2 fotky 
Svět se globalizuje, a tak i do Čech přichází stále více imigrantů z mnoha zemí světa. Ti z nás, kteří si místo osobní zkušenosti dělají obrázek o světě prostřednictvím internetu a dalších médii, na to leckdy pohlíží s obavami. Jsou ale skutečně opodstatněné?
Při soužití více kultur je tolerance nezbytná, Zdroj: sxc.hu
„Vždyť oni nám tu seberou poslední pracovní místa, zneužijí systém sociálních dávek, zkolabují porodnice a školky, stoupne kriminalita na ulicích i násilí ve školách. Nemají snad ty ultrapravicové strany, které se v Evropě množí jak houby po dešti, nakonec pravdu?“ I takové myšlenky se honí hlavou nejednomu obyvateli malé středoevropské země, která dosud byla imigračních vlivů víceméně ušetřena.
Je vzdělání samozřejmostí? Jen ve vyspělých zemích
Každý člověk se rodí s více či méně stejným duševním potenciálem. Jak s ním ale naloží, to už záleží na celé řadě vnějších faktorů. Třeba takové klima; sami víte, že jak na jaře vysvitne sluníčko, vaše pracovní morálka dostane zabrat. Proto také, jak je všeobecně známo, mají jižní národy větší sklony k lenošení.
Podstatnější jsou ovšem vlivy kulturní; jaký význam se přikládá vzdělání, jak velký důraz je kladen na disciplínu, na osobní úsilí. Pro nás Evropany je obvykle vzdělání důležité, jenže bychom vše chtěli tak nějak zadarmo, bez námahy, a tak není divu, že úroveň školství klesá a že ani s diplomem z vysoké školy už nikoho neoslníte a automaticky nepřesvědčíte o svých schopnostech.
V zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky je zase zdůrazňována disciplína, rodiče a pedagogové bývají více respektováni. Vzdělání není často zajištěno pro všechny, proto si ho děti více váží a mívají větší chuť se učit. Rodiny ze zemí s větším procentem analfabetů mohou mít problémy s dodržováním školního režimu, ale koneckonců i potomci evropských rodičů někdy nepovažují za nezbytné splnit povinnou školní docházku.
Španělsko: Jednou z příčin krize je nízká kvalifikace samotných Španělů
Přistěhovalci si také přinášejí své pojetí života a náboženské představy. Je to přirozené a je třeba mít na paměti, že právě my Evropané jsme se k nim v minulosti nechovali vždy korektně, ba naopak – vnucovali jsme jim křesťanství, alkohol, evoluční teorii a mnoho dalších věcí. Bohužel, v době krize se menšiny stávají vděčnými fackovacími panáky. Ve Francii se striktně staví proti uplatňování svobody vyznání ve školách, v jiných zemích záleží na postoji ředitele školy a případně na shovívavosti dalších zaměstnanců.
Naopak ve Španělsku není imigrace výraznějším problémem. Ředitel jedné školy ve Valencii dokonce uvedl, že prý měli mnohem větší problémy s agresivitou žáků před příchodem imigrantů. Jako jednu z příčin dnešní krize vidí malou kvalifikaci místních obyvatel. Ti dříve pracovali na stavbách, jenže předražené byty si dnes může dovolit koupit nebo pronajmout už jen málokdo, a tak jsou dříve velmi dobře placení funkční analfabeti dnes nezaměstnaní.
Imigranti jako levná pracovní síla
Sami Španělé někdy přiznávají, že imigranti jim přišli vhod v době hospodářského rozvoje i později, protože obsadili pozice, o které místní obyvatelé neměli zájem, například v zemědělství a v oblasti sociálních služeb. Místní dokonce raději zůstali bez práce, protože platy v těchto sektorech jsou jen o málo vyšší než částka, kterou dostali na podpoře. A teprve s tím, jak peníze ubývají, začali měnit názor na věc.
Přece jen ale Španělé působí jako v zásadě tolerantní národ. Snad si ještě občas vzpomenou, že oni před nedávnou dobou také hromadně emigrovali do Francie a ne vždy se jim dostalo vlídného přijetí. Proto buďme k našim přistěhovalcům přívětiví a veďme děti k toleranci k odlišným kulturám. Nikdy nevíme, jak se může situace u nás obrátit. Asi by se nám nelíbilo, kdybychom slyšeli o sobě to, co my někdy říkáme na jejich adresu.
