Lidská rasa v neurčité budoucnosti. Svět, v němž nikdo nezneužívá přírodní zdroje, a kde každý v den svých šestnáctých narozenin podstoupí plastickou operaci, aby všichni odpovídali stejnému standardu a nikdo nemohl být kvůli vzhledu zvýhodňován. Ale do jaké míry přestává být vězení vězením jen proto, že je krásné na pohled?
Ilustrace na obálce knihy Oškliví Autor: Dagmar Krásná
Oškliví vyprávějí příběh šestnáctileté Tally Youngbloodové. V jejím světě jsou šestnácté narozeniny zlomovým datem, protože všichni členové společnosti přestávají být oškliví a díky operaci se mohou začlenit do krásné společnosti na druhé straně řeky. Tally se na tento den nesmírně těší, dílem proto, že její přítel z dětství, Peris, už operaci podstoupil a jí se po něm stýská, ale svou roli hraje i fakt, že se Tally cítí velmi ošklivá. Pak do jejího života vstoupí Shay – dívka, která nechce být krásná. Chce utéct z krásného vězení a přidat se ke svým starším přátelům, kteří před operací unikli na místo zvané Kouř.
Kouř je útočiště pro každého, kdo se rozhodl vzepřít krásné tyranii a prožít svůj život mimo počítačem stanovované standardy krásy a dokonalosti. Obyvatelé Kouře jsou pochopitelně trnem v oku oficiálním orgánům, které snaží se polohu Kouře stůj co stůj vypátrat. A tehdy se do celého případu zaplete Tally. Shay totiž uteče a právě na Tally se obrátí Speciální oddělení s požadavkem, aby se jako špion vydala po instrukcích, které jí Shay nechala, našla Kouř a vyzradila jeho polohu. Pokud odmítne, bude jí odepřena plastická operace a Tally zůstane navždy ošklivá.
Bible Greenpeace
Scott Westerfeld použil ve své knize Oškliví dva fenomény, které otřásají lidstvem a postavil je proti sobě. Nedá se říct, že by Oškliví byli ekologickým manifestem, ačkoli to tak zpočátku rozhodně vypadá. Lidstvo, kterému se přezdívá Rezatci, zmizelo a zůstaly po něm jen kovové konstrukce mrakodrapů a zbytky měst a železnic. Naproti tomu noví lidé využívají solární a větrné energie, jejich dopravní prostředky fungují na principu magnetismu a solárních článků a naprosto všechno recyklují. Jeden by si mohl myslet, že Westerfeldovým záměrem je poukázat na to, že dnešní svět se neodvratně žene do záhuby a ukázat, že to jde i lépe.
Jenže u toho Westerfeld zdaleka nezůstal. Na jednu stranu sice vytváří svět, který se od nás poučil a přestal systematicky likvidovat planetu, ale na stranu druhou se od nás hluboce nepoučil ve společenské oblasti. Jak sama hlavní hrdinka v knize připouští, myšlenka, že lidé by měli mít stejné šance nehledě na to, jestli jsou jejich rysy považovány za krásné či nikoli, je chvályhodná, ale bohužel lidstvo stále nedospělo do toho stupně vývoje, kdy toto vyrovnání posunulo do psychické roviny. Lidé si připouštějí, že na vzhledu nezáleží, ale místo toho, aby tak zkrátka jednali, rozhodnou se pro absurdní krok. Nejednat s každým rovnocenně bez ohledu na vzhled, ale právě naopak, srovnat vizáže tak, aby podle nich mohli s lidmi jednat rovnocenně.
Detaily zkoumat jen na vlastní nebezpečí
Westerfeldova myšlenka dostává naprosto zrůdné rozměry, připustíme-li si, že už v dnešní době lidé naprosto běžně podstupují plastické operace dobrovolně, aby se vyrovnali jakémusi ideálu krásy. Ale co tento ideál vytváří? Proč se s každou generací mění? Kdo může vůbec říct, co je krásné a co ne? Je to o vyváženosti? Symetrii? Velikosti?
Oškliví rozhodně ponoukají k zamyšlení. Jak nad světem, tak nad sebou samotným. Je to kniha, která chytí a nepustí, i přestože průběh i závěr se dají očekávat a žádné zvraty, překvapení ani dynamická akce se nekonají. Navíc se kniha samotná potýká s mnoha nelogičnostmi. Proč například nikdo z hrdinů nemá sourozence? Jak to, že nevymřou, když každý pár má jen jedno dítě? Proč už problémy v systému neobjevil někdo další mnohem dříve? Jak ten systém funguje? Kdo pracuje? Kde se berou peníze? Kdo točí ty filmy, na které se Tally kouká na TV stěně, když něco jako tvůrčí myšlení není připuštěno?
Celkově jsou Oškliví příjemným čtením, u kterého se dá vypnout mozek, protože ani nemá cenu se na drobnosti soustředit, nedávají totiž smysl. Nad čím ale má cenu se zamyslet, to je hlavní filozofická myšlenka – dá se žít bez krásy? A mnohem důležitější otázka: Je nutné napsat průměrnou až lehce podprůměrnou tetralogii, abychom o tom donutili lidi přemýšlet?
Název originálu: Uglies
Český název: Oškliví
Autor: Scott Westerfeld
Překlad: Zdeněk Uherčík
Obálka: Carrisa Pelleteri
Počet stran: 328
Vazba: brožovaná
Rozměry: 125 x 200 mm
Vydal: Triton, Praha 2010
Doporučená cena: 279 KčHodnocení: *** (50 %)
