!Reportáž!Michal Viewegh spolupracuje s českou pobočkou UNICEF od roku 2005. Není proto překvapením, že 16. února proběhlo spisovatelovo jmenování vyslancem dobré vůle. Stal se tak třetím a na dlouhou dobu posledním vyslancem UNICEF z České republiky.
Michal Viewegh stvrzuje své jmenování podpisem, Zdroj: archiv UNICEF
V sále knihovny UNICEF v Domě OSN v Praze se minulou středu konalo setkání hlavních představitelů Dětského fondu s novináři. Přítomné přivítala Rosa Šimberská, která má na starosti komunikaci a programové aktivity, představila Pavlu Gombu, ředitelku českého UNICEF a Jana Herzmanna, člena Českého výboru pro UNICEF a samozřejmě nejdůležitější osobu dne spisovatele Michala Viewegha.
UNICEF je Dětský fond OSN, pracuje ve více než 150 zemích světa, kde dětem pomáhá přežít a podporuje jejich všestranný rozvoj. Zajišťuje pro ně zdravotní péči, výživu, pitnou vodu a hygienu, základní vzdělání a ochranu před násilím, zneužíváním a riziky nemoci AIDS. Práce UNICEF je financována výhradně z dobrovolných příspěvků a prodeje zboží. Největší část pomoci směřuje do těch částí světa, kde je situace dětí nejtíživější – do rozvojových zemí a do oblastí zasažených přírodní nebo válečnou katastrofou.
Zdroj: www.unicef.cz
Michal Viewegh je v naší zemi již třetím vyslancem dobré vůle UNICEF. Prvním je herečka Jiřina Jirásková, která minulý týden oslavila osmdesáté narozeniny, a druhým je hokejista Patrik Eliáš. Vyslanci dobré vůle ale nejsou pouze pasivními jedinci. Aktivně podporují Dětský fond na dobročinných akcích, navíc se dostávají i do oblastí, kde je potřeba přímé pomoci.
Vážná známost
Ředitelka Pavla Gomba mezi řečí zmínila, že na dlouhou dobu je Viewegh posledním vyslancem UNICEF za Českou republiku. Na otázku proč tomu tak je odpovídá: „Počet vyslanců bývá úměrný velikosti země, která je vysílá. Navíc je proces výběru celkem složitý. Vybíráme lidi z různých oblastí a oborů, aby se navzájem doplňovali a oslovovali co nejširší skupinu lidí.“
Zasněná panenka, Zdroj: archiv UNICEF
Dále specifikuje vztah mezi vyslancem a Dětským fondem: „Vztah mezi vyslancem a UNICEF je většinou velmi těsný, jde o takovou vážnou známost,“ dodává ředitelka českého UNICEF s úsměvem.
„Osobnosti vybrané jako vyslanci jsou sledování dlouho předtím, než je UNICEF osloví s nabídkou. Musí splňovat určitá kritéria, mezi něž patří hlavně jejich popularita a v neposlední řadě musí chtít sami pomáhat. Nikdy je neoslovujeme naslepo, oťukáváme a poznáváme je i několik let, než je oslovíme,“ říká Gomba.
Panenky sám nešiji, přiznává se Viewegh
„Ani nevím, že jsem byl takto sledován,“ doplňuje ředitelku Viewegh, „ale aspoň jsem se choval přirozeně.“ Český UNICEF má spojení s Vieweghem od roku 2005, kdy v rodině začali šít panenky v rámci akce Adoptuj panenku, zachráníš dítě. Panenky slavných osobností jsou pak každoročně draženy v Národním muzeu. „Já sám panenky nešiji,“ přiznává se spisovatel, „pouze je esteticky doupravuji.“
Co se týče jmenování, vyjadřuje se k němu spisovatel slovy: „ Měl jsem k tomu určité pochybnosti, nebyl jsem si zcela jistý, jestli jsem vhodný, ale poté, co jsem se dozvěděl, že i Robbie Willams je vyslancem, tak jsem se uklidnil.“ Sálem poté zazněl tlumený smích.
Důkaz místo slibů
Svého úkolu – více propagovat UNICEF v Čechách, se chce Viewegh zhostit naplno. Podle něj by měl mít každý stát svého vyslance. „Člověk se má nejen bavit, ale určité procento svého času by měl věnovat činnostem bohulibým,“ říká spisovatel.
Viewegh je vzorným otcem, Foto: Tomáš Martínek, Zdroj: archiv UNICEF
Pokud máte o funkci vyslance dobré vůle pochyby, stejně jako jsem měla na začátku já, mohou vás opustit. „Naši vyslanci doopravdy pracují,“ doplnila Gomba. Doložila to i fotka Patrika Eliáše, která se za ní objevila na promítacím plátně. Eliáš na ní drží krumpáč a pomáhá při pracích v Belize. Vyslanci dobré vůle nejsou tedy vybíráni jen proto, aby se usmívali na fotkách. UNICEF se je snaží dostat do terénu, avšak nijak je k tomu nenutí.
Nejvíce pomoci potřebuje subsaharská Afrika
Na otázku, jestli už byla pro Viewegha vybrána lokalita, kam bude směřovat svoji pomoc, odpovídá Gomba: „Lokalitu ještě přesně nevíme, ale uvažujeme o subsaharské Africe, kde je jakákoliv pomoc momentálně nejvíce potřebná. Slíbili jsme ale, že pokud se Michal Viewegh někam vydá, tak se v pořádku vrátí.“ „Já jsem samozřejmě statečný,“ vysvětluje Viewegh, „to rodina o mě měla strach.“
Oficiální jmenování spisovatele bylo stvrzeno podáním ruky za nezbytného zvuku mnoha fotoaparátů. Poté už se přes dotazující se novináře nebylo možno k Vieweghovi dostat. Přesto nezoufejte, protože pro vás Eva Marková pro Topzine připravuje se spisovatelem rozhovor.