3 fotky 
Pro pravoslavné křesťany začínají Vánoce až nyní. Kromě Ruska můžete na tradici Pravoslavných Vánoc narazit i v Srbsku, Rumunsku ale i Istanbulu či Egyptě. Pojďte s námi odhalit, proč se v Rusku slaví Vánoce až v lednu, kdo jim naděluje dárky a jaké mají tradice.
Ilustrační foto, Foto: Jana Dobešová, Topzine.cz
Pravoslavná církev se řídí Juliánským kalendářem. Ten je na rozdíl od našeho Gregoriánského posunutý o 13 dní. Proto Pravoslavné Vánoce vycházejí na 7. ledna a den před tím je státní svátek. Pojem Vánoce, jak ho známe my, se v Rusku nepoužívá. Pravoslavná církev slaví рождество (róžděstvo). Oslavy probíhají už od 28. listopadu a zdobí se tradiční jolka – stromeček. Na Kristovu památku se stromek zdobí většinou jen pár řetězy na znamení chudoby.
Půst a kaše
Od tohoto dne se také dodržuje půst, při kterém se v pondělí, středu a pátek nesmí jíst maso. Půst se zpřísňuje od 2. do 6. ledna, při kterém by se kromě masa měli pravoslavní křesťané vyhnout všemu, co je vzdaluje od Boha, včetně hříšných vášní.
Večeře přichází až s východem první hvězdy. Místo kapra s bramborovým salátem se na vánoční tabuli objevuje kuťja, pšeničná kaše s medem, ořechy, rozinky a mákem a také vzvar, což je kompot ze sušeného ovoce. Obě jídla mají svou symboliku. Kuťja představuje Kristovu smrt, vzvar zase jeho narození.
Dalším oblíbeným pokrmem jsou vareniky, taštičky z kynutého těsta, které se plní zeleninou, rýží či zelím. Na stole se objevuje také ovoce, saláty, houby a jako zákusek je medový perník.
Pravoslavný kostel, Moskva, Foto: Šárka Braumová, Topzine.cz
Dárky nosí dětem Děda Mráz (Дед Мороз), který se svým trojspřežím přijíždí na saních z Čukotky. Pomáhá mu Sněhurka ve sněhobílém kožíšku z hranostajů. Od rána 7. ledna se pořádají bohoslužby a po celém Rusku zní sváteční zvony, a to až do 9. ledna, do svátku sv. arcidiákona Stefana.
Někteří Rusové slaví příchod Nového roku stejně jako všude ve světě 31. prosince. Rodiny se sejdou u společného stolu, oslavuje se a někde se opět rozdávají dárky. Věřící však oslavují až 13. ledna. Vítají starý- nový rok. Začíná také týden hádanek, ve kterém se objevují podobné tradice jako u nás. Oblíbené je především věštění budoucnosti, ke kterému používají zmačkaný papír, kávový lógr či vosk nalitý do vody.
V roce 1918, kdy se k moci dostala komunistická strana a nastolila ateismus, byly Vánoce v Rusku zakázané a spousta tradic a zvyků zanikla. Slavil se pouze Nový rok, který se obvykle vítal bujarými maškarními plesy. Nyní se lidé opět tradice učí a kostely, které byly během sovětské vlády poškozeny, se nyní opravují.
Mladší generace však zahájily zajímavý trend. Vánoce i Nový rok slaví jak podle křesťanských, tak podle pravoslavných tradic. Je to totiž výborný způsob, jak si užít vícero bujarých oslav.
