Dokument Nebe, peklo a rozhovor se sadomasochistickou protagonistkou
Markéta Davidová
13. 7. 2010
Na festivalu ve Varech jsem navštívila premiéru dokumentu režiséra Davida Čálka: Nebe, peklo. V sále B, kde se film promítal, bylo celkem dusno, ale podle režiséra to nebylo vůbec na závadu, naopak: pomohlo to dotvářet celkovou atmosféru filmu.
Dokument o lidech, kteří mají zálibu v sadomasochistických praktikách, není jen dokument o sexuálních praktikách, které nejsou tak často provozovány (o různých výprascích, zapichování jehel pod kůži, pouštění elektrického proudu do bradavek, nasazování koňských masek na hlavu, mlácení kopřivami…), ale i o otevřenosti a toleranci.
Hlavní hrdinové filmu: Terezie, která pracovala pro stranu Zelených, programátor Altair, který má zálibu v koních, domina Aradia, která se před lety objevila v pořadu Tabu a Fronéma, dvaadvacetiletá programátorka a studentka ekonomie – ti všichni ve filmu otevřeně vypráví o svém životě, o tom, co je přitahuje a to se sebeironií a nadhledem.
Všichni protagonisté působili celkem sympaticky. Oslovila jsem Fronému ohledně rozhovoru o natáčení filmu a o BDSM (bondage, dominance – submisivita, sado-masochismus) komunitě, která funguje v Čechách už řadu let.
Rozhovor s Fronémou
Neplánujete s režisérem Davidem Čálkem natáčení pokračování Nebe, pekla, nebo jiný, podobný projekt?
Ne, o žádném pokračování nevím. Osobně si ani nemyslím, že by to mělo smysl.
Film Nebe, peklo jsi při projekci viděla poprvé. Existuje něco, co bys na filmu ráda zpětně změnila? Jak jsi s filmem celkově spokojená?
Samozřejmě si říkám, že jsem někdy mohla zvolit jinou formulaci vět, nebo něco dodat, ale převážně jsem spokojená a myslím si, že film splní svůj účel.
Režisér filmu David Čálek se zmínil, že existuje několik vystřižených scén, budou k někde k sehnání, např. na dvd, na internetu?
V oficiálních materiálech je psáno, že možná budou bonusy na dvd. Nic víc o tom ale nevím.
Dokážu si představit některé odmítavé a hloupé reakce k filmu Nebe, peklo a také k celé BDSM komunitě. Existuje nějaká reakce, která vám (celému štábu) byla vyloženě nepříjemná nebo která vás naopak pobavila?
Zatím nebylo moc prostoru na reakce. Výrazně nepříjemné reakce moc neočekávám, spíše doufám v takové, které mne pobaví. Co mi vadí nejvíc je, když se objevují nepravdivé informace vycucané z prstu, jako například když jsem si někde na internetu přečetla, že ve filmu je vidět těhotná žena zavěšená na hácích. Nejspíš dotyčný psavec nerozlišoval mezi Terezií a mnou. (Terezie: další protagonistka, v dokumentu jsou krátké záběry ohledně jejího těhotenství, poznámka red.) Nijak nadšená nejsem ani z křečovitých snah o vtipnost, například když si přečtu, že se nechávám věšet na háky jako čuník na porážce. Ale tyto reakce se daly čekat…
Jak ses poprvé dostala k BDSM komunitě?
Je to popsáno i ve filmu Nebe, peklo: seznámila jsem se s lidmi přes internet (na serveru lopuch.cz) a přišla na jeden vyhlášený, volně přístupný sraz. Stejně tak to může udělat každý, kdo má zájem.
Byla jsi někdy na podobném vystoupení jako je Hell party v zahraničí? A pokud ano, liší se v něčem zásadním?
Ne, nebyla, ale slyšela jsem, že bývají o něco propracovanější než ty naše hlavně z důvodu, že v zahraničí jsou návštěvníci ochotni zaplatit víc peněz za vstup. V Čechách jdou tyto akce převážně z kapes organizátorů, takže si nemůžeme dovolit například stejné rekvizity. Ale snažíme se, a myslím si, že je na co koukat.
Stalo se ti někdy, že si nějakou praktiku v průběhu sadomaso vystoupení odmítla?
Ne, vystoupení jsou předem dohodnutá a nazkoušená a vymýšlíme je všichni zúčastnění dohromady. Často se domluvíme takto: „řekni si, co chceš aby se ti dělo“. Ale vystupování není to hlavní, čemu se věnuji v rámci BDSM. Mnohem častěji jde o soukromé hraní. Samozřejmě i tam často účastník něco odmítne, nebo koriguje intenzitu. To, že si člověk nechává ubližovat neznamená, že do toho nemůže mluvit. Jde přece o to, aby se to líbilo všem zúčastněným.
Myslíš si, že si během doby, co jsi v BDSM komunitě, k některým praktikám víc tolerantní, respektive: existují věci, které by si předtím nedělala a teď do nich „ráda půjdeš“?
Ono je to proměnlivé, rozhodně se hranice posunují – ty kvantitativní i kvalitativní. Věc, která mě dřív nelákala a teď jsem si ji oblíbila je například zapichování jehel pod kůži, a to z aktivní i pasivní strany.
Stalo se ti někdy, že jsi nějakou praktiku v průběhu vystoupení nebo natáčení odmítla?
V průběhu natáčení měl David Čálek spoustu praštěných nápadů, jako třeba seskok z letadla v latexovém catsuitu (celotělová přiléhavá kombinéza) nebo natáčet rozhovor s mými rodiči. Ale odpověď ne respektoval a do ničeho mě netlačil. Žádné BDSM praktiky po mně předvádět nechtěl, takže nebylo co odmítat. To, co je vidět ve filmu, jsou buď vystoupení, nebo spontánní akce.
Ve filmu je scéna, kdy mluvíš o obyčejném nakupování (to tě nezajímá) a o nakupování bot a různého oblečení z latexu. Kolik zhruba stojí taková latexová výbava – korzet, boty, sukně…
Latex je drahá legrace. Výroba je složitá, protože je nutné ho lepit či odlévat, latex se nedá šít. Navíc je to brané jako exkluzivní zboží a tudíž jsou na něm vysoké marže. Latexový korzet mám jeden z nejlevnějších, asi za 2500,-, ale není vůbec problém ho koupit za deset tisíc. Jednoduchá sukně začíná kolem tisíce, stejně tak i jednoduché tílko. Propracované šaty můžou stát deset tisíc a nebude to nadsazená cena.
Napadá mě ještě dotaz na celo BDSM komunitu: Stává se vám, že by se k vám někdo rád dostal a vy ho odmítáte a pokud ano tak z jakého důvodu?
Komunita není nijak organizovaná, neexistuje nic jako členství v ní. V zásadě je to jen banda lidí, která se mezi sebou více či méně zná. Na uzavřené akce se pak zvou lidi, kteří jsou si navzájem sympatičtí, stejně jako když se lidi rozhodují, s kým budou trávit volný čas. Existují pravidelné srazy, na které může přijít kdo chce. Už se stalo, že někomu bylo řečeno, aby příště nechodil, ale to nijak nesouvisí s BDSM. Často i z normální hospody vyhodí člověka, který obtěžuje ostatní hosty.
Díky za rozhovor.