3 fotky 
Česká hudební scéna zažila v sobotu 27. srpna undergroundové obrození udané prvním ročníkem pražského festivalu Next Fest. Zanedbaný jazyk komorních akcí při něm pod střechou Kulturního centra Vltavská pozvedly kapely jako Eddie Stoilow, The Roads nebo Zakázaný Ovoce.
Skupina High Five uvedla Next Fest do světa hudebních festivalů, Foto: Tereza Ticháčková, Topzine.cz
Aktivně vzdorovat lenivému syndromu okurkové sezóny, který s nástupem upocených srpnových dnů vyskládal občanstvo na břehy žabincem prokvetlých rybníků a z televizního programu udělal vrchol kulturní sofistiky, svedlo v poslední prázdninovou sobotu pouze nevelké procento festivalových zvědavců.
Menší počet rytmicky pokyvujících hlaviček pod pódiem dal nicméně elegantně padnout bariéře mezi jevištěm a hledištěm, takže na baru prohozené (či panáčkem proložené) slovíčko s oblíbeným interpretem povýšilo na takřka regulérní součást oficiálního line-upu.
Podívejte se také na fotogalerii z Next Festu
Výsadu odstartovat historicky první originální přehlídku šikovnosti českých hlasivek, slibující hudební kousky na míru ušité z rozmanitých stylů, melodických barev i cenné zahraniční látky, dostala hard-rocková skupina Coma Hepatis.
Na nenahraditelný nástroj kytaristy Pavla Máchy nicméně bezprostředně před zahájením produkce ukápla destruktivní kapka všudypřítomného zákonu schválnosti, takže pánové s hořkou příchutí (a peprnou nadávkou na rtech) nedobrovolně přepustili místo pražské šestici High Five.
[youtube_660]lV76Hk5TSaU[/youtube_660]
Ta nekompromisně pevným stiskem udržela za zvuku písní Wake up či Our Kingdom hudební nádobíčko bezpečně v rukou, čímž madam nástrojeničící nehodu definitivně vykázala za prosklené dveře holešovického kulturáku. S vystoupením nadupaných Gambrz Reprs a démonicky potemnělé Rulety se pak programová kolečka poctivě točila jako rytmicky klapající kafemlýnek.
Čtěte také: Zakázaný Ovoce se v rámci natáčení nového klipu opili
Tradičnímu zvyku natahovat kšandy hudebního napětí zůstal festivalový nováček až puritánsky věrný. Na punk-rockové účesy formace Zakázaný Ovoce tak museli nedočkaví vlastníci okované obuvi poctivě vyčkat do raných povečerníčkových hodin. Panu zvukaři se, pravda, podařilo správný čas o několik decibelů zaspat, i tak ovšem podlaha pocítila sílu nefalšovaného pogo-středověku.
Po něm se o jemnější popíkové leštění parket postarala šarmantní kapelka Bek Ofis, čehož magazín Topzine.cz drze zneužil k tomu, aby podrobil zakázanou punk-rockovou sestavu krátkému zákulisnímu drobnohledu:
Kluci, vystoupení na prvním ročníku Next festu je za vámi. Jak se hrálo?
Pišto: To je taková zapeklitá otázka. Těžko se na ni odpovídá. Nehrálo se nám dobře, ale bylo to způsobené námi a aparátem.
Vámi?
Pišto: No, vlastně to nebylo námi. Bylo to démonem a konstelací hvězd (smích). Jsou dny, kdy se prostě nedaří. Jednou za čas se prostě stane, že to nehraje. Kytary jsou rozladěný, praskají struny a tak.
Není to třeba tím, že jste čekali hojnější účast?
Pišto: Já jsem, upřímně, čekal, že moc lidí nebude. Když je to taková hudební všehochuť jako dneska, tak na ni většinou moc lidí neslyší.
Takže kdyby za rok přišla nabídka zahrát si na dalším ročníku Next Festu, půjdete do toho znovu, nebo ne?
Pišto: Určitě, protože my stojíme za názorem, že kromě firemních večírků a oslav narozenin hrajeme úplně všude, kde se dá. Rádi si tady zahrajeme znova. Hlavně, ať to není v Průmyslovém paláci, proboha!
A kde by to mělo být? Kulturní centrum Vltavská vám nevoní?
Pišto: Ne, Vltavská je fajn. My jenom nemáme rádi nekuřácký sály. Nebo když už nekuřácký sál, kde jsou bary, tak ať je kuřácká šatna a bar je v ní.
Máte nějaké speciální přání na interpreta, se kterým byste si chtěli na příštím ročníku zahrát?
Mejdlo: Třeba Offspring nebo System of a Down.
Pišto: Offspring určitě, protože hrajou stejně špatně jako my (smích).
Tak teď trošku obecněji. Co vy a festivaly celkově?
Pišto: Tohle byl náš poslední festival. Teď si dáme dva týdny pauzu a jdeme zase do klubů. Na což se třeba já osobně vůbec netěším.
Není klubová scéna základ …?
