Pamatujete si, jak jste se dozvěděli o útoku na WTC 11. září 2001? Že ano? Zvláštní, všichni si to přesně vybavíme, i když už je to deset let zpátky. Architekt Jiří Boudník byl přímo na místě a pomáhal hasičům. A napsal o tom knihu.
Jiří Boudník je nenápadný muž s nápadným úsměvem, ze kterého srší příjemně nakažlivá sebedůvěra. Něco ve stylu nic není problém. Asi i proto se mu knihu o útoku na WTC s názvem Věže – Příběh 11. září podařilo vydat v nakladatelství Motto v šibeničním časovém úseku dvou měsíců, aby mohla vyjít k desátému výročí jedenáctého září.
Kniha o architektuře
Nápad vytvořit knihu dostal Boudník už před jedenáctým zářím. Toužil totiž napsat o architektuře mrakodrapů ve formě beletrie. Prostě poučně a zábavně. Pak ale přišel teroristický útok a priority se změnily.
FOTO: Libuše Turecká, Topzine.cz
„O katastrofě jsem začal shromažďovat informace už od druhého dne. V roce 2003 jsem si vzpomínky na jedenácté září zapisoval v souvislých textech. Také mi hodně pomohlo, když jsem se z USA přestěhoval do Čech. Získal jsem tak odstup a podařilo se mi knihu dokončit,“ komentuje průběh svého psaní Boudník.
Kniha není celá jen o útoku a následném pátrání po zmizelých. Mapuje totiž celý jeden rok, kdy osudné září přichází přibližně v polovině knihy a je mu věnováno několik kapitol. Titul je vyprávěn z pohledů několika osob, které pomáhaly po výbuchu hledat zraněné, rozhodně nejsou fikcí. Takže to, co čtete, se opravdu stalo.
8 filmů o událostech 11. září. Které z nich se taky zapíšou do historie?
Zničili si WTC sami Američané?
Autor, který je původním zaměstnáním architekt, je výborným a poutavým vypravěčem, který nevynechá jediný detail v příběhu. V knize komentuje Boudník také ožehavé téma konspiračních teorií, které odmítá logickým argumentem. Vzešly totiž z neověřených zdrojů.
Do ruky se tak čtenáři dostává výjimečně poutavě napsaná kniha, která je beletristickým záznamem reality a nechává nás nahlédnout do osudů lidí, kteří si jedenácté září i dny poté prožili na vlastní kůži.
Využila jsem možnosti mluvit s panem Boudníkem osobně a položila jsem mu pár otázek.
V anotaci knihy stojí, že jste se po útoku přihlásil jako dobrovolník, který chce pomoci. Proč?
Takovou otázku si člověk v ten moment neklade. V podstatě přišla situace a já jsem na ni reagoval a až potom jsem uvažoval, jestli to bylo správné nebo špatné, nebo jestli to bylo nerozumné nebo nebezpečné. Ale člověk v těchto situacích nepřemýšlí, adrenalin vám začne kolovat krví a vy pak jednáte podle situace. Takže jsem tak jednal.
Co se opravdu stalo 11. září? Studenti jsou na straně skeptiků
Takže jste věděl, že musíte pomoci.
Ani na sekundu jsem nepřemýšlel o tom, že bych měl reagovat jinak. Stalo se to, já jsem věděl, že jsou v ohrožení požárníci, kteří tam budou parkovat pod věžemi. Byli v ohrožení. Takže jsem si jen řekl: „Co můžu udělat ze své pozice. Nemůžu je zavolat, protože všechny linky jsou dole.“ Tak jsem se rozhodl vzít přilbu a jít je varovat pěšky.
Jak se na to díváte po deseti letech?
Nedělal bych nic jinak. Zachoval bych se úplně stejně. To, že jsem o něco starší nebo rozumnější, by mě asi neodradilo od toho, abych udělal tu samou věc. To je asi povahou ne ani vzděláním nebo zkušenostmi.
Jiří Boudník se narodil roku 1970 v Plzni, ale jako sedmnáctiletý emigroval s matkou a sestrou do USA. Zde vystudoval na univerzitě Cooper Union v New Yorku architekturu. V současné době žije v Plzni, kde se stal členem přípravného týmu akce Plzeň – Evropské město kultury 2015.
11. září není pouze den smutku. Narozeniny slaví třeba hudebník Moby. A kdo další?