!Glosa! Stále častěji dostává se ke slovu smutný fakt, že bystří a pilní studenti nemající prostředky na zaplacení svých studií musejí přenechat příležitost vzdělávat se svým bohatším, naivnějším a řekněme méně talentovaným vrstevníkům. Kam však tento systém povede a jací studenti budou otevírat dveře (zatím) renomovaných fakult? Budeme si i v budoucnosti moct vážit své almy mater?
Učení není všechno, Zdroj: Barbora Bednaříková, Topzine.cz
Dostat se na vysokou školu jeví se v současné době jako docela praktické. Důvody zdají se být jasné: chcete, aby vám na chléb i nadále vydělávala maminka; máte zájem trávit dny se ztřeštěnými postpuberťáky a konečně, sny o povolání popelářském opustily vás již dávno. Rozmyslíte si nejprve, chcete-li zůstat v mateřském městě, nebo se zapojit do víru intráckého života. Jakmile je vyřešeno toto, možnosti se podstatně úží. Po zvolení vysněného oboru zbývá jediné: jak se tam proboha dostat?
Do hry vstupuje NSZ!
Máte-li štěstí, bere vaše vysoká škola ohled na výsledky takzvaných Scio testů, které se snadno a rychle stávají náhradou za klasické přijímací zkoušky. Scio testů neboli Národních srovnávacích zkoušek (NSZ) se lze účastnit v několika termínech již od rané zimy. Plánujete-li kupříkladu kariéru právnickou, musíte podstoupit scia z OSP (Obecné studijní předpoklady) – tyto mohou být ještě ve formě Z (základní) anebo R (rozšířené), a k tomu ZSV (Základy společenských věd).
A konečně: za jednu účast u Scio testů zlehčí se vaše peněženka o sumu takřka nehoráznou. V kolonce Ceny a platby můžete si vybrat formu doručení výsledků – i ti nejméně nároční jedinci se však pěkně prohnou. OSP Z plus ZSV činí v minimu 793 Kč, v maximu budete chudší až o 1396 Kč! A kde je jistota, že nebudete muset jít znovu?
Čím víc zaplatím, tím spíše budu přijat!
Na chudého studenta jsou nastraženy rozličné překážky, nejčastěji však v podobě administrativních poplatků všeho druhu, včetně nemalé taxy za podání přihlášky jako takové. Připočte-li si k tomu ještě pár dalších stovek (či tisíců) za NSZ, studium stává se rázem spíše vzdáleným snem. Otázkou tedy zůstává: jaká jsou dnes kritéria vysokých škol – míra inteligence, nebo množství finančních prostředků?