Prázdniny jsou dobou plnou dovolených a výletů mimo realitu, ze kterých se jen těžko vrací, a proto jste se jistě i vy, stejně jako my, dostali k srpnové Pevnosti až se zpožděním. Pojďme se podívat, o čem to tentokrát bylo.
Hned v úvodníku s názvem Věštění z křišťálové koule mi Tomáš Němec jde na ruku, když skrytě přiznává, že ne všechno se vždy daří, jak se dařit má. Výsledky Ankety Pevnost 2009 stále ještě nejsou, ačkoliv se na nich pracuje. Na oplátku však šéfredaktor zmiňuje hned několik nových projektů a rubrik, na které se můžeme do budoucna těšit.
Fantastická aréna přináší již tradičně soutěže, anketu (tentokrát o českém o hororu), upoutávku na nový web Ďura Červenáka, Topzine (děkujeme redakci), nového Marka Stonea z pera Jiřího W. Procházky a na blížící se Conventicon.
Ačkoliv je vlastním tématem srpnové Pevnosti horor, za dost musela dát redakce i šestému filmovému pokračování Potterovské ságy. Daniel Storch se na třech stranách zamýšlí nad klady a zápory nového snímku a jako bonus vyzpovídal Chrise Rankina, představitele Percyho Weaslyho, který do Prahy zavítal u příležitosti české premiéry HP6.
A od brýlatého čaroděje ke slibovanému hororu, prvním článkem o něm je čtyřstránkový text Jiřího Popiolka o Hrdinech Stephena Kinga, kde je vidět, že autor si skutečně dal práci a našel všechny souvislosti. Podrobně a přitom srozumitelně popisuje jeden archetyp za druhým napříč Kingovou tvorbou a daří se mu to na výbornou, popravdě řečeno ještě lépe, než se to dařilo mně ve čtveřici článků, která na Topzinu vyšla v červenci.
V Literárních novinkách se Martin Šust zamýšlí nad tím, jak Andrzej Sapkowski prorazil do anglofonního světa a sní o tom, jaké by to bylo, kdyby tam prorazili i někteří čeští autoři. Kromě toho přináší i čerstvé informace o nových knihách nejen u nás, ale i v zahraničí a na závěr prozradí, kdo vyhrál plejádu těch nejznámějších světových cen.
V Perlách z moře fantastiky přináší Jiří Popiolek příjemnou recenzi na kultovní knihu Vernora Vingeho, Hlubinu na nebi.
Povídky
Srpnová Pevnost přináší pouze dvě, ale za to výborná počtení. Prvním je novela Den, kdy umlkly zvony jediného českého autora hororu, Svatopluka Doseděla. Ten se podíval opět do svého oblíbeného amerického prostředí, kam zasadil výborně strukturovaný příběh Matta Parkera, donedávna ještě pracovníka na lince bezpečí, který přijíždí do svého domova v oregonském Harmony. Děsivá atmosféra se pomalu kumuluje a netrvá dlouho, než na hlavního hrdinu začnou dopadat stíny historie této jen přes sto let staré osady. Nutno říct, že v poslední době o Dosedělovi nebylo moc slyšet – od vydání Bestselleru před čtyřmi lety vyšla jen reedice starších povídek – a ten se teď vrací s ještě větší parádou, než na jakou jsme od něj byli zvyklí. Po kompaktním Dni, kdy umlkly zvony budete přímo slintat nad vidinou již dlouho chystaného románu Hearthbreak Hotel.
Ačkoliv Svatopluk Doseděl nastavil laťku dost vysoko, téměř neznámá Zuzana Hloušková byla schopna také dosáhnout se stejnou grácií. Fantasy příběh Drakobijka vypráví o svérázné princezně, která se vzepřela svému předvídatelnému osudu a vyrazila pobíjet draky. Když však našla prvního, ukázalo se, že tito dávní tvorové jsou ve skutečnosti něčím úplně jiným, než si o nich veřejnost myslí. Vypsaná ruka autorky nabízí vyrovnaný přitažlivý příběh okořeněný střídáním dějových rovin, epičností a skrytou ironií a parodií. Velmi příjemné překvapení.
Šedá území
Ondřej Neff ve svém workshopu konečně upustil od Vetřelců a tentokrát se věnuje Martinovi Básňýku Kuncovi s jeho fantasy povídkou Rubínový amulet. František Novotný se zase v rubrice Profíci radí a zamýšlí nad výhodami ich- a er-formy, kouzlem dialogu a autorské řeči. Stejně jako minule je to výborné čtení plné informací, které se méně zkušenému spisovateli prostě hodí. Listárně tentokrát kralují čtenářské deníky, tedy hlavně povídání o oblíbených knihách a tom, jak se pisatelé dostali k fantastice. Pohled za scénu nabízí rozhovor Martina Šusta s Ondrejem Hercem, známým slovenským publicistou a dvojnásobným vítězem sfingy Akademie SFFH.
