2 fotky 
!Exkluzivně!S Petrou Soukupovou, autorkou knih Zmizet a K moři, jsem se vždycky chtěla setkat tváří v tvář. Povedlo se mi to v jedné pražské kavárně. Seděla naproti mně a pila zázvorový čaj. A nabídla mi tykání. Nedalo mi to a nejdřív jsem se ptala na její nejúspěšnější knihu: Zmizet. Zajímalo mě hlavně to, jestli jí nebylo při psaní tak nanic jako mně, když jsem knihu četla.
Držitelka Magnesie Litery Petra Soukupová, Zdroj: petra-soukupova.cz
Jak se cítíš, když se o tobě mluví jako o mladé, úspěšné a nadějné spisovatelce?
Dobře. Zároveň to ale s sebou nese určitou odpovědnost, aby moje další knihy splnily nějaké očekávání. Spíš než zodpovědnost je to zvláštní druh tlaku. Ovšem při samotném psaní se tím však netrápím. A i kdyby se mi nic dalšího nepovedlo, něco už jsem snad dokázala.
Jak vnímáš kritiky?
Mám štěstí, že většina mých kritik jsou spíš lepší než horší. Některé špatné kritiky se mě samozřejmě dotknou, ale v něčem mohou mít pravdu. Ale tím, že jsem zatím měla víc kritik lepších, tak mě ty horší netrápí. Nedokážu se vcítit do toho, kdyby byly všechny špatné. Asi by mi z toho nebylo lehko.
A kdyby byly špatné, psala bys dál?
To právě nevím. Kdybych měla kritiky špatné, tak by mi knihy asi nikdo nechtěl vydávat. Těžko říct, jestli bych psala. Možná pro sebe ano, mám psaní ráda.
Jak se píše po Zmizet?
Stejně jako před Zmizet. Třetí kniha je trochu jiná než první dvě, hlavně formou. Je to odlišná práce, takže mě trápí trochu jinak. Rozhodně při psaní nemyslím na to, že by to mělo být stejně dobré nebo lepší než Zmizet. Samozřejmě o tom přemýšlím, ale ne při samotném psaní.
V čem bude třetí knížka jiná?
Je to deník mladé dívky během jednoho roku. Takže odpadá ta různost pohledů na věc, která dělala mé předchozí věci zajímavými. Ale snad to není všechno a něco zajímavého bude i tady.
Je to tedy opět mladý hrdina?
Je, ale není už tak mladý jako ve Zmizet. Dívce je devatenáct.
Bude se kniha věnovat opět tak vážným tématům jako Zmizet?
Nebude to tak hrozné. Také se jí stane něco špatného, ale hlavní je to, jak se s tím umí nebo spíš neumí vyrovnat. Jak se tahle dívka srovnává s prvními dospělými a vážnými věcmi v jejím životě. Není tam nic extrémního jako zmizení dítěte nebo úmrtí rodiče.
Jak ti bylo, když jsi Zmizet psala? Na mě z té knihy dýchala zloba a nenávist. Silně to na mě působilo a uvědomila jsem si, jaké jsem měla skvělé dětství.
Když jsem knihu psala, tak jsem to tak neprožívala. Ale když si ji teď zpětně přečtu, tak samozřejmě ten smutek vnímám. Když něco píšu, tak to prostě píšu. Nezasahuje mě to vnitřně.
Já bych se naopak musela do člověka, o kterém píšu, úplně vcítit.
Tím, že jsem příběhy měla vymyšlené dlouho, neprožívala jsem je tak intenzivně. Nepotila jsem při psaní krev.
Když jsem Zmizet četla, říkala jsem si, jak si asi měla hrozné dětství. Ale ty ses neměla nijak špatně.
Moje dětství bylo standardní. Každý zažije nějaké menší i větší křivdy. Ale žádné hrozné věci jako úmrtí, zmizení nebo ošklivý rozvod rodičů se mě netýkaly.
Tak z čeho si vycházela, když jsi to psala?
Vymyslela jsem si to. V případě první a poslední povídky se jednalo o hodně staré nápady, které jsem časem rozvíjela a promýšlela. Prostřední povídka je jediná, u které nevím, kdy a jak vznikl původní nápad.
Jaký jsi měla vztah s mladším bráchou? Táhli jste za jeden provaz?
Náš vztah byl také standardní. Někdy jsme táhli za jeden provaz, jindy jsme byli proti sobě. Ale tak to má v sourozeneckém vztahu každý. Teď v dospělém věku si už moc blízcí nejsme, každý žijeme jiný způsob života a máme jiné hodnoty.
Takže žádné souboje?
Určitě jo, ale žádné na krev.
A co rodinu, plánuješ?
Samozřejmě. Děti mít chci.
Nebudeš se bát, že k sobě budou cítit takovou nenávist jako tvoje knižní postavy?
Nebojím. Myslím, že je to víc věc rodičů. Rozhodně si nemyslím, že svět je tak špatný, že nemá cenu mít děti.
Petra Soukupová (1982) je českolipská rodačka, absolventka oboru scenáristika a dramaturgie na FAMU. Napsala dvě knihy a její úspěch stále stoupá. První vydaná kniha K moři získala Cenu Jiřího Ortena a nominace na Cenu Josefa Škvoreckého a Magnesii Literu.
Loni si Petra Soukupová ve Stavovském divadle pro Magnesii Literu na pódium konečně došla. Zmizet, druhá kniha, se stala Knihou roku. Podle K moři a povídky Na krátko ze Zmizet napsala filmové scénáře, které se také pyšní různými oceněními. Jako scenáristka úspěšná spisovatelka spolupracovala na seriálu Comeback.