Pišto: Nerad hraju v klubech. Nebo ne nerad. Mám prostě jenom radši festivaly. Většinou všechny kapely odpovídají, že mají rádi obojí. Po létě se těší do klubů a po klubech zase na festivaly. Já se po festivalech těším zase na festivaly. Je tam čas na všechno, vzduch, prostor… A já jsem klaustrofobik (smích).
Jaký byl pro vás osobně nejlepší festival?
Pišto: Jestli si vzpomeneme, kde jsme vůbec hráli (smích).
Mejdlo: Nejlepší festival, nebo spíš nejoriginálnější, pro nás byla Keltská noc v roce 2009, protože tam byl asi třídenní ohromný večírek.
Pišto: Nejlepší to bylo všude, takže se nás radši zeptej, kde to bylo nejhorší.
Dobře kluci, takže mám na vás poslední dost zapeklitou otázku. Nemusíte odpovídat, jestli nechcete. Hráli jste určitě na hodně festivalech. Kde se vám hrálo nejhůř?
Pišto: Počkej, my si vzpomeneme, kde jsme hráli (smích). Nejhorší jsou festivaly, kterým říkáme Ozzyfest. Chodí na ně takový ti dlouhovlasý maníci s džínovýma bundama. To jsou zvláštní festivaly. Točí se tam většinou piva typu Pernštejn, Chotěboř, Ježek …
Mejdlo: A Ježek, ten fakt bodne (smích).
(Mejdlo je přezdívka Štěpána Soukupa, pozn. redakce)
Pokud měl první ročník Next Festu někdy nebezpečně blízko k davovému hroucení fanynek, stalo se tak s nástupem česko-britské partičky The Roads. Stylové vintage oblečky a image hodných kluků (podotýkám pouze zdánlivá) zrychlily dech nejedné přítomné slečně. Pánskému osazenstvu pak k hudebnímu astmatu dopomohly písně Red Tower, Vienna či The Sword.
The Roads
Přestože směle mířeným skokem zpěváka Raye mezi publikum zaútočili The Roads na přední příčku v anketě nejlepších next-festových dojmů, kam vstoupí čepice frontmana skupiny Eddie Stoilow, Honzy Žampy, tam konkurence neroste. Po jedenácté večerní se tak kšilty vzorně očepicovaných skalních fanoušků i čela kloboukových prostohlavců orosila při hodinovém Floatingování a Frozenování, kterými pánové navodili nefalšovanou festivalovou nirvanu.
Ještě než stačili sami podlehnout vytoužené spánkové blaženosti, podělili se s Topzine.cz o pár perliček z interních kuloárů:
Tak trochu netradiční otázka. Jak se vám hrálo na Next festu?
David Šmidt: Hrálo se nám netradičně hezky. Bylo to útulné, lidi byli útulní. Nebylo jich moc, nebylo jich málo.
Hrajete rádi na komornějších akcích?
David: Máme rádi i menší i větší akce, ale hlavně jde vždycky o atmosféru. A já myslím, že se to povedlo. Tady lidi fungovali a vydrželi dlouho, což je pro nás důležité.
Co vy a festivaly obecně?
David: Musím říct, že po festivalech jsme tenhle rok docela utahaní, což je ale v pořádku. Když je člověk z festivalů utahaný, je to známka toho, že ještě někoho zajímá.
Skočili jste po nabídce stát se headlinery prvního ročníku Next Festu okamžitě, když přišla?
Honza Žampa: Šli jsme do toho hned! Stát se headlinery se nám líbilo. Navíc interpreti prvního ročníku se většinou cení (smích). První ročník je vždycky trochu choulostivý, není úplně nadupaný, protože brand není moc známý. Chtěli jsme ho podpořit a já věřím, že se to ještě rozjede. Jestli příští rok bude alespoň dvojnásobek toho, co bylo letos, tak to bude určitě slušná konkurence ostatním festivalům.
Na nabídku zahrát si na dalším ročníku Next Festu byste tedy kývli?
Honza: Určitě!
Je někdo, s kým byste si vroucně přáli na příštím ročníku hrát?
David: S kýmkoli zajímavým. Robbie Williams třeba, ten nebude moc stát…
Honza: Někdo, komu by šel klub… Třeba Muse nebo Foo Fighetrs.
David: To jsou nedrahý party, ty přijedou určitě.
Jezdíte sami omrknout zahraniční party na festivaly?
Honza: Jezdíme pořád. Teď jsem byl na Princovi v Budapešti. Hrál čtyři hodiny, od sedmi do jedenácti, a odskočil si přitom jenom převléct sáčko. Byl to vážně masakr.
Co byste popřáli Next Festu do dalších let?
Honza: Hlavně next fest (smích).
Celou tuhle parádu ještě doplnili O5& Radeček, kteří po několika písních svou snahu vzdali, hradečtí Memphis a také skupina Moody Rain.
Přepsat dějiny tisícových festivalových akcí se Next Festu na první pokus možná nepodařilo, vtisknout kvalitní notičku do kroniky nadějných hudebních projektů nicméně zcela očividně, a zejména pak uchaslyšně, dokázal.
