6 fotek 
!SPECIÁL!Pokud vás ještě náš malý seriál o památkách Turecka nepřestal bavit a já doufám, že ne, můžete se dnes těšit na řeckou věštírnu a významné antické město Milét. Na pomyslné mapě sklouzneme ještě níže, k městům Kuşadasi a Söke, ale stále se budeme držet pobřeží krásného Egejského moře.
Věštírna v Didymě, Apollónův chrám, Foto: Hana Chytrá
Věštírna. Magické slovo, které si mnozí z nás spojí s magií a nejrůznějšími obřady. Asi nejslavnější antická věštírna se nacházela v Deplhách, kde slavné pýthie věstily budoucnost. Věštírna v Didymě si v ničem nezadala s věhlasem Delph, její proslulost ale bohužel nikdy nepřekonala. Věštírna se nacházela v mohutném Apollónově chrámu, jehož zbytky se nacházejí přímo uprostřed zapadlé turecké vesnice.
Zbytky chrámu jsou obklopeny masivními kusy sloupů a zdiva, které se kolem povalují jako nějaké gigantické drobečky. U vchodu do areálu je umístěn plastický reliéf býčí hlavy a kámen s hlavami Medúz, které měly symbolicky chrám chránit před vstupem zlých sil do chrámu.
Věštírna v Didymě, Foto: Hana Chytrá
Věštírny se stavěly na speciálních místech, místech, které měly silné genius loci. Návštěvníci, pokorní žadatelé, museli mít pocit, že se nacházejí na neobyčejné, výjimečné lokalitě a poté se byli schopni plně oddat víře v lepší budoucnost. Současný chrám postavili tři sta let před naším letopočtem stavitelé Paionius z Efesu a Daphnius z Milétu a samotná stavba včetně terasy, na které chrám stojí, se tyčila do úctyhodné výše skoro třiceti metrů. V centrální části Apollónova chrámu se poté nachází místo, kde probíhal akt samotné věštby. Je vymezeno obdélným prostorem, i dnes velmi dobře patrným.
Věštba či politika?
Bohužel za pojmem věštba nemůžeme hledat nic tajuplného. Věštírna podléhala politické módě, kněžka byla vlastně novodobá agentka, která měla informátory v celém tehdejším antickém světe. Jelikož se do věštíren chodili radit hlavně bohatí a vlivní občané a vládcové, musela být kněžka velmi dobře informována.
Poté mohla žadateli předpovědět úspěšné/neúspěšné tažení, narození syna či uzavření výhodných politických svazků. Dále většinou následovala pomyslná třešnička na dortu, kdy výrok kněžky bylo možno interpretovat mnoha způsoby.
Vnitřek Apollónova chrámu s věštírnou (uprostřed), Foto: Hana Chytrá
Milét, město u ústí řeky Meandru
A právě řeka Meandr byla pro toto krásné antické město zkázou. Přístav byl díky říčním nánosům zaplaven a město ztratilo svoji primární funkci. První osídlení je datováno již do doby bronzové, bylo pod vlivem minojské kultury z Kréty, následovalo osídlení Řeky. Poté, jak je znalcům antiky známo, přešlo, jak jinak, pod vliv Říma.
Město si snad každý spojí se vznikem první řecké filosofické školy v 7. století př.n.l. Žili zde Thalés z Milétu, Anaximander či Anaximenés. Od prvopočátku plnilo město právě funkci přístavu a obchodního centra a díky své strategické poloze v průběhu času obchodně i kulturně vzkvétalo. Kde se daří obchodu, daří se také filosofii a vědě. Filosofové byli materiálně dobře zajištěni a mohli se oddávat svému celoživotnímu úkolu.
Divadlo v Milétu, Foto: Hana Chytrá
Ze starověkého města se dodnes zachovalo divadlo z 5. století př. n. l., trosky města s agorou, zbytky domů či fontán – nymfeí. Obrovské Faustininy lázně z doby římské jsou situovány na kraji města. V areálu se dále nachází pevnost z byzantského období a turecká mešita Ilias Beje.
Faustiny lázně, pohled na šatnu, Foto: Hana Chytrá
Faustiny lázně
Římské lázně, pojmenované po manželce císaře Antonia Pia, jsou modelovým příkladem tohoto typu staveb na římském území a byly zbudovány na začátku 2. století. Mohutné lázně dominují ruinám Milétu a dodnes jsou patrné všechny náležitosti stavby. Šatna (apodyterium), bazény se studenou (frigidarium) a teplou vodou (caldarium) a parní lázeň (tepidarium).
Dochovaná je také vytápěcí místnost, odkud se rozváděl pod podlahou teplý vzduch do okolních místností. Systém vytápění je označován jako hypocaustum.
Čtěte také:
Nejen za antikou do Turecka: město Edirne, mešity a Dardanely
Nejen za antikou do Turecka: legendární Trója
Nejen za antikou do Turecka: antický Pergamon a rozvaliny baziliky v Selçuku
