6 fotek 
Asi vás tolik nepřekvapí, že 90% otrávených ukončilo svůj život dobrovolně. Průměrný věk sebevrahů se pohybuje kolem 25 let. Zbývajících 10% se předávkovali drogami nebo se otrávili neúmyslně. Čím vším se můžeme otrávit a na co bychom si měli dávat pozor, si můžete přečíst v následujícím článku.
Jedy se dělí na mitotické (ovlivňující buněčné dělení), krevní a nervové. Nervové toxiny působí na nervovou soustavu, mohou blokovat svalovou činnost, což může způsobit až ochrnutí. Jiné napadají srdce, ledviny nebo vlastnosti krve.
Ohně a požáry
Nejčastější formou otravy bývá otrava oxidem uhelnatým, který vzniká při nedokonalém spalování. Projevuje se zčervenáním, bolestmi hlavy, zvracením, závratěmi, poruchami zraku, zrychlením dechu, tepu nebo poruchami vědomí až upadnutí do bezvědomí. Při prvních příznacích otravy je nejdůležitější zajistit dostatečný přísun kyslíku.
Potraviny uchovávejte na chladném místě a sledujte datum spotřeby
Otrávit se můžeme i v důsledku špatného skladování potravin. V teplém prostředí se daří při množení bakterií a virů, které vás mohou potrápit bolestmi hlavy, křečemi a zvracením. Pozor bychom si měli dávat hlavně na nedovařenou drůbež, maso, mléčné výrobky, rýži, korýše a měkkýše z neznámých zdrojů.
Majonéza, jeden z častých zdrojů nákazy Salmonelou, Zdroj: gastronomiaycia.com
Salmonela je nejčastějším druhem otravy z jídla a proto bychom se měli vyhýbat konzumaci potravin, které obsahují syrová nebo nedovařená vejce. Salmonela se dá zničit, když vaříme vejce ve skořápce 7 minut nebo 5 minut bez skořápky. Pokud přece jen k otravě dojde, tělo má většinou tendenci zbavit se toxické potravy samo zvracením.
Voda a leptavé látky
Po náhodném požití leptavé látky, je nutné rozředit látku v žaludku velkém množstvím vody nebo mléka a přivolat lékařskou pomoc. Stejným způsobem se řeší otrava vodou, která hrozí spíše v tropických oblastech. Voda je znečištěná a do těla se může dostat infekce.
Jedovatí živočichové
Ve volné přírodě bychom se měli vyhýbat živočichům, kteří produkují jed na obranu před predátory nebo naopak na rychlé usmrcení oběti. Nejznámějšími jsou hadi. V České republice žije pouze jeden jedovatý had a tím je Zmije obecná. Nebezpeční jsou také Kobra indická, Mamba černá nebo Bojga hnědá a všichni mořští hadi. Nejjedovatějším hadem je Taipan.
Taipan, Zdroj: wettropics.gov.au
Z ještěrů bychom neměli dráždit Korovce jedovatého a mexického, i když sami od sebe na člověka nezaútočí. Varani komodští obsahují ve slinách smrtelně jedovaté bakterie. Jejich účinek se projeví do 24h, pokud není včas podán protijed.
Pavouci vstřikují jed do oběti svými chelicerami, který ve většině případů není pro člověka smrtelný. V České republice se můžete setkat se Zápřednicí jedovatou. Její kousnutí způsobuje horečnaté stavy, pocity úzkosti nebo chvilkové ochrnutí okolo kousnutí. Tyto potíže běžně do 24h odezní.
Můžete také potkat malého pavouka s názvem Vodouch stříbřitý. Nejjedovatějším pavoukem je sklípkan, pak snovačky rodu Latrodectus nebo pavouci rodu Loxosceles. Ti se vyskytují ale převážně v zahraničí.
Ano, štíři obsahují jed ve svém bodci na konci ocasu. Ale ne všichni jsou jedovatí. Existuje přes 2000 druhů, z čehož přibližně 130 z nich, mohou člověku způsobit potíže. Jen malá hrstka z nich může člověka usmrtit. Bodnutí od ostatních druhů je asi jako bodnutí od komára nebo vosy.
Jihoamerická žába z čeledi Dendrobatidae jedním stříknutím usmrtí až 1500 lidí. Jed Pralesničky batikové používali domorodí indiáni do šípů, proto se jí někdy říká šípová žába.
