2 fotky 
Dvacet čtyři knih, sedm kategorií, jedna hlavní cena a jedna cena diváků. Taková je Magnesia Litera 2011, soutěž, která ocení nejlepší knihy loňského roku. Kdo zaboduje? Markéta Pilátová, Jan Balabán, Petra Hůlová nebo Karel Šiktanc? Anebo někdo úplně jiný? Počkejme si do 10. dubna. Zatím můžeme spekulovat nad nominacemi.
Slavnostní vyhlášení loňského ročníku se neslo v duchu dívčích románů, Zdroj: magnesia-litera.cz
Každá kategorie má tři nominace a vlastní pětičlennou porotu. Kromě kategorie, jež nese název Litera za prózu. Ta má tu výsadu, že obsahuje dvojnásobný počet nominovaných knih. Důvod Petr Mandys z občanského sdružení Litera vysvětlil už několikrát – próza by měla mít největší šanci stát se Knihou roku.
Všechny knihy mají podle Jiřího Dědečka vysokou úroveň
Podle Vladimíra Karfíka, literárního kritika a porotce, nejsou nominovaní autoři za prózu žádným překvapením, to už ale neplatí pro jejich nejnovější díla, která určitým způsobem překvapivá jsou. Nebe nemá dno Hany Adronikové je podle Karfíka v její spisovatelské tvorbě originální. Jeden z největších slovesných talentů je podle něj Emil Hakl, který je nominován s knihou Pravidla směšného chování. „Petra Hůlová je stálým kandidátem na literární ceny. Její román Strážci občanského dobra je kontroverzní a překvapivý,“ pokračuje Karfík. Není velkým překvapením, že se do nominací dostala kniha Zeptej se táty loni předčasně zemřelého Jana Balabána. „Není to jen z mimoliterárních důvodů,“ uvedl Karfík. Se zmíněnými díly se utká David Jan Novotný s románem Sidra Noach, kde se rozepsal o povodních, a Vrač Martina Ryšavého, který je podle poroty dlouhým monologem muže, z něhož se řinou zdánlivě chaotické a slovesně vytříbené reflexe zkušeností nekonformního ruského intelektuála.
V kategorii Litera za poezii soutěží tři básníci, Josef Hrubý, který loni vydal sbírku Otylé ach, Jan. Jan Novák, který nejnovější dílo pojmenoval Z deníku po Celanovi a Karel Šiktanc se sbírkou Nesmír. Favoritem Jiřího Dědečka, předsedy poroty a českého PEN klubu, je podle jeho slov nesmírně působivá sbírka Otylé ach. Grafickou hravostí podle Dědečka disponuje Nesmír a „Poezií nesmírně obtížnou pohybující se na hraně srozumitelnosti je Z deníku po Celanovi,“ prozradil Jiří Dědeček.
Pavel Mandys s kolegy představuje nominované knihy, Foto: Topzine.cz
Loni Literu za literaturu faktu získaly paměti Ivana Klímy, letos se do nominací dostaly knihy odbornější. Jana Hubková do soutěže vstupuje s prací Fridrich Falcký v zrcadle letákové publicistiky, Alena Míšková je s kolektivem nominovaná za publikaci Bohemia docta, která se věnuje historii české mimouniverzitní vědy, proti nim stojí Dějiny nové moderny autorského kolektivu pod vedením Vladimíra Papouška.
Někteří kromě psaní také ilustrovali
Oblíbenou kategorií je Litera pro objev roku. Novým talentem může být Markéta Baňková s fyzikálními bajkami ze života Straka v říši entropie, Matěj Dadák s víceplánovou novelou Horowitz nebo básnická prvotina Sněhy a další Davida Vody.
Magnesia Litera nezapomíná ani na děti a mládež. Do nominací této kategorie se dostaly samé spisovatelky, z nichž dvě zároveň ukázaly, že jim nedělá žádný problém tvořit i výtvarně. Vlastními ilustracemi biblický příběh Noemova archa ozdobila Tereza Říčanová, pozadu nezůstala Alžběta Skálová, která svou interaktivní knihu Pampe a Šinka doplnila kresbami s akvarelem v kombinaci s prvky textilní koláže. Uvidíme, jestli Markéta Pilátová neprohloupila tím, že si neilustrovala příběh o japonské holčičce Kiko a tajemství papírového motýla také sama.
Posledními dvěma kategoriemi jsou Litery za nakladatelský čin a překladovou knihu. Kdo byl loni nejpreciznější překladatel? Bude to Petr Zavadil, který přeložil Přelétavou nymfu Guillerma Cabrera Infanteho, Michaela Marková, díky které si můžeme v češtině přečíst Wolf Hall od Hilary Mantelové nebo Radka Denemarková, která překládala knihu Rozhoupaný dech Herty Müllerové?
Porotu čeká těžké rozhodování
Velice zajímavé publikace se každoročně objevují také v kategorii Litera za nakladatelský čin. Nakladatelství Argo je nominováno za Edici AAA, která už šestnáct let představuje prózu současných anglicky píšících autorů. Do nominací se dostal i Deník 1952 výtvarníka Vladimíra Fuky. Publikaci s expresivně nabitými kresbami zaznamenávající epochu 50. let, vydalo nakladatelství Plus. A posledním nominovaným je z nakladatelství Triáda nominován Vladimír Binar s knihou o Jakubu Demlovi Čin a slovo.
S autory, kteří možná už za několik dní budou těmi nejúspěšnějšími loňského roku, se můžete každou středu počínaje 16. březnem setkat na autorském čtení v pražské kavárně Nona, mimopražští je mohou potkat prostřednictvím krátkých medailónků ve vysílání České televize.
