Festivalová sezóna pomalu ale jistě klepe na dveře. Těší se na ni nejen vyznavači kvalitní muziky, ale i jednotliví interpreti. Výjimkou nejsou ani slovenští skáčkaři Polemic, kteří v rámci oslavy 25. výročí své existence zahájí letošní ročník trenčínského festivalu Bažant Pohoda.
Oslavy čtvrtstoletí existence bude mít kapela bouřlivé. Zdroj: Sony BMG
Když se řekne SKA, mnohým se vybaví léto, festivaly, pivko v kelímku. Neměla letošní dlouhá zima vliv na návštěvnost vašich show?
Dlouhou zimu jsme strávili hlavně v našem domácím One Love Studiu, kde jsme makali na novém albu. Sněhové závěje jsme tak vnímali spíše jen zpoza okna. Koncertní šňůru jsme odstartovali až na začátku dubna s novým albem, do té doby jsme hráli víceméně sporadicky.
Jak se vypořádáváte se špatnou náladou? Ať už z počasí nebo zkrátka jen tehdy, když vstanete z postele levou nohou?
Celkově vzato býváme dobře naladění, a když náhodou přijdou chmury, zaženeme je hudbou anebo legálními drogami, například cukrem (smích). Každý z nás má samozřejmě někdy i smutnější chvilky, ale jsme dospělí a víme, jak se k podobným náladám stavět.
Dobře známí jste nejen na Slovensku, ale i u nás. Jsou mezi vaším domácím publikem a tím českým velké rozdíly?
Na Slovensku lidi více znají texty písniček, hlavně těch, které hrají rádia. Takových máme v Čechách daleko méně. U vás ale pro změnu daleko víc frčí SKA scéna, byť ani ona momentálně neprožívá lehká léta.
Obě publika pak mají společné to, že dokážou na naši muziku emotivně reagovat – lidi se chtějí bavit, tancovat a projevovat svou radost nahlas.
Klíčem do zahraničí pro vás byla kompilace United Colours of Ska, kterou mělo na svědomí německé vydavatelství Pork Pie. Jak se vám v cizině podařilo uchytit?
Do zahraničí nejezdíme hrát tak často, leda párkrát za rok. Upřímně, je to dobrá zkušenost, ale udělat díru do světa se SKA, ještě ke všemu zpívaném ve slovenštině, by se rovnalo zázraku. Nemáme problém si projet Evropu křížem krážem, ale nic převratného nám to nepřinese. Vezměte si třeba Janu Kirschner, kterou navíc podporoval poměrně velký londýnský label. Kdo o ní ví kromě nás, Slováků? Anebo o Monkey Business? V menším měřítku mají šanci na úspěch, ale kolosální sukces z toho nekouká.
Kromě Německa, Itálie nebo Maďarska jste si zahráli rovněž v Británii. Co Angličané a SKA, holdují mu hodně?
Koncerty v Británii jsou hlavně pro slovenské a české publikum, a to ještě hodně záleží na místních, jak celou akci dokážou promovat. SKA je tam vyloženě klubová záležitost s návštěvností v řádu desítek lidí. Snad jen s výjimkou kapel typu The Specials a Madness a ti už SKA beztak nehrají.
Zanedlouho kapela oslaví 25. výročí vzniku. Jak celou událost hodláte pojmout?
Už oslavujeme. Dali jsme si dárek v podobě nového alba HEY! BA-BA-RE-BOP a navrch přidali koncertní šňůru s třinácti zastávkami, přičemž polovinu už máme za sebou. V létě budeme hodně objíždět festivaly, připravujeme několik klipů a na podzim si hodláme projet ČR. Odtud pak budeme pokračovat do Holandska a šňůru zakončíme v Británii. Nuda zkrátka nehrozí.
Na svém webu uvádíte, že se v roce 2003 kapela úspěšně množila, čímž vznikli tzv. Polemic juniors. Chápeme dobře, že tím myslíte vaše ratolesti?
Přesně tak, momentálně má polovina z nás děti. Dohromady jich je tolik, že bychom z nich mohli postavit fotbalový manšaft (smích).
Festival Pohoda letos nabízí mnoho zajímavých interpretů. Doporučili byste některého z nich návštěvníkům?
Budeme hrát ve čtvrtek, což je otevírací den celého festivalu. Pak už budeme mít úplně jiný program, což nám bohužel zamezuje se na festivalu zdržet.