Pralesnička batiková, Zdroj: ryanphotographic.com
Některé jedovaté živočichy konzumujeme a při jejich správné přípravě riziko otravou nehrozí. Jako například rybu Čtverzubec fugu, která obsahuje jed tetrodotoxin. Ten se vyskytuje v jejích vnitřnostech. Z mikroorganismů jsou jedovaté sinice a jejich cyanotoxiny.
Bolševník, škumpa a jiné jedovaté rostliny
I rostlinami se můžete otrávit. A dokonce známým Bolševníkem velkolepým, Škumpou jedovatou a koželužnou, které jsou jedovaté už na dotek. Jedovatý je také Bolehlav a cibule u narcisu a sněženky. Některé jedovaté rostliny mají uspávací účinek, dráždí sliznice i pokožku, způsobují křeče, průjem nebo pocit nedostatku kyslíku.
Cykasa, pokud není tepelně zpracovaná, je pro člověka silně toxická. Zvláště nebezpečný je její pyl a semena. Po požití semen už zemřeli i někteří přežvýkavci. V Japonsku se z tepelně upravených semen druhu Cycas revoluta vyrábí saké.
Příznaky otravy se objevují obvykle 24h po požití jakékoliv části cykasy. Objevuje se zvracení, nevolnost, může dojít k poškození jater nebo až k ochrnutí. Tyto projevy se navíc mohou objevit až po řadě desítkách let.
Cykasa, Zdroj: forumogrodnicze.info
Otrava alkoholem
Alkohol sám o sobě jedovatý není, toxické jsou jeho metabolity. Otrava vzniká kvašením z cukru při cca 3,5 – 5 promile v krvi. Dochází k metabolickým potížím a hrozí dlouhodobé poškození metabolismu.
Otrava alkoholem se dá hůře poznat, protože příznaky přiotráveného se dají lehko zaměnit s klasickými podnapilými stavy. Pokud dojde k otravě, snažte se u postiženého vyvolat zvracení. Pokud není možné navodit zvracení samovolně, podává se solný roztok.
Jedovaté houby
Nejznámějšími, smrtelně jedovatými houbami jsou Muchomůrka zelená, Muchomůrka panterová a jejich blízcí příbuzní, Pavučinec plyšový, Vláknice patouillardová nebo Závojenka olovová.
Účinky Muchomůrky zelené se projevují do 24h, zatímco otrava pavučincem až za dva týdny, což komplikuje její včasné odhalení. Pokud konzumace těchto hub nezpůsobí smrt, může dojít k poškození ledvin.
O něco méně nebezpečné jsou Muchomůrka červená, Límcovka měděnková nebo Hřib satan. Po jejich požití se mohou objevit střevní nevolnosti nebo dočasná změna psychiky.
Známá Lysohlávka česká patří také mezi jedovaté houby. Vyvolává halucinace a při předávkování může způsobit smrt. Některé houby nepatří mezi jedovaté, ale mohou být zamořené těžkými kovy, nedoporučuje se je tedy sbírat v okolí skládek, cest s rušnou automobilovou dopravou, apod.
Pavučinec plyšový, Zdroj: coopfirenze.it
V neposlední řadě jsou vysoce toxické sloučeniny těžkých kovů jako například olovo, chróm, kadmium, antimon, baryum, thallium.
Nejznámější jedy:
Kyanidy, sloučeniny arsenu, oxid arsenitý neboli arsenik, rtuť a její sloučeniny, sloučeniny berylia, oxid uhelnatý, methanol , dioxiny, strychnin, thallium, kurare, amanitiny, muskarin, nikotin, polonium
První pomoc při otravě
Při akutních otravách je důležité užít protijed (antidotu). Existuje jen několik málo jedů, proti kterým funguje jen specifický protijed. Na většinu otrav se dá použít nespecifický protijed.
Stejně jako jsou různé druhy otrav, i ošetření je různé. U toxických plynů je třeba zajistit přísun kyslíku, u potravin, vody a alkoholu vyvolat zvracení, případně výplach žaludku.
U podráždění pokožky nebo sliznic toxickými látkami, je nutné odstranit oděv, omýt kůži nebo sliznici a zajistit vzorek. V každém případě je nutné zavolat lékařskou pomoc.
