5 fotek 
Studentům nastaly krušné chvíle. Maturanti mají většinou těsně po maturitě, pořád je ale čekají přijímací zkoušky, mnohdy těžší než samotná zkouška dospělosti. Vysokoškolákům vstávají hrůzou vlasy na hlavě ze začínajícího zkouškového období a ostatním se blíží konečné zúčtování v podobě závěrečného vysvědčení. Takže se učíme, učíme a zase učíme.
I takto může učení dopadnout, Zdroj: links999.net
A učí se četbou. Ne ale tou zábavnou. Na písemky nebo zkoušky se bohužel neučíme z románů, povídek, básní apod. Od toho jsou tu učebnice, skripta a zápisky. Dá se opravdu nazvat učení četbou? No, co jiného by to bylo. Nevím jak to mají ostatní, ale já když studuji, tak se dívám do textu. A abych z něj něco měla, zpravidla ho čtu. (Ano, existují momenty, a je jich poměrně hodně, kdy do textu koukám jen tak zbůhdarma. Takové učení se však míjí s účinkem. Kdo by to byl řekl.)
Jenže rozdílů mezi četbou normální a četbou učící je víc než dost. O zábavě poznámka už padla, o prožitku se zmiňovat snad ani nemusím (nebo snad někoho naplňuje četba studijního materiálu?) A účinek? Linii příběhů z beletrie si pamatuji nejméně rok, poznámky ze sešitu často zapomínám dřív, než usednu nad test. Není to zvláštní? Dokola čtené poznámky ze školy si nepamatuji a jednou přečtený román ano. Že by nepřímá úměra?
Ve školní knihovně, Zdroj: eahr.tamu.edu
Pravda ale je, že se často nad studijním materiálem přeci jenom pobavím. Mnohdy daleko víc než u odlehčené literatury. Bavím se obzvlášť u materiálu, který jsem si během školního roku či semestru vytvořila sama. Ať žijí překlepy, přeházená písmena, nedokončené věty, slova, která se v textu vzala bůhví proč, nesmyslný slovosled, převelice zajímavá slovní spojení, gramatické chyby (hlavně ty, nad kterými nevěřícně kroutím hlavou a podivuji se, že jsem takové chyby schopná), slova hovorová, nespisovná, či dokonce vulgární!
Takových zajímavých formulací se nedočtete ani u toho nejčtenějšího autora. Problém ale je, že ten smích dost rychle přejde. Nejpozději u písemky nebo zkoušení.
Městská hromadná doprava - ideální místo na čtení, Zdroj: archiv.dopravni.net
Ať už to dopadne jakkoli, jisté je, že se opravdu těším na konec zkouškového období (kdo by se také netěšil). To si budu moci v tramvaji opět otevřít normální knížku. A mými večerními společníky budou zase spisovatelé, mistři jazyka. Ne moje strohé poznámky.
