Podívejte se na 30 nejhorších textů v české hudbě. Za následky neručíme

Zde máte možnost poslechnout si třicet českých textů, které jejich interpreti jistě vyráběli s láskou a snahou, aby se posluchačům zalíbily. Ovšem ve výsledku jde o nechutnosti či kýče. Pokud máte odvahu, vstupte.

Začněme náš přehled kupříkladu Ester Ládovou, pocházíjící ze severočeského města Ústí nad Labem. V minulosti se účastnila soutěže Milionový pár, ta ovšem byla zrušena, neboť vyšlo najevo, že natočila několik porno filmů. Začala se věnovat hudbě a se svým zpěvem jeden čas vystupovala na diskotékách. Svou minulost nám dává najevo i v textu níže uvedené skladby. Vybídnutí Pojď v něm nalezneme téměř čtyřicetkrát.

To pop punkové Rybičky 48 se pořádně vyřádili v písni Krvavý Valentýn. Jde o takovou trochu víc puberťáckou skladbu. Ono vlastně není vůbec jednoduché, když s něčím na svátek zamilovaných počítáte a ono to nevyjde. Konkrétně je směšné pobízení k orálnímu sexu: Dneska budeš aspoň klečet, jinak bude krvavej Valentýn!

Rapeři Gipsy a Marpo ví přesně, jak by naložili s večerem, kdyby jej strávili s nějakou šťabajznou ze světového showbyznysu. Velmi romantický je už název tohoto díla. Celý song je děs, ale části, kde Marpo říká Paris Hilton, aby zavolala ségře a mohla si za*ukat s Gipsy, tak to už člověk neví, jestli se má smát nebo brečet.

Romantických boybandů jsme v České republice měli více než dost. Někteří na tuzemskou scénu vkročili a zase rychle zmizeli, jiní nějaký čas setrvali. V případě Enklávy je to ten první případ. Abyste si nemysleli, text nemá zoofilní podtext. I když u části: Do uší mi něžně předla to možná není tak jistý. Proto ta nechuť.

Tato píseň sice není nechutností, ovšem je spíše vtipné poslouchat, jak se kolem roku 1995 řešily rifle, nebo lépe řečeno – džíny. Refrén v podání Lucie Vondráčkové, ve kterém stojí: Jen za tebou ty džíny jdou je v této písni uváděn víc než dost. Leze to na mozek. S trochou nadsázky by tato skladba mohla vyjít už o několik desetiletí dřív.

To Lucčina teta Helena Vondráčková zasvětila jednu ze svých mnoha písniček také tématu kulturistiky, konkrétně v songu Svaly. Dívat se na svalnaté ženy, to je pro mě odpor, a do toho ještě poslouchat: Moudrá matka příroda, ženy také obdařila svaly. Je to vážně výhoda, jen pro toho kdo v nich sílu má. Jako já. Psal se rok 1986 a paní Vondráčková se v tu dobu již čtyři roky mohla pyšnit titulem zasloužilá umělkyně.

Další interpret je s předešlou zpěvačkou spojený, složil text k jejímu diskotékovému šlágru Dlouhá noc. Co se týká hitů, má navrch určitě on.

Podívejte se, jak pankáči vyhnali Michala Davida z pódia v roce 1987

Michal David zazářil, kam tenkrát (a možná i dnes) přišel, rovněž s touto reklamou na Spartakiádu. Krásný úděl máme dnes, kráčet k zítřku, žít a kvést – ono to sice zní optimisticky, ale spíše z toho a z té melodie čiší komunistický režim, který snad v žádné jiné písni od tohoto interpreta neuslyšíte. Naštěstí je to jen tahle jedna.

Michal David  – Poupata

Davidova kolegyně Markéta Muchová z uskupení Kroky Františka Janečka měla, zdá se, v oblibě četbu sci-fi románů a měla přitom bůhví jaké, zřejmě i erotické představy. Obzvláště úchylná je část: Už se sklání nade mnou, jeho oči hrozný sou. Taková zajímavější náhražka pornofilmů, nemyslíte?

Markéta Muchová – Robot kráčí k nám

S Kroky Františka Janečka také zpíval tehdy velmi mladý a možná by se dalo říci také talentovaný Pavel Horňák. Prodal přes půl milionu desek, takže nějaké nadání či vlohy tam zřejmě byly. Zaposlouchejte se tedy do Trička. Pointa vám nejspíš unikne i u zvlášť hloupého popěvku: Doufám, že v něm budeš dneska venku, doufám, že v něm budeš v noci spát.