Dech draha
Dech draka tentokrát přináší rozsáhlou jeskyni s názvem Démon duhy od Pavla Bareše, informace o nové hře ze světa World of Darkness od Sebastiana Chuma a první část teoretického seriálu, kde Omphevore a Couteaux radí vypravěčům, jak dodat své hře šťávu.
Zástupcem deskovek v srpnové Pevnosti je recenze Petra Šmeráka na hru Memoir’44, většího prostoru se však dostalo hrám karetním. Jan Adam otevírá po dlouhé době další seriál o legendní hře Magic: The Gathering a Lukáš Záluský se podíval na WoW: Fields of Honor a wargamingový WoW: Spoils of War.
Dvoustránka počítačových her nabízí recenzi Karla Wolfa na herní zpracování nového Terminátora a příběhové pozadí DragonAge od Sebastiana Chuma.
Film
Fanoušci pohyblivých obrázků se mohou těšit na recenzi Ďura Červenáka na nový film Alexe Proyase Proroctví, a čtveřici stručných hodnocení k filmům Stáhni mě do pekla, T.M.A., Mrazivé peklo a Jezdci Apokalypsy. Filmové novinky zase nabízejí pohled na chystané Predátory, Wanted, marťanské mutanty nebo připravovaný snímek Christophera Nolana.
A teď zpátky k hororu. Že ho ještě nebylo dost? To si pište, Ďuro Červenák totiž nezapomněl na toto stínové téma srpnové Pevnosti a napsal výborný článek o hororech, které se točily ve starém Československu. Černobílé i barvené, kreslené i hrané. Horory se točily i za socialismu, věřte tomu!
A na závěr tu máme tradiční rubriku Anime. Zde se podívala Alexandra Pavelková na legendární Ninja Scroll, další adaptaci díla spisovatele Fútary Jamady. Že nevíte, o co jde? Podívejte se do srpnové Pevnosti.
… a zbytek
Zapomenout se samozřejmě nedá ani na reportáž Filipa Gotfrida z Festivalu fantazie (letos trochu chudou, jen na jedné stránce…), článek o tom, jak to vypadá na konferenci o LARPu a lví magii Petry Neomillnerové i se sloupkem o mezilidské pomoci. Poslední perličkou srpnového čísla je výtečný článek Natálie Martínkové a Alexandry Zahradníkové z Věda ve fantazii, tentokrát s podtitulem Přeražení a poražení. Dvojice autorek nám tu vysvětluje, jak přesně funguje tělo válečníka v bitvě i v jiných situacích a jak to má vlastně příroda s lidským organismem vymakané.
Celkově je srpnová Pevnost jednou z těch lepších, které letos vyšly, zjevně z toho důvodu, aby bylo co číst, jak na dovolené, tak i o volných chvilkách v práci. Čtenáři Pevnosti Plus mají tu výhodu, že k pravidelné porci článků dostali i román Jiřího Mazurka Legenda o Garonně, pokračování březnové Legendy o Rennardovi.
Garonna, Rennardova dcera, se učí šermířskému umění na poklidném ostrově Dai-ho-ko, když se v jejím životě objeví záhadný Mirlaupan. S ním procestuje svět pomocí Klíčů a Dveří, přičemž se dozvídá historii své rasy, která se té lidské jen vzdáleně podobá. Zároveň je proti své vůli zatažena do krvavého zápasu dvou nesmiřitelných rodů Raileyů a Moynů, jejichž vzájemná nenávist se klene přes propasti času i prostoru…
Jiří Mazurek (1974) patří k nové generaci spisovatelů české fantastiky, přičemž se mu za relativně krátkou dobu podařilo publikovat množství kvalitních povídek. V časopise Ikarie mu vychází především science fiction (Živé barvy, Mrakodrap, Coaldový důl aj.), v Pevnosti zase fantasy (Oči Mag’rebu, Vyzvědač). Kromě toho je také autorem sci-fi románu pro mládež Želes (2007) a držitelem Ceny Karla Čapka za Legendu o Garonně. Ta je volným pokračováním Legendy o Rennardovi (2009), která vyšla rovněž v Edici Pevnost (sv. 44).