Nejen za antikou do Turecka: legendární Trója

!SPECIÁL!V dalším díle „Nejen za antikou do Turecka“ navštívíme světově proslulou archeologickou lokalitu na pobřeží Egejského moře a nakoukneme pod pokličku jedné archeologické legendy. Jelikož celé mé putování Tureckem bylo hlavně zaměřeno právě na archeologické lokality, připravte se, že nebudete ušetřeni žádných detailů.

Trója, Foto: Hana Chytrá

Trója se nachází poblíž vesnice Hissarlik na severozápadě Malé Asie, dnes již jen v blízkosti Egejského moře. My jsme zvolili cestu přes průliv Dardanely a k cíli dorazili zhruba po hodině jízdy po celkem kvalitní cestě podél moře. Areál je samozřejmě, jako většina památek v Turecku, zpoplatněn, ceny se pohybují od 3 až do 20 tureckých lir (kurz YTL je zhruba 13 korun).

Vstupy do památek a na archeologické lokality

Vstupy jsou většinou dvojího druhu. Starý způsob, levnější vstupné (3 – 5 YTL), už pomalu mizí. Dostanete škaredou vstupenku, tedy vstupenku bez obrázku, pouze s cenou a poté volně projdete.

Nový způsob, dražší vstupenka (10 YTL) s kódem a obrázkem příslušné památky, se pomalu ale jistě začíná zavádět. Vstupenka se poté vloží do čtečky turniketu a vy projdete. Tento nový způsob se snaží zavést již všude, hlavně na turisticky velmi exponovaných památkách.

Maketa trójského koně, Foto: Hana Chytrá

Objev Tróji Aneb co slavný Schliemann stačil zničit

Tróju, legendární město popsané v Homérově Illiadě asi netřeba představovat. Obecné informace jsou notoricky známé a to nejen díky filmovému zpracování. Po vstupu do areálu vás jako první upoutá dřevěná maketa trójského koně, kterého tam zanechali američtí filmaři. Součástí areálu je i malé muzeum, která vás seznámí s archeologickými výzkumy. Poté se již volně můžete procházet v rozvalinách tohoto bájného města. Jednotlivá zajímavá místa, například plocha chrámu, zdivo, vrstvy či hradby jsou dobře značeny tabulkami se stručným popisem a základnímu fakty. Text je většinou turecky, anglicky a německy.

Co vlastně v Tróji uvidíte? Město Trója je vlastně jen jedna z vrstev v mohutném kopci či pahorku, dnes se zvedající nad okolní krajinu. Pahorek vznikl umělým navyšováním jednotlivých vrstev, nebo, chcete-li, jedno osídlení překrývalo druhé.

Označené vrstvy v terénu, Foto: Hana Chytrá

Magický rok 1870, kdy Heinrich Schliemann objevil jednu z vrstev, je považován za objev Tróji. Bohužel, amatérský archeolog Schliemann díky svým zásahům nenávratně poškodil unikátní archeologické situace. Provedl náhodnou sondu a objevil, dnes již víme, vrstvu II. (starší osídlení než Homérova Trója) a všechny ostatní vrstvy nad ní úplně zničil. Mylně se domníval, že se jedná o Priamovu Tróju, tedy o město, popsané v Homérově Illiadě. I přesto, že výzkum probíhal velmi amatérsky, musíme tomuto bohatému obchodníkovi připsat jisté kladné body.

Díky němu a jeho víře, že bájné město existuje, máme hmatatelné důkazy osídlení v průběhu několika tisíciletí. Perličkou je, jak vlastně k objevu došlo. Ano, předcházelo tomu důkladné studování Illiady, geografie kraje, ale také například běhání po kraji se stopkami v rukou. Schliemann si stopoval čas od moře k různým místům na pobřeží a snažil se určit, jak rychle se mohli pohybovat tehdejší bojovníci.

Archeologické vrstvy v Tróji, v pravo Homérova Trója, Foto: Hana Chytrá

Trója dnes

Archeologicky máme tedy zjištěno celkem 9 vrstev (I. – IX.), ve kterých máme doklady osídlení zhruba od roku 3000 př.n.l. až do roku 500 n.l. Jednotlivá vrstva zachycuje zbytky osídlení a v areálu je vždy barevně vyznačena. Bohužel se odkryté pozůstatky často překrývají a nezasvěcený návštěvník někdy ztrácí přehled a špatně se orientuje. Vrstva VI. je ona Homérova Trója a poslední vrstva IX. spadá do doby římské.

Obětní místo u Afroditina chrámu, Foto: Hana Chytrá

Při procházení areálem tedy můžete narazit na zbytky římského chrámu, na obětiště u chrámu bohyně Afrodity, na hradby a brány, na unikátně kladené zdivo, které je charakteristické právě pro oblast Malé Asie, malé divadlo zvané ódeon, na ruiny římských lázní, běžná obydlí lidí, či na terakotové zbytky rozsáhlé kanalizace.

Z Trójského pahorku je krásný výhled do krajiny, člověk vidí krásná barevna políčka, ale pokud čekáte výhled na otevřené moře, budete zklamáni. Dnešní Trója je od moře vzdálena několik kilometrů a právě její pozdější nedostupnost k moři byla hlavní příčina zkázy. Původně byla Trója významný přístav přímo u moře, ale postupem času byl záliv zanášen náplavami z řek. Ztrátou přístupu k moři ztratila i Trója na významu. Přidala se zemětřesení a z bájného města u Egejského moře zbyly jen ruiny.