3 fotky 
!SPECIÁL!Pátá Sookie je tady! Servírka s tolika životními moudry v rukávu, že by její příběhy měly být zapovězeny mládežníkům do patnácti let, aby nepokřivily jejich charakter. Blondýna s mimořádným sex-appealem, který záhadným způsobem přitahuje vše nelidské, už popáté zaútočila na naše knihovničky. Potěší? Zklame? Pobaví? Všechno dohromady, Sookie multitasking zvládá mistrně.
Ilustrační foto, Foto: Martin Koubek, Topzine.cz
Sookie Stackhouseová, servírka s telepatickými schopnostmi, tentokrát řeší opravdu zapeklitý případ. Její bratr Jason se má co nevidět poprvé proměnit v pumu, což samo o sobě v Sookiině životě neznamená žádnou převratnou nebo podivnou událost. Jenže právě v době Jasonovy první nedobrovolné proměny se v Bon Temps objevuje záhadný střelec, který má očividně na mušce všechny kožoměnce. Podezření padá automaticky na Jasona, který se kožoměncem stát nechtěl a Sookie musí vypátrat skutečného pachatele dřív, než si to kožoměnci s Jasonem vyřídí po svém.
Když je postřelen i Sam, Sookiin šéf a zároveň barman U Merlotta, musí se Sookie vydat pro pomoc za místním upířím šerifem Erikem, s nímž v minulém díle, Mrtví pro svět, prožila vášnivý románek, na který si však Erik příhodně nevzpomíná. A aby toho nebylo málo, začne jít už tradičně o život samotné Sookie. Proč by však vrah kožoměnců číhal právě na Sookie?
Milostné trojúhelníky jsou nuda, Sookie řeší hexagram
Když jsem Dočista mrtvé dočetla, vzala do ruky přebal, znovu si přečetla anotaci a zpětně si vybavila, o čem že jsem to měla číst, napadlo mě jediné: To je vtip? Každý, kdo minimálně jednou držel v ruce jakýkoli ze Sookiiných detektivních příběhů totiž musí vědět, že je naprosto nemožné, aby Sookie někoho vypátrala. Má totiž na práci spoustu jiných a mnohem důležitějších věcí.
Mezí ní a jejím šéfem Samem to jiskří tak, že se jejich pracoviště málem vznítí, ale při jejich malé chvilce vášně je načape upír Bill, se kterým se Sookie rozešla, protože ji podvedl. Navíc Sookie trápí Erikova ztráta paměti, vzhledem k tomu, že ona si jejich společné chvilky pamatuje až příliš dobře a Erik na ni začíná tlačit, aby mu povyprávěla, co se mezi nimi odehrálo. Ale to přece Sookie nemůže nahlas ani vyslovit, propadla by se totiž hanbou do země. Taky to už tradičně jiskří mezi Sookie a vlkodlakem Alcidem, který jí dokonce navrhuje, aby se k němu nastěhovala a žili spolu šťastně až do smrti. Je to milý americký hoch, kterému navíc vůbec nevadí, že Sookie zastřelila jeho bývalou snoubenku Debbie. A jiskřičky přeskakují i mezi Sookie a Calvinem, vůdcem místních kožoměnců, který se stane jednou ze střelcových obětí a Sookie ho navštěvuje v nemocnici.
Při tom všem jiskření zaprvé není divu, že Sookie vyhoří dům (to jako vážně) a zadruhé jí nikdo nemůže vyčítat, že se na problémy svého bratra Jasona zase tolik nesoustředí. Kdyby totiž chtěla onen záhadný případ vyřešit, trvalo by jí to asi deset vteřin, protože vrah jí rovněž už tradičně pobíhá celou dobu pod nosem, vyplazuje na ni jazyk, zběsile mává rukama, aby si ho všimla, ale Sookie holt nedbá. Proč? No protože si není jistá, jestli pořád nemiluje Billa, Alcide jí připadá sexy, Calvin je hrozně hodný a dokáže si s ním představit budoucnost a děti (který by jí nemrtví Bill ani Erik nedali), Sam je roztomilý a Erik je dva metry vysoké, chodící, vikinské pokušení. Kdo se však těší na repete porna z minulého dílu, bude nemile překvapen. Sookie tentokrát zachovává správné křesťanské dekorum a se všemi pány se maximálně líbá, žádné další nepřístojnosti netoleruje.
Detektivka pro blbce
Kdo by v takovém zmatku hledal vraha kožoměnců? Nebo se soustředil na to, že mu vyhořel dům a někdo mu jde po krku? Vždyť Erikova ztráta paměti, Billova žárlivost, Alcidova tajuplnost a majetnické sklony, Samova rozkošnost a Calvinova bezbrannost jsou mnohem palčivější témata. A přehřívají Sookiiny mozkové závity jedna radost.
„Stalo se mi tolik věcí, že mě unavila už jen pouhá snaha si je všechny vybavit.“ (str. 148)
Tohle by mohlo být životní motto sexy, blond servírky z městečka Bon Temps. Fakt, že i já jsem našla vraha dřív, než se Sookie vůbec zorientovala v tom, který je den, mluví za všechno. Sookiinými vyšetřovacími metodami se zkrátka nesmíte nechat urazit. Ona opravdu nezkouší vaši inteligenci, jen prostě není schopná najít tu svoji. Na posledních pár stranách ji napadne to, co by běžného člověka napadlo jako první a nejlogičtější věc, načež vrah už stejně ztratí v Sookie víru a odkryje se jí sám, protože jinak by asi přímo před jejím nosem vystál důlek. Pro další díl si Charlaine Harrisová nechává otevřená pořádné zadní vrata. Polovinu případu totiž Sookie vůbec nevyřeší. Jen se nad tím na chvilku zamyslí, ale pak to hodí za hlavu, protože toho má prostě hodně.
Pokud si stejně jako já Sookiiny příběhy užíváte právě kvůli tomu, že netušíte, jestli si autorka dělá legaci z vás, nebo ze sebe, pak vás Dočista mrtví nezklamou. Sookie pobaví, rozesměje, ať už chce, nebo ne a její životní moudra ohledně oblékání se na pohřeb nebo nemorálnosti plivání do drinku rivalce v lásce, vás intelektuálně obohatí. Takže do toho, Sookie!
Název originálu: Dead as Doornail
Český název: Dočista mrtví
Autorka: Charlaine Harrisová
Překlad: Ludmila Havlíková, Tomáš Havlík
Obálka: Martina Kysucká
Počet stran: 288
Vazba: vázaná s přebalem
Rozměry: 125 x 200 mm
Vydal: Baronet, Praha 2010
Doporučená cena: 259 KčHodnocení: *** (60 %)
