2 fotky 
Od roku 2007 se počet uchazečů o studium na vysoké škole poměrně stabilizoval, přesto každoročně školy obdrží v průměru přes 300 tisíc přihlášek. O které české univerzity a fakulty je největší zájem?
Ilustrační foto, sxc.hu
Pro začátek trochu matematiky. V loňském roce bylo podáno 255 000 přihlášek k prezenčnímu studiu (bakalářské i magisterské obory) na veřejných vysokých školách v České republice. Přibližně 224 050 uchazečů se dostavilo k přijímacímu řízení a celkem 70 650 bylo přijato. Přijímací zkoušku na kombinované (distanční) studium absolvovalo 45 304 budoucích studentů a z toho zhruba polovina úspěšně.
Úspěšnost se nepočítá podle počtu absolventů
Největší zájem je o ekonomické, humanitní a společenskovědní a pedagogické obory, nejméně mladých lidí se hlásí na kulturně a umělecky zaměřené fakulty.
Užitečné informace přináší Ústav pro informace ve vzdělávání. Úspěšnost u přijímacích zkoušek v loňském roce podle něj byla následující – nejvíce přijatých zaznamenaly technické (88% úspěšnost) a přírodní vědy a také zemědělsko-lesnické a veterinární vědy (úspěšnost více než 70%).
Čtěte také: Vysokou školu vybírejte pečlivě. Může vám poradit výchovný poradce
Nad 50 % se dostaly humanitní, společenské, zdravotnické, lékařské a farmaceutické vědy, naopak pod poloviční hranicí se nachází pedagogické obory, sociální péče a obory spjaté s kulturou a uměním. Nejméně úspěšní pak byli zájemci o právní vědy.
Poměr přihlášených a přijatých uchazečů však není jediné kritérium, jak hodnotit vysokou školu. Důležité pro výběr vysoké školy je také pozdější uplatnění absolventů, přínos školy pro vědu, reprezentace České republiky v zahraničí a v neposlední řadě to, jak školu vidí sami studenti.
Vysokou míru uplatnění vykazují absolventi lékařských a zdravotnických oborů, právnických a pedagogických oborů. Paradoxem je studium ekonomiky – přestože je o něj velký zájem, studentům se zaměstnání nehledá lehko; zejména kvůli vysokému počtu absolventů stejného zaměření a chybějící praxi.
Pod drobnohledem
Mezi nejlépe hodnocené patří pražská Univerzita Karlova se 17 fakultami a více než 50 000 studenty. O podání přihlášky na tuto vysokou školu, založenou již v roce 1348, byste měli uvažovat především v případě, že chcete studovat právo, medicínu nebo psychologii.
V loňském roce se Karlova univerzita umístila na 253. místě v tzv. Šanghajském žebříčku (Academic Ranking of World University), který sestavuje šanghajská univerzita Jiao Tong již od roku 2003. Hodnocení se účastní 2000 vysokých škol po celém světě.
Další oblíbenou institucí je Masarykova univerzita (MU) a Vysoké učení technické (VUT) v Brně, České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze a také Západočeská univerzita (ZČU) v Plzni, jejíž pověst však v současnosti kazí problémy právnické fakulty.
Nejúspěšnější fakulty
Ekonomiku studujte na Fakultě finančnictví a účetnictví VŠE v Praze, Fakultě ekonomicko-správní na Univerzitě Pardubice nebo na již jmenované Masarykově univerzitě v Brně.
Oblíbené obory z psychologie najdete na Filosofické fakultě UK nebo Fakultě sociálních studií MU v Brně. Jestliže vás zajímá spíše informatika, podívejte se nabídku Matematicko-fyzikální fakulty v Praze či Fakulty elektrotechnické na ČVUT.
Chcete-li svůj život zasvětit sociologii, vypravte se na Fakultu sociálních studií v Brně nebo Fakultu sociálních věd v Praze.
Uplatnění absolventů
Úspěšní při hledání zaměstnání jsou absolventi Matematicko-fyzikální fakulty a Lékařské fakulty UK v Praze, Zdravotně sociální a Biologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Fakulty fyzického inženýrství a Stavební fakulty na ČVUT nebo Chemicko-inženýrské fakultě Vysoké školy chemicko-technologické se sídlem v Praze.
Čtetě také: Humanitní obory lákají i přes horší uplatnění na trhu práce
Pozadu nezůstávají ani studenti Fakulty elektrotechnické a Fakulty aplikovaných věd ZČU, Strojní a Pedagogické fakulty na Technické univerzitě v Liberci a také Fakultě stavební a Fakultě výtvarného umění Vysokého učení technického v Brně.
