Menu
TOPZINE.cz
Sex a vztahy

Nevěra, je to v nás nebo na nás? – 1. díl

Redakce

Redakce

3. 11. 2009

NevěraKdo jest bez viny, nechť hodí kamenem!

I takhle by se dalo začít. Nevěra. Nebýt věrný. Zahýbat. Záletničit. Kdo jest bez viny, říkám si.

Nevěra

Chtě nechtě statistiky hovoří jasně. Žádný pár nebývá uchráněn tomuto jevu, této události, jak by se také dalo říct. Událost to je. Událost, jež obrátí naruby naše životy. Pohmoždí ego, rozvrátí rodinu a v neposlední řadě může dovést jednoho k šílenství a k zločinu.

Za život se setká s nevěrou takřka každý z nás. Někdo o tom ví, někdo to nikdy nezjistí. Další se nevěry zuby nehty brání a dělá, že jí nevidí. Proč se to děje? Proč se páry podvádějí? Je to dané geneticky? Je to přirozené? Je to fér?

Mnoho otázek a málo odpovědí, ale co kus, to jiný případ. Máme několik druhů nevěr. Rozlišujme je podle závažností a délky trvání. Jednou z nich je flirt. Takové věrné nevěry. Koketujeme, přec jsme zadaní. V podstatě si dokazujeme, že to umíme, že jsme žádoucí. Tyto flirty se nepřenesou přes práh našich domácností, zůstávají v našich hlavách jako takové kořeněné představy toho, co by mohlo být.

Další jsou nevěry na jednu noc, tzv. mimomanželský kontakt, kterého dost možná později litujeme. Sužují nás výčitky, protože jsme požili přemíru alkoholu, protože jsme byli od partnera delší dobu odloučeni (podnikový večírek, pracovní cesta aj.) Vždycky se nějaký důvod pro tento kontakt najde. Alibisticky si to odůvodníme, s vlastním svědomím se smíříme a naše srdce zůstane tam, kde má. Alespoň si to nějakou dobu myslíme.

Pak tu máme delší vztahový úlet. Dobrodružství. Možná to odůvodníme monotónností vztahu, prostě jsme potřebovali zakusit z jiného stromu. Možná jsme se potřebovali ujistit, že ten, kdo na nás čeká doma, je opravdu tím pravým nebo tou pravou. Tyto nevěry nejsou bez emocí, dost možná je to o tom jednom, ale zde se už jedinec více angažuje, co se citů týče. Chvilku si užíváme, dojdeme k onomu poznání, že to co je doma, je to pravé. Ale přesto nás toto dobrodružství činí jaksi šťastnějšími. Je velice pravděpodobné, že v těchto případech obě strany, jak ten, kdo je nevěrný, tak i jeho milenka či milenec, mají také fungující legitimní vztah, nechtějí nic měnit a navzájem se doplňují v tom, kde je jejich skutečný partner doplnit nemůže.

Dlouhodobější mimomanželský vztah je mnohem závažnější. Je pravděpodobné, že jeden či oba si začnou připouštět společnou budoucnost nejen v rámci milenka-milenec, ale už jaksi koukají dál. Této nevěře hrozí prozrazení, protože čím více se jeden citově angažuje v mileneckém vztahu, tím méně v tom svém manželském, což může být patřičně nápadné a podezřelé.

Bývá-li taková to nevěra ze strany podváděného či podváděné odhalena, pak už záleží na domluvě. Jsou tací jedinci, jež kategoricky nevěrníka nebo nevěrnici zavrhnou, své noci si propláčou a jdou dál. Ale když přijde na řadu diskuze, následná dohoda, několik odpustků, dostáváme se k případům, kdy nevěra může oživit nudný vztah. Ovšem to si vyžaduje notnou dávku odvahy, důvěry a emocionální síly.

Nevěra může oživit vztah, ale co když jen v záchvatu děsu ze ztráty milované či milovaného odpouštíme. Možná v nás pak zůstane natrvalo zakořeněné zrnko nedůvěry.

Partneři jsou si navzájem okoukaní, jsou si jistotou, která jednoho nudí. Když přijde taková událost, jakou nevěra dozajista je, ti šťastní si o tom dokáží rozumně popovídat, dokáží zhodnotit co a proč dotyčného či dotyčnou k tomu vedlo a možná se dopátrají nějakých změn a pravidel. Budou schopni se z chyby ponaučit. Udělat tlustou čáru za tím vším, jít dál a nikdy se neohlížet. Avšak ten, kdo má nad sebou ono pověstné paroží, by neměl spát na vavřínech, protože, proč by se to nemuselo opakovat, že?

A co nevěra, jež trvá déle? Nevěra trvající roky? Proč se tomu tak děje? Můžou to být děti, co drží manželství desítky let pohromadě. Na oko šťastní rodiče, ale za oponou této komedie se skrývá odloučení a dlouholeté podvádění. Třeba to oběma vyhovuje, třeba si každý kdesi ve svých skrýších užívá zakázaného ovoce a z nějakého přežitku, kdy rozvod je hanba nebo společenský trapas, se jeden drží toho druhého, byť už jsou z dětí dospělí lidé a jejich komedii tiše a nechápavě přihlížejí.

Mohla bych pokračovat v dalších a dalších vzorech nevěrníků a nevěrnic. Pomyslné lásky na pár nocí, jež nám možná zvednou sebevědomí. Dodají sílu a přesvědčí nás, že se ještě líbíme. Žena je stále žádanou a muž je pořád tím lovcem, kterým kdysi mohl svobodně být.

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Nevěra, je to v nás nebo na nás? – 1. díl