2 fotky 
!Rozhovor!Pavla Šruta dobře znají dospělí čtenáři i děti. Jeho nejnovější kniha Lichožrouti se vracejí navazuje na předchozí úspěšné Lichožrouty. Jak ale autor začínal? Jak se na jeho tvorbu dívali rodiče? Trochu vzpomínání a jednu drobnou radu od laskavého ironika-spisovatele přinášíme v emailovém rozhovoru.
Spisovatel Pavel Šrut, Zdroj: wikipedia.cz
Dobře si vzpomínám na svou první veřejně přečtenou báseň. V 10. třídě v hodině češtiny jsme měli recitovat poezii podle vlastního výběru. Vsadil jsem se s kamarádem, že doběhnu soudružku profesorku. Vymyslel jsem si básníka jménem Petr Karmín a přednesl jeho těžce dekadentní verše ze špitálu, kde chodí smrt tišeji než myš. Podotýkám, že se psal rok 1956 a optimismus byl povinný.
Jak se k Vašemu psaní stavěli rodiče?
Nebránili mi, jen doufali, že mě psaní básniček časem přejde jako každá nemoc.
Co Vás utvrdilo v tom, že máte v psaní pokračovat?
Neměl jsem světu, to jest hlavně děvčatům, co zajímavějšího nabídnout a pak jsem po maturitě potkal podobně postiženého kamaráda. Jmenoval se Ivan Kraus. On psal krátké humoristické povídky, což dělá hojně dodnes, a já básně, takže jsme se navzájem utvrzovali. Ve čtyřiadvaceti jsem vydal první sbírku. A pak už se jaksi čekalo, že budu pokračovat.
Kterou ze svých knih považujete za nejosobnější a kterou za nejmilejší?
Nejosobnější je „román ve verších“ Zlá milá. A nejvíc si mne oblíbili Lichožrouti.
Ilustrace z Lichožroutů, Autorka: Galina Miklínová
Co byste jako zkušený spisovatel doporučil mladým spisovatelům?
Věnuj se víc životu než psaní! To poradil mně jako mladíčkovi František Hrubín.
Pozorujete nějaký rozdíl mezi psaním prózy a poezie?
Samozřejmě. V próze by neměla být přemíra poezie. A v poezii přemíra prózy.
O kterém díle si myslíte, že Vás v dětství nejvíce čtenářsky formovalo?
V dětství? Jednoznačně mayovky a rodokapsy.
Kdo patří k Vašim oblíbeným autorům?
Těch je celá řada. Holan, Skácel, Vančura, Hrabal. Z cizích třeba ti, které jsem překládal: Dylan Thomas, Leonard Cohen, John Updike.
Co čtete právě nyní?
Povídky Vladimíra Nabokova. Čas od času se k nim vracím.
Jak vypadá Váš běžný den? Máte nějaký zaběhnutý režim? Píšete pravidelně?
Pokud vás zajímá, kdy píšu, pak jedině ráno nebo krátce večer.
Ilustrační foto, Foto: Pavel Cizner, Topzine.cz
Kdybyste mohl změnit něco v dnešním světě, co by to bylo?
Nemám sebemenší reformátorské sklony. Jsem laskavý ironik.
Sledujete naše politické dění? Jste spokojen s českou politickou scénou?
Mám nutkavou potřebu přečíst si každé ráno Lidovky a večer si pustit televizní zprávy. Spokojen nejsem, navíc je to únavné a pravděpodobně nezdravé jako každý zlozvyk.
A na závěr něco na odlehčení. Co se Vám vybaví, když se řekne radost?
Slovo radost ve mně vyvolává asociace na nějaké konkrétní osobní události, místa, lidi, čas a počasí.
Pavel Šrut (1940) je český básník, překladatel, tvůrce písňových textů a dětských knih. Narodil se v Praze, kde později vystudoval španělštinu a angličtinu na Filozofické fakultě na Karlově univerzitě. Za svou tvorbu byl několikrát oceněn, v roce 2009 za Lichožrouty získal Magnesii Literu v kategorii knihy pro děti a mládež. Je také držitelem Ceny Jaroslava Seiferta nebo Zlaté stuhy.
