Osmileté gymnázium bylo odjakživa považováno za výběrovou školu, na kterou se dostanou pouze ti nejlepší z nejlepších. Studie socioložky Jany Strakové ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR ale dokazuje, že dnes tomu tak už není. Žáků je méně a na některá víceletá gymnázia se mohou dostat i průměrní až podprůměrní uchazeči.
Odpůrci a zastánci víceletých gymnázií. Dvě protichůdné a nesmiřitelné skupiny. První jmenovaní argumentují tím, že odchod žáků ze základních škol (ZŠ) na gymnázium po páté třídě snižuje kvalitu vzdělání a motivaci žáků na ZŠ. Jejich oponenti naopak tvrdí, že jsou vzdělaní lidé potřební k prosperitě společnosti. Musí se jim proto poskytnout kvalitní výuka a dobré studijní podmínky. Ty podle nich nedokáže ZŠ zajistit.
Osmiletá vs. čtyřletá gymnázia
Studie Jany Strakové poukazuje na klesající úroveň víceletých gymnázií i na to, že ZŠ spolu se čtyřletým gymnáziem naučí žáka totéž, co osmileté gymnázium. „Víceleté a čtyřleté studium je ve vyšším gymnáziu realizováno ve stejných podmínkách, podle víceméně stejných osnov a se stejnými učiteli. Víceletá gymnázia proto není možno označit za školy, které slouží k urychlení rozvoje mimořádně nadaných žáků,“ tvrdí ve své práci.
Pokles celkové úrovně víceletých gymnázií připustil pro iDNES.cz i ministr školství Josef Dobeš (VV): „Zatím nehodlám měnit svůj pohled na víceletá gymnázia – fandím jim. Jsem ale přesvědčen, že jak padá celková úroveň základních a středních škol, padá i v případě osmiletých gymnázií.“ Studie Sociologického ústavu jde ve své kritice mnohem dál. „Existují dokonce žáci víceletých gymnázií, jejichž výsledky jsou pod národním průměrem,“ uvádí.
Práce Jany Strakové poukazuje také na snižující se kvalitu uchazečů, kteří chtějí na víceletém gymnáziu studovat. O přijetí dnes usilují i žáci, kteří mají průměrné až podprůměrné výsledky. Někteří z nich jsou přesto k výběrovému studiu přijati. To potvrzuje učitel brněnského gymnázia na Vejrostově Petr Šurek. „Kvůli vysokému počtu studijních míst a snižujícímu se počtu kvalitních studentů jsou výběrové školy nuceny přijímat i studenty s nižším výsledkovým průměrem, než tomu bylo v minulosti.“
Sami žáci víceletých gymnázií jsou však s jejich kvalitou převážně spokojeni. „Vystudovala jsem osmiletý gympl a jsem za to ráda. Určitě i díky tomu jsem se vyhnula kouření a chození za školu. Nikdo neměl tendence tam něco takového dělat. Podle mě tam byli chytřejší lidi než na normálních základkách,“ uvedla loňská absolventka brněnského gymnázia na Vídeňské Martina Široká.
V přijímačkách na vysoké školy jsou víceletí gymnazisté úspěšnější pouze na právech
Socioložka se zabývala i srovnáním úspěšnosti studentů čtyřletých a osmiletých gymnázií v přijímacím řízení na vysoké školy. Výsledky výzkumu prokázaly, že jediným obor, ve kterém jsou lepší absolventi víceletých gymnázií, je právo. Naopak v pedagogických, humanitních a přírodovědně-zemědělských oborech jsou úspěšnější absolventi čtyřletých škol.
„Dostala jsem se na vysokou školu ze čtyřletého gymnázia a neměla jsem s tím žádný problém. Navíc moje spolužačka z gymplu měla u přijímaček percentil 100, tedy byla nejlepší ze všech uchazečů,“ uvedla současná studentka Fakulty sociálních studií Radka Taušová.
Studie také prokázala, že na víceletých gymnáziích studují žáci ze vzdělanějších a lépe situovaných rodin, než jsou rodiny žáků ze čtyřletých oborů. Poslední dobou je kvůli úbytku žáků trendem slučování středních škol. Je tedy možné, že se sníží i počet míst na osmiletých gymnáziích a ta se stanou opět elitními a výběrovými školami tak, jako tomu bylo dříve.