2 fotky 
Kvítek karmínový a bílý Michela Fabera, který vyšel v listopadu loňského roku, se stal nečekaným favoritem nejen vánočních nákupů. Po v pořadí už druhém dotisku nyní přišla ještě lepší zpráva. V květnu se na pulty knihkupců chystá povídkové pokračování s názvem Jablko.
Na pulty se řítí nový Michel Faber. Zdroj: Nakladatelství Argo
První náklad Kvítku karmínového a bílého byl rozebrán ještě do Štědrého dne, čtenáři a čtenářky mohou nyní na knihkupeckých pultech koupit už druhý dotisk.
Pro fanoušky a fanynky hlavní hrdinky Sugar a všechny čtenáře a čtenářky, kteří po přečtení téměř tisícovky stránek neuspokojil otevřený konec románu, má Michel Faber skvělou zprávu. V květnu vydá povídky s názvem Jablko, v nichž se vrátil k postavám Kvítku karmínového a bílého, hlavním i těm vedlejším.
„Michem Faber se pokračování léta bránil,“ říká překladatel Viktor Janiš.
„Pak napsal pro svého italského nakladatele jednu povídku jako vánoční dárek. Záhy ho ale napadl námět na druhou, třetí… a než se nadál, měl dost materiálu na celou povídkovou sbírku. V každé z nich navštívil jednu postavu ze světa Kvítku: protivnou komornou Claru, světáka Bodleyho, dvakrát Sugar – ovšem ještě před začátkem Kvítku, stárnoucího Williama, Emmelínu Foxovou a nakonec i Sofii,“ dodal.
To nejlepší, co Faber kdy napsal
Povídky lze číst zcela nezávisle na románu, ale v kombinaci s předchozí knihou je zážitek samozřejmě silnější. Poslední novela „A mighty horde of women in very big hats, advancing“ (o Sofii, hnutí sufražetek v edvardiánské době i o tom, že člověk se nikdy nemůže úplně vrátit) patří k tomu nejlepšímu, co Michel Faber kdy napsal.
A čtenáři a čtenářky se konečně dozvědí, co se stalo se Sugar a Sofií poté, co opustily poslední stránku románu Kvítek karmínový a bílý.
Michel Faber (*1960) se narodil v Nizozemsku, v sedmi letech se s rodiči přestěhoval do Austrálie a nyní žije na Skotské vysočině. Po studiích na Melbournské univerzitě pracoval jako ošetřovatel, balič, uklízeč a pokusný králík pro lékařský výzkum. Debutoval roku 1998 bravurní povídkovou sbírkou Někdy prostě prší (česky 2011), o dva roky později následoval znepokojivý román Pod kůží, jenž byl přeložen do bezmála dvaceti jazyků včetně češtiny.
Po dvou novelkách mu nakladatelství Canongate roku 2002 vydalo monumentální opus z viktoriánské Anglie Kvítek karmínový a bílý pojednávající o osudech chytré londýnské prostitutky, s níž se zaplete dědic voňavkářského impéria. Krom Fahrenheitových dvojčat (česky 2008) mu vyšla ještě povídková sbírka Jablko, v níž se vrátil k některým postavám svého mistrovského neoviktoriánského kusu.
Faberovým předposledním románem je Evangelium ohně (č. 2010), pozoruhodné zpracování prométheovského mýtu a zamyšlení nad mocí médií a náboženství v moderním světě. K tomuto tématu se vrací i v zatím posledním, misionářském románu Kniha zvláštních nových věcí, originálním dobrodružném příběhu o víře a poutech mezi dvěma lidmi, které od sebe dělí mnoho světelných let.
