Desátý červen bude Lidicím už napořád připomínat bezpráví, násilí a brutalitu, které zde v roce 1942 byly nacistickými vojáky spáchány na nevinných obětech. Za 68 let se stane mnoho věcí, narodí se a zemře člověk, vyrostou nová města, změní se politika. Ani tak dlouhá doba ale nestačí na vymazání děsuplných vzpomínek, které si Češi i celý svět budou pamatovat navěky.
Památník dětským obětem války, Foto: Jana Samcová, Topzine.cz
Obec Lidice byla úplně obyčejnou vesnicí, dokud za druhé světové války nepřišla okupace Československa a zastupujícím říšským protektorem nebyl jmenován Reinhard Heydrich, který měl za úkol zasáhnout proti vzrůstajícímu protifašistickému odboji. Svými mimořádně krutými činy si od československých parašutistů vysloužil atentát operace Anthropoid (27. května 1942), jehož následkům o pár dní později podlehl.
Za vyhlazením Lidic stála pomsta
Ze strany nacistů následovalo tvrdé stíhání původců atentátu. Na základě pochybného dopisu vzešlo podezření na spojitost operace s rodinou Horákových z Lidic, jejíž syn byl členem československé zahraniční armády ve Velké Británii. Přestože podrobné vyšetřování žádnou souvislost neprokázalo, nacisté potřebovali vykonat akt pomsty jako odstrašující příklad pro ostatní vzbouřence. Odpovědnost za smrt říšského protektora byla přisouzena nevinným Lidicím.
V těchto místech bylo zavražděno 173 lidických hrdinů, Foto: Jana Samcová, Topzine.cz
Dne 10. června 1942 se začal lidický osud naplňovat. Celkem 173 mužů bylo na rozkaz nacisty K. H. Franka okamžitě usmrceno kulkou, ženy a děti byly násilně odvlečeny do kladenského gymnázia, kde od sebe byly po pár dnech odtrženy. Část dětí byla vybrána na německou převýchovu, zbytek skončil v polském koncentračním táboře v Chełmnu nad Nerrem, kde je čekala smrt výfukovými plyny. Ženy byly deportovány do koncentračního tábora Ravensbrück.
Nacisté neušetřili kostel ani hřbitov
Nacistický úmysl srovnat Lidice se zemí byl dokonán vypálením a demolicí obytných domů, ušetřen nebyl ani kostel sv. Martina nebo tamní hřbitov. Veškeré řádění nacistů dokládají dokumentární záběry, které byly z recese pořízeny samotnými Němci. Film nakonec posloužil jako hlavní důkazní materiál v soudních norimberských procesech po skončení války. Sestříhané záběry jsou promítány v lidickém muzeu.
Z kostela sv. Martina zbyl jen půdorys, Foto: Jana Samcová, Topzine.cz
Po někdejších Lidicích nezbylo nic, než hromada trosek. Zpráva o vyhlazení obce otřásla celým světem. K uctění památky nevinných obětí přijala celá řada měst, obcí i ulic název Lidice za svůj (Lidice, Illinois, USA nebo Lidice, Brazílie). Na počest obce bylo jménem Lidice pokřtěno i mnoho v té době narozených děvčátek.
105 – 88 = 17
Celkem v Lidicích padlo 340 lidí z původních 503 obyvatel. Po válce se do rodné země navrátilo 143 žen a po sáhodlouhém pátraní i 17 dětí. Ze sto pěti přežilo pouhých sedmnáct, šest dítek zemřelo v kojeneckém ústavu, 82 dětí našlo smrt v Chełmnu. Právě jim byl v roce 2000 odhalen bronzový pomník pocházející z rukou akademické sochařky profesorky Marie Uchytilové. Sochařka na sousoší dvaaosmdesáti dětí pracovala plných dvacet let až do své smrti.
Památník dětským obětem války, Foto: Jana Samcová, Topzine.cz
Právě Památník dětským obětem války je hlavním symbolem dnešních Lidic. Na původní ploše se nachází značená trasa, která návštěvníky seznamuje s přesným konáním nacistických zvěrstev. Dva roky po válce byla 300 metrů od původní vesnice vybudována obec nová, kterou od pietního místa symbolicky dělí Sad míru a přátelství. Posláním lidického památníku je péče o trvalé uchování vzpomínky na vyhlazení obce Lidice a utrpení jejích občanů.
Vstupné zahrnuje prohlídku galerie i muzea s promítáním filmů a s výkladem a dále prohlídku pietního území a růžového sadu. Dospělý zaplatí 80 korun, děti do patnácti let, studenti (ISIC), zdravotně postižení a osoby starší 65-ti let pak 40 korun.
Související články:
Pražskou MHD do krypty, kde skončila heydrichiáda
[album:https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/cz-lidice-cestovani_2008/]