Osudová láska Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové

Cesta Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové se zkřížila díky společné práci. Ze vzájemné spolupráce vznikla celoživotní láska, přestože mezi milenci byl rozdíl dvanácti let.

Čapkova celoživotní láska Olga Scheinpflugová Zdroj: wikimedia.org, Autor: Karel Čapek

Karel Čapek a Olga Scheinpflugová se seznámili roku 1920 ve Švandově divadle (později Realistické divadlo). Olze bylo pouhých osmnáct let, když okouzlila třicetiletého Karla Čapka.

Osudové setkání

Olga Scheinpflugová byla dcerou Karla Scheinpfluga, Čapkova kolegy v pražské redakci Lidových novin. Byla velmi nadanou, temperamentní, půvabnou a krásnou herečkou a Karel Čapek se chtěl podílet na rozvíjení jejího hereckého talentu jako divadelní režisér a kritik.

(…) Vypadal ještě chlapečtěji než na všech karikaturách a jeho oči byly tak zářivé a plné, že se do nich nemohla podívat bez úžasu. „Dobrý večer,“ řekl dost hlasitě, jako by ji znal odjakživa. „Nebudete se zlobit, že jeden neslušný člověk – Já jsem Čapek, slečno, víte, ten, co napsal nějaké povídačky. Byl jsem v divadle a počkal jsem si na vás. Drzost, že!“

První věc, která je spojila, byla dlouhá pauza, pro něho klidná a žertovná, snad i krásná, ale pro ni nekonečná a nesnesitelná. Věděla přece, že ji viděl hrát, a neříká, jak se mu to líbilo. A neřekl. Musila začít sama, tónem, který se snažil být hodně ironický, ale nebyl, k jejímu úžasu zazněl tak falešně, jako když dítě hraje velkého intrikána. (…)

(SCHEINPFLUGOVÁ, Olga: Český román. Praha: Československý spisovatel, 1991.)

Krátce po seznámení začal psát Karel Čapek Olze dopisy. Čapkovi zprvu šlo pouze o profesionální spolupráci, kdežto Olga si jejich vztah představovala spíše jako erotický. Nakonec se však také Čapek zamiloval. Milostné okouzlení můžeme vidět již z jeho oslovení Olgy.

V pátek (26. 11. 1920)

Olo, Olenko, dnes mám zase den, kdy mne nebaví nic než myslet na Vás – uprostřed tolika lidí a tolika řečí. Chtěl bych Vás dnes večer vidět; ale přijde švagr, a nevím, budu-li moci, prosím Vás, zatelefonujte mi (buď dnes po sedmé, protože před tím jsem i s Vaším tatim na schůzi, nebo zítra mezi dvanáctou a jednou), tedy zatelefonujte mi, mohu-li Vás vidět dřív než až zítra v pět hodin. Chci, chci, chci Vás zas jednou užít; můj ty bože, už tři neděle jsem neměl nic než drobty; chci Vás mít na nějaké veliké hodiny. (…)

(ČAPEK, Karel: Listy Olze. Praha: Československý spisovatel, 1971.)

Nemoc lásku ohrozila

Jejich poměr byl však narušen Čapkovou nemocí. Diagnózou byla nemocná páteř a hrozilo, že by Čapek skončil na pojízdném křesle. Profesor Syllaba ani Čapkův otec, kteří se starali o spisovatelův zdravotní stav, nedoporučovali vstup do manželství.

I vztah Olgy a Karla přečkal nejednu krizi

Milostný vztah utrpěl krizi. Čapek odjel na cestu po Itálii, aby se odpoutal od duševních problémů, které mu způsobila ona diagnóza. Velmi se trápil nejen kvůli své nemoci a špatnému duševnímu stavu, ale také protože věděl, že tím vším působí bolest Olze.

Čtěte také: Karel Čapek. Autor pohádek, jenž se ostýchal před dětmi

Sama Olga mu ve zvládání situace nijak nepomáhala, spíše naopak. Ve svých dopisech jeho tíživé stavy spíše prohlubovala. Olga naléhala na Čapka se svatbou, ale Čapek do svazku manželského vstoupit nechtěl, protože svou budoucnost neviděl zrovna růžově. Láska se pro něj stala utrpením a bránila mu v tvůrčí práci.

Druhá žena?

Čapek sám pořádně nevěděl, co se svým životem udělá, ani jak se cítí, natož aby věděl, co cítí k Olze a zda si ji chce vzít. Tento rozpor nebyl způsoben jen jeho nemocí a špatným psychickým stavem, ale také city ke dvěma ženám.

Když se objeví druhá žena Zdroj: sxc.hu

Tou druhou byla Věra Hrůzová, se kterou se Čapek seznámil také roku 1920 v literárním salónu A. Lauermannové, jež byla známá pod spisovatelským pseudonymem Felix Tréver. Psával jí dopisy stejně jako Olze, ale Věra se nakonec provdala za někoho jiného, a tak Čapek s korespondencí přestal.

I nešťastná láska je krásná, je-li oboustranná

V roce 1924 při cestách po Anglii se Čapek snažil převést vztah k Olze do přátelské a intelektuální roviny, ale moc se mu to nedařilo. Olga sice chtěla začít znovu, ale láska ke Karlu Čapkovi byla silnější, než její nový život v jiném prostředí s novými přáteli. Bez něj byla nešťastná.

Čtěte také: Hra ze života hmyzu Karla a Josefa Čapka nabízí dva alternativní konce

V roce 1935 spolu jeli do Rakouska a rakouští lékaři Čapkovi sdělili, že diagnóza nemoci nebyla správná a žádné špatné prognózy do budoucna mu nehrozí. Po tomto zjištění již vztahu Čapka a Scheinpflugové nic nebránilo.

Karel a Olga konečně svoji

Svatba se konala 26. srpna 1935 v Praze. Olga se nastěhovala do vily, kde se předtím scházela pouze mužská společnost, mezi niž patřila řada významných a uměleckých osobností kulturního života v Česku.

Psychický stav Karla Čapka se po sňatku velmi zlepšil. Znovu nalezl své sebevědomí, vyrovnanost a našel pevné rodinné zakotvení. Začalo se mu také zase dařit v tvůrčí práci. Olga jej dokonce inspirovala k napsání několika děl, například dramatu Matka.

Olga se po Čapkově smrti nikdy znovu neprovdala

Manželský pár spolu byl až do Čapkovy smrti. Karel Čapek zemřel 25. prosince 1938 na zápal plic. Přestože Olga dostávala mnoho nabídek k dalšímu sňatku a možnost emigrovat, s díky odmítala. I po smrti manžela Olga dále hrála, psala knihy a propagovala Čapkovy myšlenky.

Olga Scheinpflugová zemřela v Praze 13. dubna 1968 po srdečním záchvatu.

Zdroj: BURIÁNEK, František: Karel Čapek. Praha: Československý spisovatel, 1988.