Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je proslaven chovem starokladrubských běloušů. Navštivte i vy místo původu ušlechtilého druhu koně, kterého využívá i švédská královská rodina.
Starokladrubský bělouš se narodí tmavý, klasickou bílou barvu získá postupně, Foto: Eva Chytková, Topzine.cz
Kladruby nad Labem jsou proslaveny koňmi a jsou rájem nejen pro milovníky těchto zvířat. Přímo odtud pochází bělouši a ze Slatiňan vraníci, tedy černí koně.
Národní hřebčín v prostorách renesančního zámku je zpřístupněn veřejnosti a nabízí prohlídku několika stájí s odborným výkladem o původu koně. Návštěvníkům je umožněn víceméně volný přístup ke koním. K vidění jsou jak nejcennější koně, tak i ti nejmenší kladrubáci, kteří ještě nedosáhli cílové bílé barvy.
Historie Národního hřebčína
V 16. století prodali Pernštejnové pardubické panství královské komoře. Jeho součástí byl renesanční zámek s oborou a chovem koní. Za Habsburků z něj byl vybudován hřebčín, později se stal císařským dvorním hřebčínem. V majetku císařské rodiny zůstal až do roku 1918. Dnes je pod správou státu a zaslouženě byl jmenován národní kulturní památkou.
Starokladrubská rasa je jednou z nejstarších plemen koní na světě. Jde o teplokrevné plemeno, vzniklé na podkladě starošpanělské a staroitalské krve. Typickým znakem je klabonosá hlava s výrazným okem.
Návštěvníci mohou vidět i několikadenní hříbata, Foto: Eva Chytková, Topzine.cz
Dospělí koně jsou využíváni ke slavnostním účelům a ceremoniím. Reprezentují také v soutěžích barokního ježdění, v ukázkách předvedení prvků vysoké španělské školy nebo ve službách jízdních policistů v Praze. Svou původní funkci zastávají dnes pouze u dánského a švédského dvora.
Otevírací doba
Od dubna do října: denně mimo pondělí
Prohlídky v 11:00, 13:00, 14:30 a 16:30