Narodil se v Moskvě, ale více než dvacet let už žije v Berlíně. Předtím neuměl německy, v mezičase se z něj stal úspěšný německý spisovatel. Wladimir Kaminer v současnosti patří k nejvyhledávanějším německy píšícím autorům. Představil se i v Čechách.
Wladimir Kaminer patří k oblíbeným německým humoristům Zdroj: Archiv Wladimira Kaminera, Foto: Jan Kopetzky
Wladimir Kaminer přijel do České republiky na pozvání pražského Goethe-Institutu, který autora uvedl v rámci programové řady Literatura pod vysokým napětím, a ve čtvrtek 10. května v podvečer si podmanil i to publikum, které mu snad do té doby ještě nebylo nakloněno. Kaminer hovořil s poměrně silným východním přízvukem, ale nikterak mu to neubíralo z čiré chuti vyprávět. Záhy nebylo divu, proč je Kaminer vděčným hostem mnoha institucí a literárních domů po celém světě.
Wladimir Kaminer (nar. 1967) je německý spisovatel rusko-židovského původu. Do Německa odešel nedlouho po pádu Berlínské zdi v roce 1990 a v tehdejší NDR ihned obdržel německé občanství. Jako spisovatel se prosadil až o řadu let později povídkovým sborníkem Ruské disko (2000, Russendisko, č. 2011), jehož filmová adaptace právě běží v německých kinech. Od té doby vydal na dvě desítky knih.
V Německu jsem zůstat nechtěl, přiznal autor
Moderátorka večera Alice Horáčková se hned na začátku vzájemné rozmluvy autora zeptala, zda sám sebe vnímá spíše jako evropského, či národního autora. Wladimir Kaminer jednoduchou odpověď okamžitě zavrhl a pustil se do vysvětlování: „Mé dílo je kulturní směsicí. Půjčuje si z doby, kdy jsem si užíval socialismu v Sovětském svazu, z období anarchismu na počátku 90. let v Německu i z mých zážitků z cest po celém světě.“
Při té příležitosti se nezapomněl pochlubit, že nedávno absolvoval autorská čtení v rodném Rusku i Portugalsku. „Přijíždím lidem vyprávět příběhy a ochotně poslouchám, jak mi vyprávějí oni ty svoje. Jsem velmi zvídavý posluchač,“ objasňoval své chápání literárních večerů.
K dobru přidal i čerstvě nabytou vědomost právě z jihozápadu Evropy. „Portugalci žijí v domnění, že jejich kolonizátorské úsilí se nehnalo za ziskem, ale mělo především spojovat lidi a národy,“ vyprávěl s pousmáním, „jenže prý zůstali dodnes nepochopeni.“
Z Wladimira Kaminera se stal v krátkém časovém horizontu čtenářský fenomén a ani v Praze už nebylo rozeznat, kde končí Kaminer bavič a začíná Kaminer člověk. V Německu, jemuž za svůj úspěch vděčí, původně zůstat nechtěl: „Měl jsem v plánu nejdříve odejít do Německa, a pak zamířit ještě dál,“ odpověděl na otázku o svých úmyslech a jal se popisovat mylné představy, které si v sovětské izolaci vysnil, ale nikdy už se s nimi v reálném světě nesetkal.
Před vodkou dá přednost červenému vínu
Kromě řady povídkových sborníků vydal Kaminer společně s manželkou Olgou kuchařku nazvanou Küche totalitär, v níž se čtenář může obeznámit s pokrmy jednotlivých národů, které za socialismu vařily pod společnými křídly Sovětského svazu. „Já jsem napsal povídky, recepty dodala má žena,“ netajil spolupráci s manželkou autor.
Je základem Kaminerovy socialistické kuchařky tolik oblíbená vodka? „Ne, ani vodka se nehodí ke všemu. Třeba k jehněčímu je lepší červené víno,“ prozradil své preference moskevský rodák, který dává červenému víno přednost i obecně. „Jsem už nová generace Rusů,“ ušklíbá se.
Přestože večer se nese v odlehčeném duchu autorových humorných povídek, zdá se, že i čtyřiačtyřicetiletého autora některá témata trápí. Nepokrytě upozorňuje na nutnost číst knihy, které vnímá jako způsob k porozumění minulosti a v důsledku toho snad i vytvoření slibné budoucnosti.
Závěrem Alici Horáčkové naoko slibuje, že v novém vydání své povídkové sbírky Ruské disko nechá opravit pasáž, v níž se na Karlově mostě v Praze téměř srazí dva turistické autobusy. „Tuhle chybu jste odhalila správně,“ nesnažil se Kaminer z odpovědi vykroutit, „teď už vím, že to není možné. Měl jsem ale pocit, že mi to má matka tak nějak vyprávěla.“
Přestože programová řada Literatura pod vysokým napětím bude pokračovat nejdříve na podzim, milovníci německo-jazyčné literatury nemusejí věšet hlavu. Už v půlce května totiž mohou v rámci veletrhu Svět knihy vyrazit na německo-jazyčnou větev programu. Das Buch letos přivítá Němce Michaela Kumpfmüllera (Nádhera života), rakouského spisovatele Josefa Haslingera (Jáchymov) a Švýcarku Monique Schwitter. Kromě nich se na pražském Výstavišti představí i německo-jazyčný komiks.