Orsona Wellese pravděpodobně můžeme považovat za režiséra s nejvyšším počtem nedokončených filmů. Na druhé straně dokončená díla patří bezesporu k tomu nejlepšímu ze světové kinematografie. Důkazem toho je legendární snímek Občan Kane, který získal Oscara za scénář a je považován za vůbec nejlepší filmové dílo všech dob.
Narodil se v roce 1915 ve státě Wisconsin, zanedlouho se ovšem přestěhovali do Chicaga. Otec byl vynálezce, matka klavírní virtuoska. Již jako dítě se jevil velmi nadaným. Talent se projevoval především v jeho zálibách – maloval, hrál na piano a jevil zájem o iluzionismus. V Chicagu studoval na uměleckém institutu a také příležitostně pracoval jako reportér. Po studiích se přesunul do Irska, kde hrál v divadelní hře Hamlet v Dublin-Gate Theatre. Dále se zdržoval v Maroku a Španělsku, kde se věnoval psaní literatury.
Významným se pro Wellese stalo členství v herecké společnosti Katherin Cornellové, která uváděla především hry Williama Shakespeara. Právě v jednom z představení si mladého herce všiml spisovatel John Houseman a nabídl mu spolupráci v připravované rozhlasové adaptaci této hry. Představení mělo velký úspěch a otevřelo Wellesovi cestu k rozhlasovému mikrofonu. Ovšem více než rozhlas ho zajímaly filmy. První krátkometrážní snímek The Heart of Age natočil v roce 1934. O tři roky později založil s Johnem Housemanem The Mercury Theatre a v dalším roce uvedli projekt „The Mercury Theatre on the Air“ vysílán na televizní stanici CBS. Uváděl zde rozhlasové hry, které byly prezentovány nejen běžnou metodou, ale většinou je doprovázela také pěvecká a hudební vystoupení.
Známým se stal prostřednictvím rozhlasové adaptace Válka světů o invazi Marťanů na zem. Inscenace na motivy knihy H. G. Wellse byla pro posluchače natolik přesvědčivá a autentická, že v první chvíli vyvolala na celém pobřeží USA masovou histerii a paniku. Welles se veřejnosti za mystifikaci omluvil: „Všichni jsme byli hluboce šokováni a hluboce litujeme následků našeho včerejšího vysílání.“ Hra se ovšem stala nejslavnější rozhlasovou inscenací a pro Wellese byla zárukou vstupu do Hollywoodu. V roce 1940 skutečně podepsal smlouvu s hollywoodským studiem RKO, která mu zaručovala tvůrčí svobodu.
Nyní mu již nic nebránilo v natáčení jeho prvního celovečerní filmu. Zhostil se toho více než dobře. Ačkoliv po premiéře Občan Kane (Citizen Kane, 1941) u diváků propadl a celkově nebyl výdělečný, v současnosti je považován za jeden z nejlepších filmů světové kinematografie. Welles snímek režíroval a také si zahrál hlavní roli. Legendární snímek je výjimečný zejména originálním pojetím, vypravěčskými postupy a Wellesovým novátorským přístupem k filmu. Drama pojednává o vzestupu a pádu fiktivního amerického magnáta Kanea sestavovanou novinářem, to je patrné zejména rozhovory s pamětníky nebo využitím filmových týdeníků. Skandál po uvedení byl způsoben Wellesovým žurnalistickým rivalem W.R.Hearstem, který považoval postavu Kanea za sebe samého a bral to jako útok na jeho osobu. Jako majitel mnoha médií se rozhodl film nepropagovat. Také tato skutečnost se podepsala na celkovém neúspěchu filmu.
V letech 1941-1942 režisér připravuje najednou tři filmy Skvělí Ambersonové (The Magnificent Ambersons, 1942) – jediný jeho film, ve kterém neztvárnil žádnou roli, thriller Cesta do strachu (Journey Into Fear, 1943) a dokument Všechno je pravda (It´s All True, 1943). Právě natáčení dokumentárního snímku se komplikovalo a Wellesova špatná komunikace se studiem způsobila, že Skvělé Ambersony přestříhali a film byl dán do kin bez Wellesových úprav. Také druhý snímek Cesta do strachu byl dokončen jiným režisérem. Oba snímky u kritiky i diváků propadají. Po této zkušenosti opouští studio RKO.
V kultovním snímku Dáma ze Šanghaje (The Lady from Shanghai, 1947) si zahrál po boku své tehdejší manželky Rity Hayworthové. Film produkovaly ateliéry Columbia a režisér se v něm pokusil o portrét moderního světa. Mistrovská je především výtvarná stránka filmu. Klíčová scéna Dámy ze Šanghaje se odehrává v zrdcadlovém bludišti, kde jsou nakonec všechna zrcadla roztříštěna.
V dalších letech se Welles věnoval především filmování své Shakespearovské trilogie, kdy zpracoval Macbetha, Othella a Krále Leara.
Neméně důležitým Wellesovým filmem je Pan Arkadin (Mr. Arkadin, 1955). Po prvotině Občan Kane se opět vrací k tématu osudu mocného muže, který manipuluje s ostatními lidmi a nepochybuje o své všemocnosti.
Sérii noir filmů uzavírá riminální thriller odehrávající se na americko-mexické hranici Dotek zla (Touch of Evil, 1957) v němž Welles opět předvedl dokonalé zpracování a promyšlený scénář.
Talent a cit pro filmovou práci dokazuje čestná cena Akademie za celoživotní dílo, která mu byla udělena v roce 1971.
Válka světů
Ohodnoťte tento článek:
