Vymezují se proti oficiální kultuře, konzumnímu způsobu života i všudypřítomnému mainstreamu. Underground a undergroundové hnutí ale označuje nejen alternativní kulturu, nýbrž i životní styl. Kdo byl největším inspirátorem českého undergroundu a jak se tomuto směru v Česku vlastně daří?
Mejla Hlavsa a Egon Bondy. Zdroj: plasticpeople.eu
Od 60. let byly v západní Evropě a USA pojmem underground označovány různé alternativní, nekomerční, nezávislé či anarchistické aktivity spojené s kulturou a uměním. Undergroundové hnutí se vyznačuje odmítáním zavedených norem, konvencí a hodnot společnosti. Snaží se vytvářet vlastní a osobité pojetí kultury.
Tzv. druhá kultura
Underground pronikl téměř do všech kulturních oblastí. V našem prostředí byla undergroundová hnutí od konce 60. let spojována s hippies a rockovými hudebníky. Jmenujme například skupiny Hell´s Devils, The Primitives Group nebo skupina Aktual s textařem Milanem Knižákem. Undergroundová hudba vycházela z tzv. psychedelické hudby.
Nejznámější byla u nás skupina The Plastic people of the Universe, která pořádala tajné koncerty například na Havlově Hrádečku. Texty Egona Bondyho pro skupinu zhudebňoval Mejla Hlavsa. Dalšími významnými písničkáři, kteří se stavěli proti režimu, byli Karel Kryl, Jaroslav Hutka či Vladimír Merta.
Programovým prohlášením českého undergroundu se stalo pojednání Ivana Martina Jirouse nazvané Zpráva o třetím českém hudebním obrození ze začátku roku 1975. Jako cíl undergroundu označil vytvoření ,,druhé kultury“, která nebude závislá na komunistických hodnotách. Ivan Martin Jirous charakterizoval undergroundové hnutí jako aktivitu umělců a intelektuálů, jejichž dílo je nepřijatelné pro oficiální kulturu. Zároveň se jedná o umělce, kteří se svým dílem a postojem snaží o destrukci establishmentu.
Undegroundová literatura
Básník a filozof Egon Bondy byl velkým inspirátorem undergroundového hnutí. Tento umělec, vlastním jménem Zdeněk Fišer, psal poezii, prózu i filosofické traktáty. Mezi jeho nejvýznamnější básnické sbírky patří Deník dívky která hledá Egona Bondyho (smz. 1971), To jsou zbytečné verše (smz. 1975) či Totální realismus (1950). Celé jeho básnické dílo vydal Martin Machovec v devítisvazkové edici Básnické dílo Egona Bondyho v letech 1990 – 1993.
Egon Bondy psal tzv. trapnou poezii a totální realismus a nažil se o nejpřesnější záznam banální reality. V 50. letech založil spolu s Ivo Vodseďálkem samizdatovou edici Půlnoc. Mezi jeho nejvýznamnější prozaická díla patří Sklepní práce, Prvních deset let, Invalidní sourozenci, Leden na vsi či Týden v tichém domě. Přehled undergroundové tvorby zachytil sborník Milý příteli… Egonu Bondymu k 45. narozeninám.
Totální realismus
Chtěl jsem si vzpomenout na Marii
ale nemohu
chtěl jsem si vzpomenout na lásku
ale nemohu
chtěl jsem si vzpomenout na soudruhovu popravu
ale venku už svítá
a já zbůhdarma promarnil noc
zatímco to všechno je pryč
a my vlastně nechceme-li umřít
musíme začít znovu .(BONDY, Egon. Ve všední den i v neděli–: výbor z básnického díla 1950-1994. Praha: DharmaGaia, 2009)
Vrchol české undergroundové poezie představovala díla Ivana Martina Jirouse řečeného „Magora“. Nejznámější jsou jeho sbírky Magorův ranní zpěv (1975), Magorova krabička (1979), Mládí nevykouřené (1980) a Magorovy labutí písně (smz. 1985). Jeho tvorbu shrnuje sbírka Magorova suma z roku 1998.
Mezi mladší generaci undergroundu patří spisovatel Jáchym Topol. Foto: Kateřina Ciborová, Topzine.cz
Představitel mladší generace undergroundu Jáchym Topol debutoval sbírkou Eskymáckej pes (smz. 1981). V 80. letech zhudebňovaly jeho texty rockové skupiny Psí vojáci a Národní třída. Roku 1985 založili příslušníci mladé generace undergroundu Jáchym Topol, Viktor Karlík a Ivan Lamper časopis Jednou nohou, od roku 1986 přejmenovaný na Revolver Revue. V současné době časopis vydává Společnost pro Revolver Revue.
Zdroj: PILAŘ, Martin. Underground: (kapitoly o českém literárním undergroundu). Brno : Host, 1999; www.revolverrevue.cz
