2 fotky 
Vánoce jsou pro mnohé z nás nejkrásnějším dnem v roce. Navzdory společenským změnám mají ty české i v dnešní době své kouzlo. Uznejte sami.
Vánoce patří mezi nejkrásnější svátky v roce, Zdroj: sxc.hu
Betlém, vánočka, stromeček, rybí šupiny, prskavky, koledy, krájení jablíčka, kapr, dárky, cukroví, Ježíšek, jmelí, bramborový salát nebo zlaté prasátko. To všechno jsou věci, které patří (často neodmyslitelně) k českým Vánocům. Bylo tomu tak ale vždycky?
Od historie po současnost
Vánoce oficiálně vznikly v Římě ve 4. století, kdy zde byly uznány tehdejším papežem Liberiusem. Od té doby je slaví řada zemí po celém světě, a to bez ohledu na tamější křesťanskou (ne)tradici. U nás se začaly Vánoce podobné těm dnešním slavit v 19. století, kdy už bylo zvykem mít doma nejen jesličky, ale i stromeček.
V mnohém se ale staročeské Vánoce od těch současných lišily. Dříve se kladl větší důraz na tradice jako lití olova, krájení jablíčka, zpívání vánočních koled nebo pouštění lodiček. Hlavní myšlenkou Vánoc bylo sejít se a poděkovat za uplynulý rok.
V současné době se klade důraz hlavně na dárky a tradice ustupují do pozadí. Vánoce také spousta společností využívá pro reklamní tahy. To jsou hlavní důvody, proč jsou dnešní Vánoce označovány za komerční. Pravdou ale je, že pokud si chce někdo užít tento svátek v jeho tradiční podobě, nic mu v tom nebrání.
Tradice krájení jablka ještě nevymizela
To potvrzuje i jednadvacetiletá studentka Lucie:„Jelikož už jsme já i bratr dospělí, snaha rodičů sehnat nám co nejvíce dárků se mění spíš na snahu udělat Vánoce klidné, s příjemnou atmosférou a trochou tradic. Od dětství například prostíráme jeden talíř navíc pro případného pocestného, před večeří dostáváme na čelo medový křížek a po večeři se dělíme o mandarinku, abychom v následujícím roce nebyli lakomí.“
Přestože v Čechách nosí dárky Ježíšek, v obchodních domech je většinou k vidění postava s bílým vousem v červeném oblečení. Amerického Santu Clause jsme ale za svého naštěstí nepřijali.
Štědrý den
V České republice se Vánoce slaví 24. prosince. Průběh Štědrého dne je v každé rodině odlišný, mezi typické aktivity ale patří ranní zdobení stromku, procházky, sledování pohádek, návštěva příbuzných či přátel, chození na mši, poslech koled a dokončování příprav na večer.
Právě večer je vrcholem celého dne. Významnou roli v něm hraje štědrovečerní večeře. Ještě nedávno se u nás podávala rybí polévka a kapr s bramborovým salátem, i vánoční jídlo však zaznamenalo mnoho změn. Kapr se často nahrazuje řízky, vinnými klobásami, rybím filé nebo třeba lososem, místo bramborového salátu dají zase někteří přednost bramborové kaši.
Bez cukroví by nebyly pravé české Vánoce, Foto: Eva Mácová, Topzine.cz
České Vánoce by se neobešly ani bez cukroví, které zpravidla dojídáme ještě dlouho po Štědrém dnu. Mezi nejoblíbenější druhy patří linecké cukroví, vanilkové rohlíčky, perníčky, vosí hnízda či pracny.
Po vydatné večeři většinou následuje rozbalování dárků, které je minimálně pro děti nejoblíbenější částí celých Vánoc. Když jsou dárky rozbaleny, rodina večer zakončí zpravidla u televize nebo na procházce, kde si užívá vánoční pohody.
K období Vánoc se váží ještě další významné dny. Na 25. a 26. prosince připadá První, respektive Druhý svátek vánoční. Velmi populární jsou také svátky Barbory a Mikuláše. Oblibě se těší hlavně u dětí, neboť ty dostávají v těchto dnech malou nadílku. Významným dnem je také 6. leden, kdy se slaví příchod Tří králů a v mnoha domácnostech se odstrojuje vánoční stromeček.