Jako poslední zástupce Kroků Františka Janečka přichází muž, kterému nebylo cizí předat ženě Vizitku, aby věděla s kým má tu čest. Zrovna tato část je velmi úsměvná a nikdo vlastně neví, zda to Jan Cézar myslel opravdu vážně. Holt některé balící techniky byly už tenkrát zvláštní.

Jan Cézar – Vizitka

To David Kraus se jednou zamiloval a ihned o této platonické lásce musel napsat píseň, již poté zhudebnil. Zuzano, vem si mě a uděláme spolu malýho Krausíka, Krausíka Čechoslováka, Krausíčka Čechoslováčka – zní to spíš jako průpovídka nějakého puberťáka. Nutno říci, že skladba se dotyčné dvakrát moc nezamlouvala, asi věděla proč.

Názory na skupinu Kabát jsou po vydání alba Corrida a následujícího Banditi di Praga víc a víc rozporuplnější. Skalním fanouškům se spíše nelíbí, zbylým, zejména posluchačům rádií, ano. Posuďte sami na písni Kdoví jestli. Pro mě osobně je nepochopitelná část: Všechno je jinak, nasraná Země chrlí tuny žhavý lávy. Děti na stráni hledaj fialový krávy.

Kabát – Kdoví jestli

Tehdejší trojice dívek Zoombie moderovala hudební pořad Eso. Zároveň také vytvořily několik hip hopových textů, které zhudebnily. Jeden z jejich přešlapů naleznete zde. Téměř stále se opakující text, kde děvčata snaží o rap, vám vezme dech: Čekala sem kožený tanga, s vůní a příchutí manga. Vytasí trenýrky velký jako hangár, to mě teda podržte, no nazdar.

Parta Manželé se zasloužila o jakési prvenství českého rapu. Sice dala naší zemi základ tomuto žánru, nicméně tím revoluční přínos této kapely asi končí. Ale jak se říká: Proti gustu žádný dišputát. Ze všech stran na vás dýchají vzory, kterými se nechali ovlivnit. Nakonec to spíše zní jako takové veršovánky pro starší generaci. Viz třeba část textu: Posloucháme správnou hudbu, máme všechny kazety, Olympiky, Vávru známe, Zagorku i tyhlety.

Manželé – Jižák

Zpěváka Daniela Landu zná určitě každý. Má toho, nejen hudebně, hodně za sebou. Jeho tvorba a záběr činností jsou velmi různorodé. Toto byla hudební a jakási drsnější podoba reklamy s modrým králíčkem v čele. Jsem tu dík ruce trhu. Vědecky počat, z dobrého vrhu. Poslední výkřik vývoje druhů – Králíček Azurit . Tak tato část je obzvláště hloupá.

Hovořit na téma Maxim Turbulenc, to by bylo na celé hodiny a stejně byste se asi k ničemu pořádnému nedostali. Jede jede mašinka je ve spojení s videoklipem hrůza a nechutnost v jednom. V kombinaci s jejich oblečením a prostředím, kde se videoklip odehrává, se opravdu nejedná o nic pěkného.

O Ivetě Bartošové toho bylo napsáno až příliš. Její comebackový song je taky velmi diskutabilní, i když, dalo by si říct, že si své oblíbence, zejména na diskotékách, našel. Můžeme se jen dohadovat, zda svou roli sehrál alkohol také v refrénu: Heja heja, heja heja. Mám chuť se zas bláznivě smát.

Kdo by neznal tuhle duchaplnou písničku, ve které si Petr Kotvald vymyslel vlastní zemi. Mají tam opravdu všechno. Kýč je to opravdu vydařený: Veselou zemí je Mumuland, Mumu jsou holky a Mumumu kluk. Mumu I love you tu váží cent, Mumuland žije a my jsme mumu fuk. Přesně v této části je vzorovitě ukázána hloupost a nesmyslnost tohoto textu.

Kdo má rád pivo a alespoň trochu hospodský rock, musí znát Divokýho Billa. Pokud nejsou metafory vaší silnou stránkou, tak se vám může stát, že některé texty této party nepoberete, obzvlášť v případě Čmeláka: Šeptáš mi co tě láká a to je pro čmeláka, co broukal si v klidu svůj part, najednou malá louka a Start, pro všechny první třídu. Důkaz toho, že ani tomuto textu asi neporozumíte.

