5 fotek 
Sám doma 2. Keva, nebo také Kevin, je přezdívka dvacetileté romské dívky Veroniky, která se v tomto filmu jako malá vzhlédne a doma už jí nikdo neřekne jinak, než Kevine.
Při četbě komiksu Keva se ocitáme zpátky ve školní lavici základní školy s povinnou četbou v ruce. Je to Karel Poláček a Bylo nás pět, co nás čeká. Jenže v tomto případě Bylo nás pětadvacet. Hlavní hrdinou také není chlapec Péťa Bajza, ale dvacetiletá romská dívka Keva, která se vrací společně s námi v čase do svého dětství, aby nám vyprávěla svoje příběhy.
Autoři jsou bratři a sestry v triku a to Markéta Hajská, Máša Bořkovcová a Vojtěch Mašek. Stejně jako u prvního příběhu O přibjehi: Ferko, jde o dokumentární komiks. Autoři tentokrát více propracovali scénář a také nechali hlavní hrdinku Kevu do něj zasahovat. Snad díky tomu si komiks polepšil na kvalitě a přehlednosti. Má hlavu a trochu i patu. Autorem obálky a grafické úpravy je opět Jan Šiller, kterému jsme již blahopřáli minule.
Ukazka O pribjehi Keva
Děj je poměrně chronologický. Začíná narozením Kevy, tehdy ještě Veroniky, pokračuje jejím pobytem v Ústavu, návratem domů, studiem a prací. To vše je prokládané zážitky s českým školstvím a stereotypními rasovými názory některých lidí. Nicméně pořád není komiks úplně dopracovaný a celá kniha je tedy poskládanou mozaikou, ale velmi křehkou.
Pětadvacet postav
Dějově, většinou i výtvarně, je jasná postava Kevy. Kolem ní se vše točí a nabaluje, jako cukrová vata. Její práce v Panerii, její zážitky a vzpomínky z dětství, rodina i její přátelé. Jazyk komiksu, především vypravěčky Kevy, si na nic nehraje, je plný slangů a vulgarismů, ale není nevkusný ani samoúčelný, což dodává příběhu větší autenticitu.
Opět je tu přehršel postav. Není to takový chaos jako v prvním díle Ferko, ale i tak jedinou zapamatovatelnou postavou se stala, kromě hlavní hrdinky, její sestra Týna. Výhodou je, že nyní je komiks prokládán kreslenými mini komiksíky, které kontrastují s celkovým výtvarným pojetím komiksu a oživují často nudný šedočerný rámec. Takže nakonec nepovažujeme za důležité si všechny postavy ani pamatovat.
Mini komiksy
Většina polí je opět kreslena černobíle, přemalovávané fotografie ve stupních šedi. Doplňková barva přeskočila tentokrát na bleděmodrou. Nicméně sami autoři již pochopili, že Ferko byl jeden velký výtvarný omyl a tak evidentně tentokrát přibrali do party rozum a včlenili ony již zmíněné mini komiksy. Ty jsou většinou černobílé, kreslené fixou a doplněné onou šmolkově modrou.
O přibjehi: Keva, Autor: Vojtěch Mašek
Některé jsou skvělé provedené. Mezi nejlepší řadím poslední z nich, kdy Keva mluví o svém životě jako prázdném stereotypu. Vojtěch Mašek zde nakreslil sérii polí, jak Keva vstává, jde do práce, ulehá a opět vstává atd. Tyto pole cyklicky zopakoval a zároveň zmenšoval s pravidelností do téměř neviditelných bodů. Jediné, co bych vytkla, že mi některé obličeje tedy výtvarná forma, silně připomínají kresby jedné mladé ilustrátorky. Především u komiksu s kulturistou, podotýkám velmi povedeného. Doufám tedy, že jde o pouhou shodu náhod.
Nicméně, co mě opravdu zaráží, kampak se zatoulala paginace? Také bych ocenila lepší rozčlenění a strukturu příběhu. Neuškodila by mu lepší členitost případně nějaké názvy vložených mini příběhů. Vyskytuje se tu pouze jeden název vloženého komiksíku. S tím souvisí i lettering. Písmo je sice čitelné, ale malé a téměř vždy stejné velikosti. Diváka to po nějaké době ubíjí a nudí. Oceňuji, že se už tolik neobjevuje ona nelibá manýristická bíla linka, která u Ferka byla na každém centimetru.
Tentokrát se Vojtěch Mašek pochlapil a komiks potunil a dal mu tak vážnost a kvalitu. Keva má v sobě poetiku života.
Název originálu: O přibjehi. Keva
Kresba: Vojtěch Mašek
Scénář: Vojtěch Mašek, Markéta Hajská, Máša Bořkovcová
Obálka: Jan Šiller
Počet stran: 120
Rozměr: 165 x 230
Vazba: brožovaná
Vydal: Lipnik, Praha 2010
Doporučená cena: 249 KčHodnocení: **** (70 %)
