Blíží se konec roku a filmová redakce TOPZINE.cz a FANZINE.cz se ohlédla za filmy, které jsme mohli vidět v českých nebo amerických kinech. Přinášíme vám pět nejlepších komedií.
5. Do Říma s láskou (To Rome with Love)
Zatímco vážné barvy Woodymu Allenovi sluší málokdy, v posledním snímku se oblékl do čistě komediálního kabátu, který mu sedí nejlépe. A i když proti většině snímků ze současné hollywoodské produkce může vypadat jeho čtyřnásobná výprava do věčného města trochu staromilsky, celé kino praskalo smíchy ve švech díky komediálním výkonům hlavních představitelů (včetně pana režiséra) a scénáři, o který někteří hollywoodští scenáristé léta marně píší Ježíškovi. (napsal Jaroslav Jičínský)
4. Až vyjde měsíc (Moonrise Kingdom)
Wes Anderson pracuje specifickým autorským rukopisem, který zahrnuje mimo jiné smysl pro humor, vizuální až dětinskou hravost, příběhy na pomezí parodie a geniální výběr hudebního doprovodu. Až vyjde měsíc byl jednou z nejoriginálnějších komedií roku. Vypráví příběh mladého skauta, který se rozhodne utéct s dívkou svých snů a díky svým zálesáckým schopnostem dokáže unikat celému ostrovu. Postavy filmu jsou spíše komickými figurkami a nejde příliš o jejich psychologický profil. Jsou součástí Andersonova skvělého kouzelného světa. (napsala Lucka Šimůnková)
3. 21 Jump Street
Tento film by dost možná mohl držet i příčku největší chyby českých distributorů, kteří si nechali tak vydařenou komedii uniknout, ačkoliv do našich kin pustí kdejakou zoufalost. Duo Channinga Tatuma a Jonaha Hilla skvěle baví, a i když ke konci sklouzá do patosu, přesto to vše režisér dokáže spravit nějakým tím cameem. Pokud stále přemýšlíte, čím se lehce podnapilí pobavit na silvestra, je tu jasný tip. (napsala Pavlína Nouzová)
2. Diktátor (The Dictator)
Pokud se jedná o komedii, tak tu Sacha Baron Cohen umí zaručeně. Občas vkusem přešlápne, ale vždy je mu odpuštěno, když se popadáte smíchy nad vtipy, které jsou nejen humorné, ale i bolestně pravdivé. To v Diktátorovi platí dvojnásobně. Všichni víme, že v Číně je demokracie. (napsal Marek Benda)
1. Méďa (Ted)
Kdo by nechtěl mít svého plyšového mluvícího kamaráda, když se celý život cítí opuštěný a bez kamarádů? Možná člověk, kterému je přes třicet a má doma sexy přítelkyni? Ale ne, i ten by takového nenechal odejít. To je přesně případ Johna, který se kvůli svému přání v dětství, aby se jeho hračka Ted proměnila v mluvícího přítele, stále chová jako malý kluk (pokud tedy vynecháme slovník sepsaný pouze ze sprostých slov a každodenní hulení trávy na gauči místo práce). To se samozřejmě nelíbí jeho dlouholeté přítelkyni Lori, která nemá na výběr a dává mu ultimátum: já, nebo ten medvěd. Film zkrátka představuje dospělého člověka s duší dítěte, který se nedokáže oprostit od života s plyšákem a posunout se dál. Jen to není v tak vážném nádechu, spíše v dýmu nespočtu prokouřené trávy. (napsala Veronika Jílková)
Co se do výběru nevešlo: Polski film, Prci, prci, prcičky: Školní sraz, Okresní přebor – Poslední zápas Pepika Hnátka, Bůh masakru, Bez kalhot, Andělský podíl