6 fotek 
Centrum současného umění DOX od 12. ledna připomíná osud Lidic. Výstava odvíjející se od britského filmu The Silent Village není pouze historickou reálií, ale zejména uměleckým vyjádřením pocitů reagujících na válečné hrůzy.
Paolo Ventura, Dead Village zdroj: dox.cz
Kurátorem výstavy se stal profesor fotografie z University of Wales v Newportu, Russell Roberts. Výstava sama vznikala ve spolupráci právě s touto univerzitou, a jak již bylo řečeno, v jejím centru stojí britský propagandistický film The Silent Village. Film sám byl uveden v roce 1943. Režisérem snímku je básník a režisér Humphrey Jennings.
Roberts během přípravy výstavy kooperoval nejen s výtvarnými umělci Paolo Venturou a Peterem Finnemorem, ale také se spisovatelkou Rachel Trezise. Na výstavě si můžete přečíst i vyslechnout její povídku Dítě jménem Lidice, kde se hlavní hrdinka setkává v dospělosti s filmem Ztichlá vesnice a … Vlastně není slušné připravit vás o napětí při rozuzlení příběhu.
Paolo Ventura, Dead Village
The Silent Village výstava nabízí ke zhlédnutí celý a právě z tohoto filmu výše jmenovaní umělci čerpají inspiraci. Než se tedy podíváme na současné umělecké vnímání lidické tragédie, seznamme se podrobněji s Jenningsovým filmovým ztvárněním ze čtyřicátých let devatenáctého století.
Ztichlá vesnice
Film The Silente Village vznikal ve Walesu. Hrají v něm převážně horníci, kteří do té doby neměli s herectvím vůbec nic společného, dokonce vystupují pod vlastními jmény. Film pro britské Ministerstvo informací se k divákovi obracel nejen protknutím strachem z nacismu, ale také s upomínkou, že lidické události se mohou odehrát kdekoli.
Peter Finnemore, Everyday
Začátek je ukázkou poklidného života velšských horníků, takto poklidně žily i Lidice, dodává jeden z obrazů filmu. Následně však přijíždí auto s amplionem, vyhlašuje německý protektorát nad Walesem a vyžaduje důvěru k vůdci. Ve hře světla a stínu začíná převažovat stín. Amplion se stává větším a krutějším. Příjezd auta téměř symbolizuje příchod smrti.
Nacistické Německo je ve filmu nepřítelem prakticky neviditelným. Jeho hlásnou troubo je výhradně onen amplion. Neobjevují se násilné scény, poprava mužů je skryta za hřbitovní zdí a do uší diváka se derou pouze drásavé výstřely. Ženy jdoucí v řadě se mlčky obrací k vesnici, neozývá se křik. Zvolené výrazové prostředky však smutek a mrazivou atmosféru umocňují, nikoli odsunují. Hořící vesnice v závěru filmu nenechá již nikoho na pochybách, že pokud někdo přežije, nebude se mít kam vrátit.
Palčivá historie
K napadení Lidic došlo 10. června 1942. Ze sto devadesáti dvou mužů nad šestnáct let bylo na místě zastřeleno sto sedmdesát tři. Sto devadesát šest žen odvezeno do koncentračního tábora Ravensbrück. Většina dětí (z celkového počtu sto pět) byla odvezena do koncentračního tábora Chelmno. Jen malá část byla poslána do Německa k poněmčení. Po válce se vrátilo sto třicet sedm žen a sedmnáct dětí, muž ani jediný. (zdroj: Malá československá encyklopedie, sv. č. 3, heslo: Lidice, s. 800 – 801.)
Vraťme se nyní k současnosti. O půl století později vychází umělci právě z filmu The Silent Village. V případě Rachel Trezise byla tato návaznost již ilustrována. Peter Finnemore se rozhodl pro cestu opuštěným domem. Fotografie jednotlivých částí pokojů působí neutěšeným dojmem. Polička se soškami či stolek s videokazetami. Všichni čekají ty, kteří již nepřijdou.
Paolo Ventura pak přichází s fotografiemi nacistických důstojníků a vojáků v zaprášených uniformách. Dojem dobovosti podtrhuje nejen černobílé zpracování, ale především ošuntělost fotografií. Jsou pomačkané s částečně vymazanými obličeji i vyškrabanými částmi. Důstojníci se samolibými výrazy hledí na diváka až provokativně.
Paolo Ventura, Dead Village
Opuštěnost a destrukce nemusí být nezbytně doprovázeny krví a mohutnými troskami budov. I z běžných předmětů se stávají pomníky, z rádia hrajícího k tanci rádio hrající pro nikoho. Ventura, Finnemore i Trezise tiše postáli nad hroby padlých, bez přehnaného patosu a krve.
The Silent Village – Centrum současného umění DOX
Datum konání výstavy: 12. 1. 2012 – 9. 4. 2012
Kurátor: Russell Roberts
Otevírací doba: So, Ne, Po: 10 – 18 h, Út: zavřeno, St – Pá: 11 – 19 h
Vstupné: plné 180 Kč, snížené 90 Kč (platní na všechny probíhající výstavy)
Hodnocení: 3 ***
dox.cz
