Říká se, že víra hory přenáší. V případě devadesátiletého Španěla Justa Gallega Martíneze platí toto rčení dvojnásob. Před více než padesáti lety opustil život farmáře, aby se stal benediktinským mnichem a přijal jméno Don Justo. Naneštěstí onemocněl tuberkulózou a musel klášter opustit. Slíbil si však, že pokud se uzdraví, postaví kostel věnovaný Panně Marii, ke které se modlil, když byl nemocný. A tak bez jakýchkoliv předchozích zkušeností začal před 55 lety budovat svou katedrálu a pracuje na ní dodnes.
Masivní komplex čítající více než 8 000 metrů čtverečních se nachází 19 kilometrů severně od Madridu v Mejorada del Campu a je postaven výhradně z místních materiálů, které by jinak skončily na skládce. Vzhled katedrály je volně inspirován Katedrálou svatého Petra. Don Justo má celý projekt jen ve své hlavě, nikdy nevytvořil formální výkresy ani inženýrské plány a spoléhá se na dobrou vůli místní obce, která toleruje jeho ambiciózní sen navzdory chybějícímu stavebnímu povolení.
Interiér katedrály o velikosti zhruba poloviny fotbalového hřiště zahrnuje kryptu pod hlavní budovou, komplex malých kaplí, křížové chodby, ložnice a knihovnu. I přes svůj vysoký věk tráví Don Justo prací na svém snu 10 hodin denně a šest dní v týdnu již více než 20 let a to pracuje úplně sám, výjimečně mu pomáhá rodina či nejbližší přátelé. Ví, že pravděpodobně nikdy neuvidí své celoživotní dílo dokončené v celé jeho kráse a dosud se nepřihlásil nikdo, komu by svou katedrálu předal, dokonce ani není jisté, zda bude někdy vysvěcena. Nicméně se tento neuvěřitelný člověk nadále drží svého herkulovského úkolu a říká, že kdyby mohl svůj život prožít znovu, vrátil by se na začátek stavby, ale tentokrát by ji postavil dvakrát větší.
Nechť nám je Justova katedrála vzorem a inspirací, až budeme říkat, že něco nejde, něco neumíme, něco nedokážeme. Jsou to jen výmluvy. Když se chce, jde vše. Don Justo je toho živoucím důkazem.
