2 fotky 
!Exkluzivně!Na české filmové scéně v posledních letech vzniká jen velmi málo odvážných a v každém detailu nekompromisních snímků. A ještě mnohem méně jich točí teprve osmáctiletý debutující režisér. Přesně takový je film Bez doteku, který do kin vstoupí zkraje příštího roku. Jak diriguje čerstvě plnoletý režisér zkušené herecké harcovníky? Pojďte se s námi podívat přímo na natáčení.
„Tak kde je ten náš vrchní velitel,“ stěžuje si s úsměvem na rtech člen skromného dvacetičlenného štábu, který právě pracuje na dotáčkách chystaného snímku Bez doteku. A neshání se po nikom jiném než po osmnáctiletém režisérovi Matěji Chlupáčkovi, pro kterého se jedná o vůbec první celovečerní film. Zkušenosti zatím sbíral jen na reklamách a videoklipech, sebevědomí mu ale rozhodně nechybí.
Bez doteku je celovečerní debut nejmladšího českého režiséra Matěje Chlupáčka. Psychologické drama o hlavní hrdince Jolaně, která se musí potýkat s ne zcela optimálními vztahy v rodině, bude sázet jak na brilantní technické provedení, tak spletité vyprávění na pomezí snu a reality. „Film vypráví o nesnadné cestě dospět, na níž se každým životním obdobím prostupující iluzornost světa projevuje nejjasněji,“ říkají o svém díle tvůrci.
Jako na zavolání nakráčí na plac střelnice v Květnici u Prahy a hned uděluje instrukce Marianu Rodenovi, jak že to má přesně střílet z té pistole, aby vše vypadlo tak, jak má. Vše je připraveno a jede se naostro. Nikdo ani nedutá. Přeci jen zkazit snažení dvou desítek ospalých lidí, to se prostě nedělá. „Já myslim, že fajn, tohle bereme,“ zazní z úst režiséra a hned se přesouvá technika na další záběr.
Režisér uděluje poslední pokyny před natáčením. Foto: Tereza Menclová, TOPZINE.cz
Terč přijíždí a kamera za Rodenem se snaží do záběru dostat jak jeho, tak samotného herce. Pořez z rodu Rodenů naneštěstí narostl do dvoumetrové výšky a z terče je vidět velké nic. „Tady ti uděláme značku, Mariane, na ni se dívej, ať to máme všechno v záběru,“ instruuje bratra slavnějšího Karla kameraman Alexander Šurkala (Habermannův mlýn). A jede se znovu. Tentokrát je vše v pořádku, včetně úderné repliky nakonec.
Režisér spěchá za Rodenem s pochvalou. „Jo, bylo to dobře zahraný, takový otcovský,“ nese se k Rodenovi. „Mně to nepřišlo dobrý,“ oponoval až ke stropu vysoký herec. Dvojité ujištění z úst režiséra ale přesvědčí i ostříleného herce. Ten následně svého chlebodárce taktéž otcovsky pohladil po hlavě a už se pokračuje dále, časový rozvrh je totiž napnutý.
Hádek jako vysokoškolák před zkouškou
To už se na scéně objevuje Kryštof Hádek. Hned po překročení prahu je ale odeslán zpět do zákulisí. „Teď nehraju? Tak já zase jdu, no,“ pronese smutně jeden z nejoblíbenějších českých herců. Únava si začíná postupně vybírat svou daň. Mladé nohy režiséra vypovídají službu a žádá si tak o stoličku. Až do konce natáčení se jí nedočká. „Ty vole, moje záda, to není možný,“ stěžuje si zase ostřič u kamery.
[youtube_660]WUP5QVSJQR4[/youtube_660]
Únavu pocítí i zhýčkaný autor těchto řádek a rozhoduje se tedy vydat ven na čerstvý vzduch. Na trávníku tam pochoduje Hádek a v ruce žmoulá pomuchlaný papír, ze kterého se učí repliku do příští scény. Až začne v jednu chvíli připomínat studenta vysoké školy před důležitou zkouškou. Docela příjemné zjištění, že i ostřílení herci jsou před natáčením hezky postaru nervózní.
Zpět na střelnici, kde se začíná připravovat patrně nejnáročnější scéna dopoledního natáčení, která bude sázet právě na souhru dvou pánů herců. Vše ale trvá o nějakou tu chvíli déle. Pravý čas na krátké povídání s autorkou kostýmů filmu Kateřinou Kratochvílovou. Ač mladá studentka, o úloze kostýmů ve filmu má jasno. „Šli jsme až do takových detailů, u kterých jsme řešili symboliku jednotlivého oblečení. Když má postava symbolizovat prince na bílém koni, navlékli jsme ho do bílého obleku. To je ale jen začátek, řešily se i drobnosti, jako jak budou jednotlivé materiály vypadat po nasnímání a podobně,“ vysvětluje.
Jako u pisoárů
Zajímavou debatu ale přerušuje volání režiséra, který nás upozorňoje, že se za chvíli začíná natáčet. Uzoučkou chodbou nakráčejí do boxů střelnice oba herci. „Tam vypadají, jako kdyby stáli u pisoáru,“ vtipkuje Michal Samir, který režisérovi pomáhá při práci s herci. „Akce!“ zakřičí asistentka režie a rázně tak utne odlehčený moment. Pryč je rázem nervozita Kryštofa Hádka. Svůj monolog vystřihne bez jediné chybičky.
Zahraj to znovu, Mariane. Foto: Tereza Menclová, TOPZINE.cz
„Tak a máme to,“ zahlásí režisér a celý štáb si hezky od srdce zatleská. Na nic se ale nečeká, kreativní a herecké mozky nasedají do auta a vydávají se vstříc další natáčecí lokaci. Ostatní zůstavají na místě a snaží se co nejrychleji naložit zatraceně těžkou techniku do nákladních vozidel. Jako bedňáci a hvězdy? Tak to rozhodně není, jen jsou prostě některé filmařské profese náročnější na fyzičku.
Cestou zpět do Prahy polovina osazenstva automobilu usíná, Hádek s hlavou vylomenou přes sedačku sbírá síly na odpolední natáčení, Samir se zavřenýma očima možná přemýšlí o tom, jak bude za pár hodin kočírovat hereckou sestavu. Matěj Chlupáček zůstává vzhůru, na únavu totiž není čas. Přeci jen, když v osmnácti připravujete drahý ambiciózní film, musíte se soustředit. Tlak a odpovědnost totiž cítíte na každém kroku.
Jak ale napovídá první ukázka z filmu (kterou již redakce TOPZINE.cz viděla), již se filmoví fanoušci v Česku dočkají už za pár týdnů, pod náporem okolí se podávají nejlepší výkony. Důkaz? Když o Bez doteku Tomáš Baldýnský, který platí za bernou minci české filmové kritiky, prohlásí, že se jedná o kvalitní debut, něco pravdy na tom být jednoduše musí.
Bez doteku
Drama
Česko, 2013Režie: Matěj Chlupáček
Hrají: Tereza Vítů, Adrian Jastraban, Marian Roden, Petra Lustigová, Jan Komínek, Marika Šoposká, Ondřej Malý, Hana Vagnerová, Kateřina Winterová, Kryštof Hádek, Jiří KocmanPremiéra v ČR: leden 2013
