3 fotky 
Helen Mirren dala Varům košem a své vyhřáté místečko hlavní hvězdy předala méně známým, zato zatraceně nezávislým tvůrcům. Na přetřes přišla nová díla Wese Andersona, Todda Solondze a po bok těchto jmen se nově může zařadit také Čech jako poleno Marek Najbrt s Polski filmem. A zabodoval, jen tak mimochodem.
Thomas Bo Larsen dorazil do Varů. Zdroj: kviff.com
Oslavovaná filmařská jména ale budou muset prominout. Hlavní roli si pro sebe v uplynulých dnech ukradlo počasí. Stanové městečko totiž tak trochu spláchla velká voda. Osadníci hrdě nosící karimatky na zádech ani nepomysleli na stavbu pomyslné karlovarské archy a už se po kolena topili ve vodě. Šťastlivci obývající jiná přístřeší zase s krajně nepříjemnou frekvencí museli vystřelovat své deštníky při přechodech mezi jednotlivými kiny.
Čtěte více: Co sdělila Karlovým Varům při své návštěvě Helen Mirren?
Palce dolů bohům deště naštěstí vynahradila filmová potrava. Ať už ta na plátně, nebo ve formě čistě organické neboli lidské. Přecpaný velký sál v Thermalu očekával velký filmový zážitek. Hon Thomase Vinterberga sbíral nadšené ohlasy už od festivalových kolegů v Cannes a měl tak patřit k tomu nejlepšímu, co se během týdne stráveného na západě Čech mělo udát.
Když na pódium nakráčel sympaťák Thomas Bo Larsen, sál utichl a nepřirozeně opálený seveřan se nebál tasit cár papíru s připravenýým proslovem. Povinná pochvala režisérovi a ujištění, že „se jednalo o skvělý zážitek a natáčení si všichni strašně užili“ doplnil o varování, že po zhlédnutí filmu budou plakat i kulturisti s figurou Kamila Fily.
[youtube_660]nYyl8ULRvdg[/youtube_660]
Vážím šedesát kilo a neplakal jsem, i tak se ale jednalo o skvělý zážitek. Průběžné první místo v divácké anketě si Hon bezpochyby zaslouží. Osobní favority ale autor těchto řádků hledá jinde. O uznalé pokývání hlavou směrem k Robertu Redfordovi a jeho festivalu v Sundance si vysloužil nezávislý snímek Divoká stvoření jižních krajin. Magický pohled na krušný život v ne zcela ideálních podmínkách po hurikánu Katrina, který před pár lety zdecimoval jih USA, poslal do kolen nejen rozněžnělé dámy upravující si rozhozený make-up po probuleném filmovém zážitku.
Zaujalo nás – Bez doteku
Česká kinematografie je po mnoho let pod nadvládou zavedených jmen. Val Hřebejků a Svěráků ale bude čelit náporu mladé generace. S nálepkou nejmladšího českého režiséra vyšle teprve osmnáctiletý Matěj Chlupáček již na podzim letošního roku ambiciózní snímek Bez doteku. „Náš film bych shrnul jako příběh o teenagerce, která se z už tak špatných vztahů v rodině propadá do ještě větší temnoty,“ popisuje mladý režisér a dodává, že příběh v sobě má také hodně z Alenky v říši divů.
Jako debutující režisér rozhodně nechce se svým dílem zapadnout do škatulky hezký český film. Nečekejte podívanou pro malé děti, připravte se na otevřené sexuální scény a depresivní bezútěšnost. „Film se snažíme vystavět na emocích hlavní hrdinky, nevyprávíme navíc chronologicky, což se v českých filmech vidí málokdy,“ vysvětluje Chlupáček a dodává, že během natáčení nemusel dělat žádné kompromisy, ať po stránce obsahové, tak technické.
Celovečerně debutující režisér ale neponechal nic náhodě, k ruce si přizval zkušenou hereckou sestavu v čele s Ondřejem Malým nebo Kryštofem Hádkem, za kamerou úřadoval Alexandr Šurkala zodpovědný třeba za technicky precizní Karamazovi. Na režisérské sesli mu pak zejména v práci s herci pomáhal také Mike Samir, který mnoho zkušeností nasbíral ve Velké Británii. Ambiciózní počin do českých kin vstoupí na podzim letošního roku. O nepochybném talentu obou režisérů pak svědčí to, že ve fázi produkce mají další dva filmy.
Umělecký import z Francie se ale rozhodl, že podobné povrchní záležitosti nenechá jen tak. Leos Carax před nedávnem přispěl do povídkového Tokia kouskem o trpaslíkovi pojídajícím kytky a házejícím granáty. Ujetou třicetiminutovku natáhl na dvě hodiny, pojmenoval ji Holy Motors a téměř s ní získal hlavní ocenění v Cannes. Naštěstí se mu to nepodařilo, mozek přihlížejících novinářů v Karlových Varech vygumoval bezkonkurenčně.
[youtube_660]WUP5QVSJQR4[/youtube_660]
Nejen filmy je ale průměrný novinář živ. Pozvání na lehce buržoustskou akci věnovanou známým i neznámým českým kulturním pisálkům se neodmítá. Hory jídla i pití naplno obnaží povahu každého.
Tak trochu pobaveně pak člověk sleduje slovutného Jiřího Bartošku, jak z pódia vysílá virtuální záhlavec všem obžerství podléhajícím novinářům. „My tady bojujeme za dobrou věc a vy si tam jenom jíte,“ vzkázal po představení nadačního programu, jehož je festival partnerem. Přední jména českých periodik jen na malou chvilku zvedla hlavu od pečeného selátka, o okamžik později už jim ale omastek zase tekl po bradě.
Čtěte více: Ve filmu Až vyjde měsíc si zahrál šerifa sám Bruce Willis
O pár hodin později už si podobným způsobem smlsávali na novém dílku bezpochyby originálního Wese Andersona, který do Varů vyslal podařený snímek Až vyjde měsíc. Fanoušci pohublého sympaťáka bouřili nadšením, notoričtí odpůrci pak s klidem opuštěli sál. Někteří novináři po pěti minutách, jiní o něco později. Dětskou poetiku a hravost brutálním způsobem rozpárala adaptace románu Jo Nesboa Jackpot. Hromada mrtvol přetavených do vánočních stromečků vystřelila severský opus do pozice krále letošních půlnočních projekcí.
Novinářské obžérství. Foto: Oldřich Mánert, TOPZINE.cz
Když už mluvíme o královských pozicích, překvapivě se o ně hlásí také český snímek Polski film. Mystifikace na druhou kočírovaná Markem Najbrtem je počinem, který u nás nemá za dlouhá léta obdoby. Originální, nekompromisní a na zalíbení se a komerční úspěch rezignující dvouhodinovka má už po pár hodinách po projekci náběh na kultovní status.
Snad jen ten prokletý a všemi odmítaný Cosmopolis stále má nad sebou pomyslný otazník. Po jeho odmazání už bude prostor jen na velká překvapení. Může ho přinést striptérská komedie Bez kalhot nebo indie film Jeff, který žije s mámou. Páteční dostaveníčko se Susan Sarandon, která právě Jeffa přijela uvést, totiž nemůže dopadnout špatně.
Co neminout v příštích dnech?
Bez kalhot, Velvyslanec, Hoří, má panenko, Až vyjde měsíc, Jeff, který žije s mámou
