3 fotky 
Neil Gaiman je u nás už dávno zavedeným autorem se silnou základnou fanoušků, stále se však ještě najdou tací, kterým tohle jméno něco říká jen z doslechu. Pojďme se proto podívat na jeden z autorových nejznámějších počinů, dospěláckou pohádku Nikdykde.
Richard Mayhew má všechno, co si každý soudný člověk přeje. Dobře placenou práci v centru Londýna, přitažlivou, umění milující, partnerku a růžově namalovanou budoucnost. To všechno se ale změní, když se před ním zčistajasna objeví na chodníku neznámá zraněná dívka. V tu chvíli sice právě spěchal s Jessikou na důležité setkání s jedním z nejbohatších lidí v Londýně, ale jeho smysl pro poctivost ho zastavil. Situace se vyostří a partnerka mu dá jasně na výběr – buď zde zraněnou dívku zanechá, nebo ona zruší zasnoubení. Co mohl nebohý Richard dělat? Odnesl dívku k sobě domů a pomohl jí. Kdyby jen tušil, že tenhle čin z něj udělá existenci, která pro normální Londýn právě přestala existovat. Jediní, kdo ho vidí, jsou obyvatelé jakéhosi Podlondýna, města vyděděnců, magie a tajemství, existujícího skrytě ve skulinách reality, za koutkem oka. Ze zraněné dívky se vyklube schopností otevírat zámky obdařená lady Dvířka, jejíž rodina byla právě vyvražděna dvojicí nájemných zabijáků, pány Croupem a Valdemarem. Ačkoliv je to divné, mladá šlechtična nehledá vendetu, ale jen rozřešení celé záhady. K tomu si výměnou za „opravdu velkou laskavost do budoucna“ přizve úlisného markýze de Carabase a lovkyni příšer Hunter.
Nikdykde není ničím jiným než pohádkou pro dospělé. Je dost snadné představit si na Richardově místě Hloupého Honzu, místo křehké Dvířky sofistikovanou princeznu a podobně naložit i s dalšími postavami. Příběh je vlastně jednoduchý a prostý – ústřední charakter se nedopatřením dostává do světa pod Londýnem, snaží se zde zorientovat a pomoci Dvířce a neustále si stěžuje, že chce zpátky domů. Pak, jak už to bývá, ho prostě shoda náhod popostrčí, aby stál na tom správném místě ve správný čas a… stal se z něj hrdina.
A to všechno je samozřejmě prodchnuté nezaměnitelným vypravěčským stylem Neila Gaimana, který je kapitolou samou o sobě. Jednoznačně je na něm poznat ovlivnění Terrym Partchettem (se kterým napsal Dobrá znamení) a Douglasem Adamsem (s jehož dílem také koketoval), ale hlavně pravý anglický humor a smysl pro nesmysly vlastní všem Britům, stejně jako místy až téměř poetický styl vyjadřování. Na druhou stranu i tohle je však důvodem, proč od Nikdykde dávají někteří čtenáři ruce pryč. Často jim totiž prostý příběh psaný zarytým Britem nesedne a malér je na světě.
Stejně tak se ale dají najít i jiné chybičky. Co se týče vlastního vypravování, hlavně zezačátku to vypadá, jako by si autor vlastně nebyl jistý, o čem to bude, a jakým stylem to má psát. Naštěstí pak už se to uklidní a vše probíhá bez problému. Dalším mínusem je otřesná obálka knihy, v českém překladu převzatá z originálu. V prvním českém vydání si navíc čtenáři stěžovali na příliš silný papír použitý pro stránky.
Celkově se ale i přes drobné výtky nedá Nikdykde jinak než doporučit. Nabízí totiž přitažlivý příběh, který si většina ráda kdykoliv přečte a zapřemýšlí si o paralelách mezi ním a skutečným životem. Vždyť sám autor v předmluvě přiznává, že chtěl napsat něco jako ty staré známé pohádky, které se lidem zaryly pod kůži v mládí a zůstaly tam až do stáří. A to se mu povedlo na výbornou.
Poznámka: Nové vydání z roku 2006 je Neilem Gaimanem upraveno a vylepšeno a obsahuje i několik dodatků: dopis české překladatelky autorovi, krátký rozhovor s ním, alternativní prolog a otázky diskusní skupiny.
Název originálu: Neverwhere
Český název: Nikdykde
Autor: Neil Gaiman
Překlad: Ladislava Loukotková
Obálka: Dave McKean
Počet stran: 304, obě vydání
Vydal: Polaris, Frenštát pod Radhoštěm 1998 a 2006
Doporučená cena: 189 a 249 Kč
Hodnocení: 70%
