Jako potoky a říčky vedou do říčního systému a poté se vlévají do moře, tak i trasy poutě Camino de Santiago procházejí celou Evropu, aby se střetly ve španělském městě Santiago de Compostela.
Katedrála v Santiagu de Compostele, Foto: Pavla Popelářová
V Santiagu de Compostela, v Evropském městě kultury roku 2000, byly dle legendy uloženy ostatky sv. Jakuba Staršího, který jako jeden z Kristových učedníků přinesl na Iberský poloostrov křesťanství. Dle tradice by měli poutníci v katedrále navštívit hrob sv. Jakuba, obejmout sochu tohoto světce a také položit ruku na bránu „Pórtico de la glorie“.
Křešťanská pouť Camimo de Santiago de Compostela, Foto: Pavla Popelářová
Vedle lidí, kteří cestu absolvují právě z náboženských důvodů, však na cestě potkáte spoustu dalších poutníků, kteří se k pouti odhodlají z čistě prozaických důvodů. Pro ně je to cesta za poznáním nové země, sportovní aktivita či výzva, nebo také možnost, jak ze sebe v dnešní hektické době setřást stres každodenního života.
Existence pouti je známa již přes tisíc let. Ve středověku patřila tato cesta společně s Římem a Jeruzalémem ke třem hlavním křesťanským poutím cílům. V pozdějších dobách byla kvůli morové epidemii ve 14. století či reformačnímu hnutí v 16. století její tradice přerušena. Avšak od roku 1980 opět počet poutníků z celého světa rychle narůstá a cesta získává stále více na oblibě.
Zvláště pak v letech „jubilejních či svatých“, kdy svátek sv. Jakuba (25. červenec) připadne na neděli, je počet poutníků úctyhodný, obvykle dvojnásobný nebo i vyšší než v letech běžných. V loňském „jubilejním“ roce bylo napočítáno přibližně 270 tisíc poutníků.
Kde svou cestu zahájit?
Trasa pouti z městečka Saint Jean Pied de Port, Foto: Pavla Popelářová
Pouť značenou žlutými šipkami a symboly mušle je možné zahájit kdekoliv. V České republice byly například Klubem českých turistů vytyčeny její dvě větve. Severní vychází ze Zbraslavi u Prahy a vede do Železné, kde se u Parku smíření napojuje na německou trasu do Norimberka a jižní vede z Prahy do Regensburku.
Naprostá většina si však za počátek své cesty volí malé francouzské městečko v podhůří Pyrenejí – Saint Jean Pied de Port. Zde začíná nejznámější a zároveň nejfrekventovanější cesta nazývaná „francouzská“. Její vzdálenost od cíle je 764 km. Oblíbené jsou taky cesty „španělská“ či „portugalská“.
Latinsky psaný certifikát „compostela“
Cestou necestou až do Santiaga de Compostely, Foto: Pavla Popelářová
Každý poutník, který chce získat dekret o absolvování poutě, musí urazit pěšky nebo na koni minimálně 100 km a na kole minimálně 200 km. Časté je proto také zahájení pěší pouti v malém městečku Sarria, které je velmi dobře dostupné z celého Španělska a je vzdáleno od cíle pouhých 110 – 112 km. K získání dekretu pak poutník v každý den své poutě musí v ubytovnách, na farách, v kostelech nebo na jiných místech získat do svého poutnického pasu razítko s datem.
V katedrále na hlavním náměstí v Santiagu de Compostela se každodenně v poledne koná takzvaná Poutní mše, během níž jsou všichni poutníci srdečně přivítáni a poté jednotlivě jmenováni společně se zemí původu a výchozím místem.
Poutnický pas „credencial“
Razítka v poutnickém pasu, Foto: Pavla Popelářová
V místě zahájení cesty si poutníci zakoupí poutnický pas nazývaný „credencial“, jehož vlastnictví také například opravňuje k bezplatnému ubytování v některých poutnických ubytovnách takzvaných „albergues“ (cca 10% ze všech). Ostatní ubytovny lemující cesty směřující do Santiaga de Compostely jsou pak zpoplatněny v rozmezí 5-10 EUR na noc. Spí se většinou na palandách v místnostech pro cca 20 lidí a každý má zde možnost použít koupelnu, internet, kuchyň aj.
Ve městech si poutníci také můžou zakoupit v restauracích tzv. poutnické menu, jehož cena se pohybuje v rozmezí 8 – 12 EUR a skládá se z hlavního jídla o dvou chodech, salátu a vína.
Svatojakubská mušle jako znak poutníků
Mušle je znakem pouti
Mušle je nejen symbolem poutníků směřujících do Santiaga de Compostely, ale měla také magický vliv. Léčila nemoci a přinášela štěstí těm, kteří si mušli zakoupili v Santiagu nebo během své poutě, či sebrali na pobřeží u mysu Finisterre.
Mys Finisterre se nachází u pobřeží Atlantského oceánu. Po mši v katedrále sem pokračuje velké množství poutníků a svou pouť zakončí až zde. Mys byl pojmenován Římany a považován za nejzápadnější bod evropského kontinentu, i když ve skutečnosti tomu tak není.
Zkusíte to i vy a připojíte se k miliónům těch, jejichž otisky bot se nesmazatelně vtiskly do cest Svatojakubské pouti směřujících do Santiaga de Compostely?