlédněte: Divadlo v Dlouhé láká na Macbetha

Irina Magdaleny Zimové je neméně výrazná a působí jako protiklad Nataši, kterou skvělým způsobem ztvárňuje Klára Sedláčková Oltová. Nataša prochází výraznou proměnou, nebo se spíše během představení vybarvuje, až nabývá své skutečné já. Klára Sedláčková Oltová ji pojala jedinečným a bravurním způsobem. Svou roli si evidentně velmi užívá.

A teď fotečka, úsměv. Ať je vidět, jak se máme krásně

Jan Meduna, který hraje bratra Andreje, dobře vystihl proměnu své postavy a na závěr ukončuje svůj přerod naprostým odevzdáním hloupému, prázdnému životu beze smyslu a bez cíle. Mezi dalšími herci se nenašel nikdo, kdo by svou roli pojal špatně nebo příliš nevýrazně. Každý plnil svůj jasný účel v představení a pohyboval se v možnostech své role.

Jsou Tři sestry pro vás?

Tři sestry v podání Divadla v Dlouhé jsou kvalitní představení, které však nemusí vyhovovat každému. Hra nenabízí mnoho naděje a momentů k uvolnění. Je vážná, těžká a nezbývá mi než použít slovo ruská.

Fanoušci ruských autorů a těžkých záležitostí se mají na co těšit, ale lidé, kteří budou hledat v divadle uvolnění nebo pobavení, odejdou konsternováni, zničeni a vyčerpáni. Přesto v této Čechovově hře lze najít výrazné prvky určitého absurdního humoru.

Doporučuji tedy potencionálním divákům předem se zamyslet nad tím, z jakého důvodu chtějí Tři sestry vidět, a zda nezvolit něco lehčího nebo nějakou jiným, západnějším způsobem pojatou tragédii, která často nabízí mezi řádky i výrazně formulovanou naději, že život může být lepší.

Jestliže přesto zatoužíte po ruském dramatu, doporučuji inscenaci Divadla v Dlouhé, Tři sestry.

Tři sestry

Divadlo v Dlouhé (nyní Divadlo pod Palmovkou)

Režie: Martin Františák

Hrají: Jan Meduna, Klára Sedláčková Oltová, Marie Turková, Helena Dvořáková, Magdalena Zimová, Pavel Tesař, Jan Vondráček a další

Hodnocení: 4****