Snažil jsem se vybírat písně, jež nejsou předělávkou jiné písničky. U dvou následujícíh to ale jinak nešlo. Mladá trojice dívek Luštěla a paní učitelka z pořadu Kouzelná školka si o to vysloveně říkali.

Podívejte se také na nejhorší české videoklipy

Při poslechu doporučuji nepít ani nejíst – hudba je v tomto případě zdravotně závadná. V případě Luštěly je vtipné, jak vidí svět po obdržení občanského průkazu: Patnáctiny, jak občanku dostanu, holčičkou být přestanu, na slečnu se přeškolím.

Naopak u Dády Patrasové je tomu jinak: Halo, haaloo, tak chvátej, Picaso, za chvíli, nebudeš chtít, tuhle párty ukončit. Je to zkrátka připitomnělé.

V roce 2003 vydala naše několikanásobná slavice Lucie Bílá album s veselým názvem Jampadampa. Zde nalezneme několik hitů, které tuzemská rádia hrají dodnes. Ovšem pokud jste žena feministka a nespokojená se svým vztahem, písnička by se vám líbit mohla. Já mám jen teď, žádný pak, přejels mě jak náklaďák, i když je to pochmurný, tvý city smetu do urny… Pěkný náznak vyhrožování.

Nejznámější tuzemský boyband Lunetic netřeba představovat. Nazpívali písně jako Máma, Only you, Chtěl bych tě líbat a mnoho a mnoho dalších. Nic proti tomuhle textu, jen se to zdá jako takové citové vydírání fanynek. Nebo ne? Dostatečný důkaz je na samém začátku songu: Na ulici stál chlapec malý, protože nic neviděl, se mu děti smály. Možná ze zlosti a pouhé lidské hlouposti.

Lunetic – Příběh malého chlapce

Naopak tato písnička od Františka Nedvěda zní tak trochu namyšleně. V trampském duchu zpívat: Pumpař řek, že prej všechny moje desky má, dal mi kávu a k tomu čtyři eskyma. Zní to opravdu samolibě a divně.

František Nedvěd – Řemeslo

Tvorba následující hudební skupiny je všeobecně oblíbená, ovšem je nepochopitelné, jak mohla natočit píseň s tak úchylným textem. Nechci být za suchara, ale Princezny nohy od party Wohnout rovněž nepatří mezi mé oblíbené. Navíc se videoklip odehrává na letním táboře přeplněným nezletilých dívek, to už je prostě moc. Celkem to zavání spíše fetišismem: Na hradě vládnou, smrdutě táhnou. Ta voda na ně nikde nikdy nepadá.

To zpěvačka Ilona Csáková dala v polovině devadesátých let celému národu najevo, která barva u ní dominuje. Vznikla z toho velmi ztřeštěná písnička. Tramvají a Stromovkou, teď spěchám rovnou za tebou, a tuším že mě políbíš, i když se ti vůbec nelíbí, že mám sukni růžovou… Nezdá se vám to pitomoučké?

Popravdě řečeno těžko říci, jestli týpci z tehdejší bandy Rapmasters brali tenhle text vážně, či ironicky. Je sice chytlavý, nicméně spíše urážlivý. Už jen z úryvku textu si můžete udělat názor sami: Faldíky mají vždy voňavej nádech. Můžu si uplácat prso na zádech. Palec dolů.

Jedna z nejznámějších písniček od Jana Kalouska Chodím ulicí zná určitě hodně lidí. Ovšem nechutnosti v podobě mrouskajících koček, zvracejícím námořníkovi a podobně, jež v sobě obsahuje, to je zkrátka síla.

Zpěvák Pavel Vítek zase trochu úchylněji vyjádřil, jak moc byl zamilovaný. Dám svý tělo na oltář, já nechci mít svatozář – šibalský, leč velmi úchylný úryvek.

Správná ujeťárna a prasárna v jednom. Tak by se dala jednoduše popsat písnička Burlaki od Vypsaný fixy. Teče mi teče po ruce má vlastní ranní poluce – to je vypovídající.

Přečtěte si také rozhovor s Vypsanou Fixou o desce Detaily

Tato třicítka skladeb není žádnou hitparádou. Jen takovým seznamem i důkazem toho, že i v České republice existují jakési hudební exponáty. V tomto případě i v záporném slova smyslu. A co vy, jaké jsou ty vaše neoblíbené texty?