Newyorskou správnou pětkou projel proud. Po delším odpočinku se The Strokes rozhodli pro lehkou elektrifikaci. Na novince nazvané Angles se kapela vydává do prostředí, jaké evokuje pestrý obal alba – kamsi mezi osvědčené kytary a syntezátory.
Po útlumové pětiletce, kdy se pánové povětšinou rozprchli za sólovými projekty, je kapela zpět, její styl však prošel mírnou přestavbou. A nezůstalo pouze u posunu k elektronice. I samotný proces skládání podle členů kapely doznal změn, označili ho doslova za demokratický.
Revoluce
Na rozdíl od časů minulých, kdy držitelem monopolu na skládání písní zůstával převážně frontman Julian Casablancas, se tentokrát o skladby rozdělili všichni. Ke slovu se tak dostali i Albert Hammond Jr., Nikolai Fraiture, Nick Valensi a Fab Moretti. Tato novota dala nahrávce i jméno. Název Angles má vyjádřit rozličné úhly pohledu, vyplývající právě z autorské účasti celé kapely.
Kromě demokratizace došlo při nahrávání ještě k jednomu převratu. Původně měl se Strokes natáčet producent Joe Chiccarelli, ale kapela se nakonec rozhodla materiál předělat podle svého gusta. Učinili tak v domácím studiu kytaristy Alberta Hammonda Jr. Chiccarelliho jméno proto v bookletu alba najdete u jediné skladby, Life Is Simple In The Moonlight.
Angles působí celkem vyváženým dojmem, snoubí se na něm rock s elektronikou dochucenou syntezátory a nezapře vliv osmdesátých let. Hned první píseň Machu Picchu posluchače bryskně umístí doprostřed této atmosféry. Houpavý rytmus, chytlavá melodie a charakteristický hlas Juliana Casablancase se postarají o sympatický úvod.
Druhá skladba v pořadí pokračuje v tomto příznivém trendu, až na to, že se v ní Strokes více vracejí k prověřenému kytarovému zvuku. Následující track možná bude mnohým povědomý. Under Cover Of Darkness se jako první skladba z desky objevila v rádiích.
V You´re So Right ubírá kapela na melodičnosti a ke slovu se dostává neklidně pulzující rytmus. Jiný ryze elektronický kousek Games působí naproti tomu odlehčeně, až étericky. Řízné a melodické písně typu Gratisfaction, v níž kapela ukazuje svou rockovější stránku, se na Angles prolínají s klidnějšími momenty. Jistého zvolnění se dočkáme třeba u Call Me Back a také v Life Is Simple In The Moonlight, jež desku uzavírá.
Poslední píseň jako jediná přesáhne hranici čtyř minut. Ač album zahrnuje deset songů, celková stopáž sotva přesáhne půlhodinu. Komu je to málo, ten se možná brzy dočká zadostiučinění. The Strokes totiž vyjádřili záměr natočit příští desku o něco dříve než po pěti letech.
Fanoušci, kteří ve Strokes spatřovali jakési spasitele rock´n´rollu, možná čtvrtým albem nebudou přímo nadšeni. Přesto možná není špatný nápad vylézt z pomyslné rockové garáže a zaexperimentovat. Angles vás třeba nesmetou s razancí přílivové vlny, jak se mohlo udát před deseti lety s Is This It. Pořád se ale jedná o zdařilý výtvor a pro kapelu i posun do jiných stylových vod. A taková lehká inovace má nepochybně svou cenu.
The Strokes – Angles
Vydáno: 21. 3. 2011
Skladby: Machu Picchu, Under Cover Of Darkness, Two Kinds Of Happiness, You’re So Right, Taken For A Fool, Games, Call Me Back, Gratisfaction, Metabolism, Life Is Simple In The Moonlight
Vydavatel: Sony Music
Délka: 34:43
Hodnocení: 4 ****