Nejen za antikou do Turecka: Edirne, mešity a Dardanely

!SPECIÁL!Začátkem října jsem absolvovala zajímavou okružní cestu Tureckem. Prioritou byly archeologické lokality a antické památky, ale v rámci cesty jsme navštívili i řadu jiných zajímavých míst a měst. V  seriálu „Nejen za antikou do Turecka“ se vám budu snažit přiblížit úchvatnou historii této multikulturní země, kde se střetává uhlazená elegance Evropy s orientální rozmanitostí Asie. První díl je věnován městu Edirne v evropské části Turecka a průlivu Dardanely.

Selimova mešita v Edirne, Foto: Hana Chytrá

Pokud zvolíte cestu do Turecka autobusem, tak jako já, zákonitě bude vaše první zastávka za tureckými hranicemi ve městě Edirne. Město nazývané „Brána orientu“, je bývalé hlavní město osmanské říše. Dnes poměrně nenápadné město dává jen mlhavě tušit, že se jednalo o vyhlášenou metropoli, která se na postu hlavního města střídala s městem Burza.

Nádvoří Selimovy mešity, Foto: Hana Chytrá

Edirne (dříve Adrianopolis) bylo založeno císařem Hadriánem jako Hadrianopolis a v současné době má cca 120 000 obyvatel. Město díky své strategické poloze v průběhu staletí často měnilo majitele, střídavě patřilo Řekům, Bulharům, Turkům nebo dokonce Rusům.

Hlavní dominantou města je překrásná Selimova mešita se čtyřmi minarety. Jedná se o typ mešity s centrální kupolí, která byla zbudovaná v 16. století slavným osmanským architektem Mimarem Sinanem. Sinan je  považován za mistra své doby a jeho žáci se podíleli na výstavbě měšit v celém Turecku. Mešity jsou v Turecku volně přístupné  za předpokladu, že dodržíte pevně daná pravidla. Druhou významnou mešitou je stará Eski Camii, která je unikátní svojí kaligrafickou výzdobou.

Pravidla pro turisty v mešitě

• Před vstupem do mešity se musí všichni vyzout na určeném místě. Boty se poté odkládají do „botníku“ přímo v mešitě, či je dáte do igelitového sáčku, které jsou na místě.

• Ženy si musí zahalit vlasy, pokud šátek nemáte, bude vám zapůjčen. V každé mešitě měli šátky pro nevybavené cizinky volně k dispozici a byly i poměrně čisté.

• V mešitách je možno fotit za předpokladu, že nefotíte modlící věřící.

• Pohyb je většinou neomezen, je ale lepší nechodit až k modlícím a zdržovat se v uctivé vzdálenosti.

• Je možné, že v některé, zvláště ortodoxní mešitě, bude žena vyzvána, aby zakryla i nohavice kalhot. Opět mají k dispozici volné suknice pytlovitého tvaru, které ženu dokonale zakryjí. Proto se obecně doporučuje ženám nosit do mešit volnější sukně, které ale musí být minimálně do půli lýtek.

Do mešity chodí převážně muži, ženy mají v mešitě vyhrazený prostor v zadní části. Nikdy se nemodlí společně s muži a nejsou na ně kladeny tak velké nároky jako na muže. Muži se musí před vstupem do mešity rituálně omýt, v ledové vodě opláchnout obličej, uši a nohy.

Každý dospělý muslim se modlí pětkrát denně a k modlitbě svolává zpěvák – muezzin, který hlásá z věže – minaretu. Modlitby může muslim praktikovat na jakémkoli čistém místě, velkou modlitbu v pátek pak musí muslimové mužského pohlaví vykonat pouze v mešitě.

Vnitřní prostor Selimovy mešity, v pravo minbar, Foto: Hana Chytrá

Interiér mešity

Interiér mešity se velmi odlišuje od interiéru kostela, v prostorách určených k modlitbě není žádný nábytek, pouze zem je pokryta koberci, na nichž se muslimové modlí.

Nejobvyklejším řešením je rozdělení mešity na haram (rituálně čistá část) a na sán (dvůr a prostory pro očistu a odložení obuvi). Výzdoba je striktně nefigurálního rázu, islám zakazuje zobrazení lidí v mešitách. Opírá se proto o opakované geometrické tvary, které tvoří zvláštní druh výzdoby. Další možný druh výzdoby je založen na arabské kaligrafii, kdy na zdech jsou umě vyvedeny texty z Koránu či jména proroků a Alláha.

Základní částí mešity je mihráb –  modlitební výklenek, který udává modlitební směr, jenž je vždy orientován k Mekce. Napravo od mihrábu je minbar, což je prostor, ze kterého je vedena páteční modlitba, kterou vede imám.

Prodej sladkostí na bazaru v Edirne, Foto: Hana Chytrá

Edirne nejsou ale pouze a jen mešity. Ve městě se nachází také Edirnské muzeum s úžasnou archeologickou sbírkou a rozlehlý krytý bazar, kde seženete vše, od koření a sladkostí až po nábytek a zvířectvo. Čekají na vás krásné procházky starobylým městem, množství čajoven a obchůdků a v neposlední řadě desítky tureckých obchodníků, kteří se předhání ve vychvalování svého zboží, které je samozřejmě to nejlepší na trhu. Město samo má krásnou atmosféru a přestože se ještě nachází v evropské části Turecka, cítíte již svěží závan orientu.

Přes Dardanely do Asie

Jelikož cílem naší cesty byly hlavně antické památky při pobřeží Egejského moře, bylo potřeba přepravit se do asijské části Turecka, na poloostrov Malá Asie. Proto jsme využili dopravy nejtradičnější, plavbu přes průliv Dardanely.

Dardanely, dříve známé jako Helléspont, je úžina spojující Egejské a Marmarské moře a oddělující evropskou a asijskou část Turecka. Trajekt vyplouvá zhruba dvakrát do hodiny a plavba trvá necelou půl hodinu. Vyplouvá se z města Çanakkale a průliv je 61 kilometrů dlouhý. Po úspěšném přeplutí nás čekala asi hodinová cesta do první zastávky na naší cestě po archeologických skvostech Turecka – legendární Trója.

Průliv Dardanely, Foto: Hana Chytrá

V dalším díle speciálu „Nejen za antikou do Turecka“ navštívíme bájnou Tróju a podnikneme virtuální prohlídku po této významné archeologické lokalitě.