4 fotky 
Nakladatelství Argo vydalo novou knihu Emila Hakla, volně navazující na jeho úspěšnou novelu O rodičích a dětech (2002). Jmenuje se Pravidla směšného chování a je tvořena třemi vzájemně spolu souvisejícími povídkovými mikropříběhy.
Emil Hakl, Foto: Jan Křikava
Hlavními tématy a zároveň i spojujícími můstky všech tří částí knihy Pravidla směšného chování jsou lidská samota, existenciální tíseň, vztahy (přátelské, partnerské, rodinné) a především vzpomínání na minulost.
Otec, Murgy a Rulpo
Ústřední postavou knihy a také jejím vypravěčem je samotářský padesátiletý spisovatel (autorovo alter ego), který se svými známými komunikuje převážně prostřednictvím telefonu, sem tam s nimi posedí v hospodě, ale nejčastěji popíjí sám doma „moldavský koňak koupený u dívky s ruským přízvukem ve večerce v Sudoměřské“.
Do jeho mikrosvěta čirou náhodou vstupují dva třicátníci, Murgy a Rulpo, díky kterým se alespoň na chvíli dostává ze svého životního stereotypu. Poprvé, když se jejich prostřednictvím dostane k létání na paraglajdu, podruhé když se s nimi vypraví na výlet do Rumunska, kde se společně plaví po Dunaji.
Neméně důležitou postavou knihy je otec hlavní postavy, ten otec, se kterým se čtenáři setkali v již zmiňované novele O rodičích a dětech. Před nedávnem ještě vysoce aktivní mikrobiolog je ale nyní vysoce vyčerpaný a sužovaný nemocí.
Emil Hakl podepisuje svou novou knihu Pravidla směšného chování, Foto: Jan Křikava
Vzduch, země a nakonec voda
V první části knihy nazvané Jdi vejš! se hlavní hrdina ocitá ve vzduchu. Jak tak na paraglajdu proplouvá mezi nebem a zemí, rozpomíná se na celý svůj předešlý život, na své úspěchy a neúspěchy, a snaží se shrnout, co vše dokázal či nedokázal. Po sestupu dolů se ocitá v hospodě ve společnosti Murgyho a Rulpa a naslouchá jejich lehce „pábitelské“ konverzaci, aby celý tento výjimečný den zakončil v prostorách metra rozjímáním nad lidskou malostí a obyčejností a s nimi spojeným otroctvím.
„Hele – jedna matka si stěžuje druhý, že se její syn taky dal na ňáký ty meditace. A ta druhá jí říká: No ale snad pořád lepší, než kdyby jen tak seděl a mlčel…“ „Ten je gut.“„Ty vado, ale kámo, nepřipadá ti, že se už delší čas bavíme jak dvě vyjebaný palice?“ leká se Rulpo. „Normální lidi dávají normální řeč.“ soudí Murgy. „Vyjebaný palice jsou spíš ty, co mlčej.“ Mlčím a upíjím svijany, tak jako tak mě přestali brát na vědomí. Buď to je jejich systém, naučit někoho lítat a odzívnout ho, nebo jsem nesplnil nějaké jejich očekávání.
Po první části, která se odehrávala převážně ve vzduchu, následuje část ostře zemská, nese stejný název jako celá kniha, tedy Pravidla směšného chování, a je nejtěsněji spojená s novelou O rodičích a dětech. V této části se Emil Hakl věnuje vztahu otce a syna, volně tedy navazuje na již výše zmíněnou novelu. Sám autor říká, že vztah otce a syna zde nepokračuje, nýbrž končí. Tato část obsahuje vůbec nejsilnější momenty knihy. Hlavní postava doprovází svého otce do nemocnice, navštěvuje ho tam, až je nakonec svědkem jeho umírání. Ve všech těchto fázích hlavní hrdina vzpomíná na společné rozhovory, některé má dokonce i nahrané na magnetofonu, a tak je po otcově smrti poslouchá…
Ve třetí a poslední části nazvané Hřbitov na pláži se znovu setkáváme s Murgym a Rulpem. Společně s hlavní postavou plují deltou Dunaje, užívají rumunské krajiny a odpočívají od civilizace. Poklidnou atmosféru celého výletu narušuje jen neustálé pípání mobilu hlavního hrdiny, kterému chodí vyčítavé esemesky od jeho blízké známé, díky nimž se dotváří osobnostní profil hlavního hrdiny a obraz jeho současného života. Hlavní postava zde také plní poslední otcovo přání – vysype jeho popel do moře.
Přemejšlela jsem vo tobě, ty seš postmoderní jak prase. Proto nemůžeš číst Dostojáka a milovat ženskou. Všecko jen přes filtr. Zprostředkovaně. Věci k tobě směj mluvit jen přes reflexivní křivky. Babel, Céline. Hlavně nic neprožívat bezprostředně. Nicméně bych u tebe dneska potřebovala přespat.
Ve stopách klasiků
Co všechny tři části spojuje, je především ústřední postava a postavy vedlejší, dále pak již v úvodu zmíněná témata, například otázka vztahů. Zatímco první část je věnovaná spíše vztahům obecně, druhá se zaměřuje na vztah otce a syna, ve třetí části pak vrcholí otázka vztahů partnerských, která byla naťuknuta již dříve. Celou knihou také prostupují motivy, které můžeme najít i v předešlích Haklových textech (například motiv exotické cesty vyskytující se i v povídkové knize Konec světa, anebo motivy létajících strojů a létání obecně).
Čtenáře také jistě zaujme typicky haklovský styl vyprávění. Autor dává prostor jak vypravěčovi, který skutečnosti popisuje velmi barvitým jazykem, tak i samotným dialogům, které v mnohém připomínají styl Hrabalův či Haškův.
Pravidla směšného chování
Nutno poznamenat, že ve srovnání s novelou O rodičích a dětech, při jejímž čtení se čtenář častokrát mohl pousmát, či přímo zasmát, při čtení Pravidel směšného chování se takovýchto momentů, navzdory názvu (ach, ta ironie!), jen těžko dočkáme. A co to jsou vlastně ta pravidla směšného chování?
„Dopad bych jako klasickej směšnej starej čůrák.“ „Já sám sobě směšnej nepřipadal nikdy.“ „To vim.“ „Co víš?“ „Že tu směšnost nevnímáš.“ (…) „Uveď mi jedinej případ směšnosti.“ „Když má někdo na vizitce: doc. PhDr. Riki Muk, Csc., ředitel ÚJF AV ČR, v. v. i.“ „Já si nic podobnýho nikdy nikam nepsal.“ „Netvrdim, že ty.“ (…) „Eště k tý tvý směšnosti, jak bys charakterizoval směšný chování?“ „Jako snahu zachovat za každou cenu vážnost.“ „A musí ten směšnej něco říct, aby byl směšnej?“ „Právě že ani nemusí.“ „Tak já si jdu něco uvařit.“ „Co budeš vařit?“ „Rejži s hráškem a do toho mrkev, ahoj.“
Název: Pravidla směšného chování
Autor: Emil Hakl
Vydalo: nakladatelství Argo, Praha 2010
Počet stran: 136
Doporučená cena: 248,- KčHodnocení: **** (90%)
